Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
22.05.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

12.06.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

04.09.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

09.10.2021 14:00

Komentovaná vycházka po Zámeckých valech

Sraz na Příhrádku. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

13.10.2021 18:00

Pardubice za Pernštejnů

Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy KPP

JUDr.Emil Hácha

obrázek k článku

V roce končícím na osmičku je nezbytné si připomenout události, které jsou spojeny s osudovým rokem 1938. V pořadí třetí československý prezident (tehdy už se „nosilo“ česko-slovenský) byl zvolen už v pochmurném pomnichovském období dne 30. listopadu 1938. Byl v oné době osobností nepolitickou a nezkompromitovanou. Popravdě řečeno vzal na sebe nevděčnou úlohu, navíc v době povšechného marasmu i neutěšeného politického vývoje v okleštěné a zdecimované republice. Navíc permanentní tlak hitlerovského Německa nevěstil do budoucna nic dobrého. Zakrátko se to projevilo v plné míře.


Z nové literatury - Pozoruhodná publikace o heydrichiádě na Pardubicku

obrázek k článku

V červenci 2008 se objevila v knihkupectvích kniha Mgr. Vojtěcha Kyncla, odborného pracovníka Památníku Ležáky, s názvem „Ležáky, obyčejná vesnice, SILVER A a pardubické gestapo v zrcadle heydrichiády“. Knihu s 87 obrázky o rozsahu 295 stran vytiskla Nová tiskárna v Pelhřimově, s. r. o. Autor nahlíží na heydrichiádu na Pardubicku – zdánlivě již vyčerpané téma – novýma očima, protože poprvé využil i zahraničních pramenů, hlavně z archivů v Ludwigsburgu, Berlíně a Výmaru /SRN/. Obsáhle pojednal i o roli českých kolaborantských organizací na Pardubicku a Chrudimsku. Nejvíce se věnoval tzv. Árijské pracovní frontě spolupracující aktivně na kauze Ležáky s okupační mocí. Podrobně se věnuje výsadku SILVER A a jeho statečným spolupracovníkům a vychází při tom často ze studií zveřejněných ve Zprávách Klubu přátel Pardubicka. Velmi přínosné jsou…


Nové poznatky k historii pardubického gestapa

obrázek k článku

V létě 2006 se mi laskavostí p. Radovana Píši z Pardubic dostaly do rukou velmi zajímavé dokumenty z pozůstalosti členky Svazu národní revoluce v Pardubicích paní Marie Horákové – Záleské – její opisy „svodky“ z výpovědí bývalých pracovníků pardubického gestapa L. Schulze, H. Hanauska a A. Aschenbrennera, již ve dnech 10. 5. – 26. 5. 1946 pořídil za SNR Bedřich Matura /1885–1951/. Dostává se nám tedy do rukou nová dokumentace rozšiřující dosavadní práce o pardubickém gestapu od dr. Karla Jičínského (pro HKD bývalého ČSPB v Pardubicích) a 4 studie dr. Jana Němečka publikované ve Východočeském sborníku historickém v letech 1991–96. 1/ Další poznatky přináší nová kniha V. Kyncla „Ležáky“ (vyd. Pelhřimov 2008), jejíž recenzi přinášíme.


Ulice 22. července - Po čem se jmenuje?

obrázek k článku

Na plánu Pardubic nacházíme v místní části Studánka ulici s neobvyklým názvem 22. července. Ulice je spojnicí ulic Mandysovy a Lesní, rovnoběžně sousedící se známější ulicí Spojilskou. Jak získala ulice tento název a co znamená toto datum? V roce 1944 v odobí druhé světové války tato ulice zdaleka nevypadala tak jako dnes. Jednalo se prakticky o bezejmennou „půlulici“, tvořenou nízkými rodinnými domy po levé straně z pohledu Mandysovy ulice, a to ještě bez dnešních předzahrádek. Naproti těmto domkům pak bylo pole v celé délce ulice, kde se pěstovaly zemědělské plodiny a to ještě i po skončení války. Místní komunikaci pak tvořila pouze hliněná, uježděná cesta, končící u lesa.


Naše třídní učitelka z protektorátních let - Růžena Vojtěchová

obrázek k článku

Kdykoliv procházím Bubeníkovými sady, upoutá mě severní řada domů v Polské ulici, kde na domě čp. 898 dominuje pamětní deska s hrdinkami Rady žen z protektorátní doby MUDr. Vilma Ducháčková a učitelka Růžena Vojtěchová. V tomto okamžiku se mi vždy vybaví vzpomínka na třetí třídu obecné školy na Starém městě v Pardubicích, kdy ve školním roce 1938–39 jsme měli třídní učitelku Růženu Vojtěchovou. Velmi oblíbenou, která nám dala první základy do života nejen v občanské nauce, českém jazyce, vlastivědě, ale i v počtech, psaní, kreslení atd. Naši třídní učitelku Růženu Vojtěchovou popravili za druhé světové války v Drážďanech v červnu 1943 a pro mnoho žáků na Starém městě v Pardubicích to zůstalo jen tichou vzpomínkou na paní učitelku – vlastenku a hrdinku. Mezi její žáky patřili m.j. Petr Haničinec, Jan Adam, Fr. Liška, Louman,…


