Zprávy KPP

Náhodou se mi dostal do ruky zajímavý materiál, týkající se návštěvy presidenta T.G. Masaryka v Pardubích 24. září 1922. Jsou zde jednak popsaná místa, která navštívil, ale i to, co kde řekl. Jedná se o knihu "Cesta demokracie", kterou měl otec založenou v knihovně - je to soubor projevů od r. 1921-23, byl vydán nakl. Čin v roce 1934. Uvedené je na straně 323 až 327 včetně pobytu v Holicích a v Dobříkově. Do Pardubic přijel president 23. září 1922 před 19 hodinou. Po přehlídce vojenské čestné setiny a legionářské čety odebíral se do hotelu Na Veselce, kde přenocoval. Příštího dne 24. září 1922 po 8.hodině ranní navštívil president radnici.

Jde o části Pamětního spisu o zbudování pomníku presidenta Osvoboditele v Pardubicích, který svému čestnému členu panu Vojtěchu Znojemskými!, jak uvádí dokument, dlouholetému starostovi města Pardubic a zemskému vrchnímu účetnímu radovi atd. za zásluhy a spolupráci v upomínku věnovalo Družstvo pro zbudování pomníku I.presidentovi Tomáši G.Masarykovi v Pardubicích. Zprávy sepsal pardubický historik prof. Josef Sakař a není vyloučeno, že jsou shodné s listinami, které byly uloženy ve skříňce uložené v podstavci pomníku při příležitosti položení základního kamene k pomníku, a po jeho likvidaci předány štábním rotmistrem železničního pluku Václavem Kodetem do úschovy prof. 0. Španielovi, autoru sochy. Kompletní pamětní spis se zachoval v rodině paní Běly Prchalové, Pardubice, Holubova 750, která je příbuznou bývalého starosty pana Vojtěcha…

Při archeologických pracích v chrámu sv.Bartoloměje v Pardubicích vy-zdvihl jejich vedoucí Mgr. Martin Ježek ve východní části severní boční lodi tělesné ostatky Jana Starzechowského, 8.pobělohorského katolického děkana v Pardubicích, který byl polské národnosti. Děkanem byl od 6.května 1640. Jednalo se zřejmě o muže nepokojné povahy a ducha. Podle zápisu z arcibiskupského archivu z 10.prosince 1641 vedl spor s jezuity, nepohodl se však též s purkmistrem Pardubic Jiříkem Šapiem. Ten 28.července 1642 prosil u konsistoře o výměnu Starzechowského za litoměřického děkana.

Součástí rekonstrukce chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích realizované v letech 1995 - 1996 je i archeologický výzkum. Jeho cílem je postihnout stavební vývoj kostela, který bývá uváděn v úzkou souvislost s počátky Pardubic. Dokumentace starších fází zdiva a dalších archeologických dokladů středověkého osídlení by mohla zodpovědět mnohé otázky pardubické sídelní historie. Archeologický výzkum je zaměřen i na zkoumání mladších dějin kostela. Výsledky pernštejnské stavební aktivity jsou nedílnou součástí dnešní podoby Pardubic. Jak vyplývá z nápisu nad severním vchodem do kostela, chrám sv. Bartoloměje byl budován jako pohřební chrám pro některé členy pernštejnského rodu. Jedním z cílů archeologického výzkumu je i poznání místa jejich posledního odpočinku. Při zahájení terénních prací bylo nutné kriticky prověřit hmotné prameny, které…

Samostatnou kapitolu kostelů a chrámů tvoří jejich malovaná okna Malíři se malbou na sklo zabývají od začátku románského období. První okna se patrně zasklívala do dřevěné kostry. Není přesně známo, kdy se ke spojování různobarevných sklíček začalo používat olova. V románské době se na okenní skla nemalovaly ornamenty a figurální motivy, ale vyřezávala se sklíčka v barvách odpovídajících jednotlivým částem kompozice. Potom se spojovala v průhlednou mozaiku olovem, které svým temným zabarvením zdůrazňovalo obrysy kreseb. Tento obtížný způsob měl tu výhodu, že se obešel bez nanášení hlinkových barev, jichž se používá dnes a které porušují průhlednost skla. Tato malovaná okna okouzlují svojí krásou a dotvářejí celkový interiér kostelů. Slabé světlo, které jimi proniká, ještě více zdůrazňuje onu barevnost jednotlivých výjevů. Dá se říci,…

1/ Redakce ZKPP zveřejnila v čísle 11 - 12/1994 Váš průzkum zájmů o brožuru pamětních desek a nápisů na pomnících. Přibližte, prosím našim čtenářům, jak tato sbírka vznikala a kolik času zabralo její shromáždění a kompletace. Úvodem musím podotknout, že sběratelstvím se zabývám již padesát let. Vystřídal jsem různé obory této činnosti, za zmínku stojí sbírka přísloví a pořekadel /90 tisíc kusů/, nejvétší sbírka povětrnostních pranostik v býv. ČSR, sbírka sokolských odznaků a odznaků týkajících se našeho města. V posledních letech jsem svoje sbírky zaměřil pouze na naše město. Při jedné procházce starým městem jsem dostal nápad opsat si texty pamětních desek. Z tohoto nápadu vznikla unikátní a rozsáhlá sbírka, tak, jak uvádím v uvedeném průzkumu. Začal jsem na Pernštýnském náměstí a přilehlých ulicích. Postupně jsem objevoval další a…

V domově důchodců v Pardubicích U kostelíčka žije již delší dobu paní Marie Chmelíková z Husovy ulice. Třebaže začíná 86.rok svého života, přes těžkou oční chorobu má velmi dobrou paměť. Vzpomínali jsme na naše mladá léta, která jsme společně prožili v Orlu. Ten tehdy začínal v budově tehdejšího děkanství. I když jsme tam chodili do 30.let, vzpomínky na různé události zůstaly.

Před 50 lety v revolučních dnech května roku 1945 zachytili posluchači první rozhlasové vysílání z Pardubic. Historie rozhlasu v Pardubicích je však mnohem starší. Stanice Praha, jako druhá v Evropě po Londýně začala pravidelně vysílat už v květnu 1923. V srpnu téhož roku v kanceláři Radiojournalu na Národní třídě zaregistrovali přihlášku v pořadí desátého koncesionáře -posluchače v republice. Byl jim dlaždičský mistr Zdeněk Zahradník z Pardubic, první nejen v našem městě, ale i ve východních . Čechách. V těchto dnech se hodně hovoří a píše o padesátiletém výročí rozhlasu v tomto regionu. Vysílání začalo v Pardubicích, stejně jako na mnot místech, hned po odchodu Němců, v revolučních dnecl května roku 1945. U nás to bylo v Tesle v Kyjevské ulici, pod nemocnicí. První i další /už silnější na volnou frekvenci Vídně, která se po…

I.Odboj v průběhu války Město Holice, jedno ze tří měst v pardubickém okrese, má ze strategického hlediska velmi význačnou polohu. Leží totiž na hlavní silnici, spojující Moravu s Prahou. Právě v Holicícch se hlavní tah rozdvojuje na Hradec Králové a na Pardubice a Prahu. Tento důvod, to jest zablokovat státní silnici do Prahy, aby Němci nemohli přisunout posily a přitížit tak bojujícímu hlavnímu městu, byl jedním z nejpádnějších, které přispěly ke vzniku povstání v Holicích v prvních květnových dnech roku 1945.

Padesát let už uplynulo od ukončení nejkrvavější války v dějinách lidstva a přece se k této události pamětníci i historici neustále vracejí a asi ještě dlouho vracet budou, protože vinou poválečného vývoje byly u nás mnohé události / i osobnosti / zamlčovány či zkreslovány podle potřeb tzv. třídního pojetí dějin. Zajímavé je, že většina dosud publikovaných prací o osobnostech druhé světové války se týká těch, kteří svým hrdinstvím a statečností přispěli k osvobození naší republiky, a zapomíná se na ty, kteří naopak v těchto těžkých chvílích zklamali a dali se dobrovolně /jen ve výjimečných případech z donuceni/ do služeb nepřítele. Jen zasvěcenější znají pár jmen z množiny těchto osob /Čurda, Gerik, Hybský, Hrbek, Petrbok/, ale je to právě jen těch několik málo jmen a jména ostatních zrádců a kolaborantů zůstala utajena, často z důvodu…