Z nové literatury - Křižovatka tří moří

obrázek k článku

Zatímco bylo snad dočasně zastaveno dosplavnění Labe v délce asi 5 km s plavebním kanálem u Přelouče, oživila se myšlenka průplavu Labe – Odra – Dunaj v délce téměř 500 km. Svědčí o tom velká reprezentativní kniha „Křižovatka tří moří“, kterou napsali Jaroslav Kubec a Josef Podzimek. Kniha byla dokončena v roce 105. výročí Vodocestného zákona, který dne 11. června 1901 rozhodl (kromě jiného) o výstavbě dunajsko-oderského průplavu a spojení s Labem u Pardubic. Doba výstavby zákonem stanovena na léta 1904–1924.


Kapitoly z činnosti Společnosti pro rozvoj Pardubicka - 3. část

obrázek k článku

Jak bylo uvedeno, dne 15. 11. 1990, krátce před komunálními volbami, se zrodil spolek s provokativním názvem „Společnost pro rozvoj Pardubicka“. Založili jej dlouholetí členové Klubu přátel Pardubicka, kteří do té doby byličinní v jeho odboru „pro výstavbu a životní prostředí Pardubicka (OVŽP-KPP)“. Členy Klubu zůstali a jsou dosud. Je nepsanou zásadou, že členy Společnosti se mohou stát jen členové Klubu přátel Pardubicka, neboť se předpokládá jednak patritocký zájem o Pardubice a Pardubicko a určitá znalost jejich minulosti, zejména jejich úspěšného rozvoje na konci 19. a počátku 20. století. Na ta slavná léta se jakoby záměrně zapomíná, aby srovnání nepoukazovalo na dnešní nemohoucnost. Na příklad, kdy se dočkáme nějaké nádherné městské stavby, jako byly radnice r. 1894, či městské divadlo r. 1909.


Hříšní lidé města Pardubic

obrázek k článku

Kriminální činy čtenáře vždy přitahovaly. Důvodem byla bezesporu atraktivita a zároveň „vybočení z normálu“. Zatímco ve starších historických dobách byla podobná témata tabuisována, v dobách novějších se na kriminalitu pohlíží jako na historii každodennosti. V dobách nejnovějších se pak právě kriminální činy stávají jakýmsi „společenským bestsellerem“ a setkáváme se s nimi na stránkách většiny periodik, na pultech knihkupectví a ve verzích nekonečných kriminálních seriálů. Cílem mého nového seriálu je pohled na kriminální činy, které se odehrály v našem nejbližším okolí v letech 1918–1938, v éře tzv. první republiky. Nejedná se o zevrubný přehled všech kriminálních činů, to by byl bohužel velmi dlouhý seznam. Vybral jsem jen takové, které snad, aspoň doufám, čtenáře zaujmou. Jistě, některé zprávy budí v dnešním „otrlém“ čtenáři již jen…


Vyšehradský hřbitov v Praze a Pardubicko - III.

obrázek k článku

Hrob Ladislava Quise /1846 – 1913/ Přeloučský rodák, osobní přítel Jana Nerudy a Josefa S. Machara, vstoupil do kulturního povědomí jako básník, překladatel, satirik, kritik, editor i autor memoárů – tedy jako literát velmi širokého záběru. Po absolutoriu práv na Univerzitě Karlově v Praze působil jako advokát dva roky v Čáslavi a poté dlouhá léta v rodné Přelouči. Do české literatury vstoupil se spisovateli almanachu RUCH a svou první básnickou sbírku podle něj příznačně nazval „V ruchu“ /1872/. Snažil se o lidovost, kterýžto znak je typický zvláště pro jeho cyklus balad „Hloupý Honza“ /1880/ čerpající inspiraci z pohádek a lidové slovesnosti. Cenné jsou jeho překlady německých klasických básníků /Goetha, Schillera a Kleista/.


Žijí mezi námi - akademická malířka Marta Horáková

obrázek k článku

Pro naprostou většinu z nás neuvěřitelné datum narození má ve svém rodném listě zapsáno akademická malířka paní Marta Horáková. Narodila se 15. 1. 1911 jako prvorozené dítě pana Rudolfa Schimera, finančního úředníka v Chrudimi a paní Boženy, rozené Šmahelové. Otec strávil I. světovou válku jako rakouský voják a čs. legionář v Rusku. V r. 1914, kdy se jí narodil syn, se rodina přestěhovala z chrudimské ulice Přemysla Otakara do Pardubic ke Šmahelům, kteří bydleli vedle pilníkáře Antoše a blízko domu MUDr. Vojáčka. Po strastiplném návratu otce z legionářské anabáze v r. 1920 se Schimerovi vrátili do Chrudimi. Marta chodila čtyři roky na reálné gymnázium a absolvovala v r. 1931 maturitou na čtyřletém učitelském ústavu.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem