Zprávy KPP

Oheň! V noci na středu (17. 10. 1923, poznámky autora) vznikl oheň ve druhém sále továrny Melartos (ve své době největší továrna na výrobu perníku v Pardubicích, pozn. autora), jenž naštěstí byl včas zpozorován zřízencem firmy. Dostavili se v krátké době hasiči, jimž se podařilo zhoubný živel brzo uhasiti. Oheň vznikl pravděpodobně krátkým spojením. Škoda jest sice značná, ale pojištěním plně kryta. Práce na vyhořelém oddělení bude za několik dní opět zahájena. Včasným zpozorováním hlídače byl zachráněn podnik před úplným zničením a zabezpečen tak výdělek nejméně 150 dělníkům.

Narodil se 13.dubna 1900 v Oseku, okr. Duchcov. Vyučil se obchodním příručím, poté pracoval jako dělník nebo horník. V 21 letech vstoupil do KSČ. V roce 1934 byl poslán do SSSR na Leninskou školu v Moskvě. V té době byl už ženatý (s 1 ročním synem). V roce 1942 byl předvolán na gestapo ohledně pobytu v SSSR. Po propuštění odchází do ilegality. Ukrývá se v dole v Býřovicích, poté v kralupských lesích. Později se mu podařilo navázat spojení v Praze, a tak se postupně stal instruktorem KSČ pro Pardubický kraj. 16.února 1943 byl pražským gestapem zatčen Ferdinand Sommer. Při výslechu řekl vše. Prozradil, že se má v Pardubicích na nádraží sejít s instruktorem pro Pardubice. Místo schůzky bylo obsazeno jak pardubickým, tak pražským gestapem. Akce byla odvolána po 30 minutách. Při dalších výsleších se gestapo dozvědělo o chystané schůzce v…

Úvod: Přísloví – je ustálený stylizovaný výrok, jenž obsahuje obecně platné zásady nebo zkušenost mravoučné povahy. Pro snadnější zapamatování má část podobu rýmovaného dvojverší. Přísloví tvoří součást lidové slovesnosti a frazeologie. Přísloví jsou doložena už ve starověkých literárních památkách. Přísloví na rozdíl od výroků a okřídlených rčení nemívají známého autora. Tvoří součást národní jazykové tradice. Smyslem přísloví je tedy morální poučení. Etnograficko-lingvistická věda zkoumající přísloví se nazývá paremiologie. Rčení – je útvar lidové slovesnosti. Je to krátká průpovídka vyjadřující určitou životní zkušenost. Úsloví – tvoří přechodový typ mezi rčením a pořekadlem. Tolik internetový slovník Wikipedie.

Josef Gočár se narodil 13.března 1880 v Semíně na Přeloučsku. Jeden z nejvýznamnějších a nejosobitějších tvůrců české moderní architektury se významně zapsal do tváře centra Pardubic (nám. Republiky) dvěma budovami – Anglobankou (dnešní Komerční bankou) z roku 1925 a Okresním domem (dnešní Obchodním centrem GRAND) z roku 1931. Gočár zahájil svá studia roku 1898 na Vyšší státní průmyslové škole (obor stavitelství) v Praze. Po jejím dokončení (1902) nastoupil do speciálky Jana Kotěry na UMPRUM v Praze, již absolvoval roku 1905. Je považován za vůbec nejvýznamnějšího Kotěrova žáka. Po jeho smrti (1924) byl Gočár jmenován profesorem Akademie výtvarných umění (AVU) a roku 1931 zvolen i jejím rektorem. Již od roku 1911 byl předsedou Spolku výtvarných umělců (SVU) Mánes ve Vodičkově ulici v Praze a Společnosti architektů. T.r. založil s Pavlem…

(*25.5.1918 Pardubice, + 24.2.2005 Pardubice) čestný občan Pardubic Stojíme před hrobem čestného občana města, jenž je umístěn na hřbitově v Pardubičkách v prostoru vyhrazeném pro duchovní a řeholnice. Náš bývalý člen (KPP) byl totiž hluboce věřícím s velkými zásluhami o opravy sakrálních památek, za což byl oceněn roku 1993 čestným občanstvím města Pardubic. Právě na hřbitově v Pardubičkách pomáhal např. při instalaci nové zvonice u sv. Jiljí.

V době koronavirové krize bude jistě zajímavé podívat se na to, jak se naše město vyrovnávalo s velkými morovými nákazami, jež měly též původ ve špatném dodržování hygieny. Již roku 1665 postihla t.zv černá smrt Londýn a pěkně ji popsal Daniel Defoe, autor „Robinsona Crusoe“, v knize „Deník morového roku“. Mor zažil jako pětiletý chlapec, ale přežil jej v bezpečí na venkově. Později zapsal vzpomínky svého strýce sedláře H. Foa, jenž epidemii přečkal v Londýně. Černá smrt zahubila čtvrtinu obyvatel města, t.j. 100 tisíc lidí. Dalších 200 tisíc uprchlo na venkov. Město se vylidnilo, jen reklama nabízela „zaručeně pravé“ masti, pilulky a vody. Na ulicích hořely vatry pročišťující vzduch. Byty se vykuřovaly vonnými směsmi a kouřením svých majitelů. Mince se čistily octem. Noční město však přesto křižovaly umrlčí káry. Roku 1666 očistný…

Objev, který mění pohled na nejstarší dějiny zámku v krajském městě, se podařil archeologům Východočeského muzea. Ve výzkumu, který provádějí v rámci rekonstrukce na zámku, narazili na mohutnou zeď z opuky, která tu ve 14. století tvořila obytně obrannou hranolovou věž, tak zvaný donjon. „Život v zemi se ani v době současné epidemie zcela nezastavil a všude, kde to jde, pokračují práce na investicích Pardubického kraje. Z rekonstrukce Zámku Pardubice přišla v těchto dnech velmi příjemná zpráva. Archeologové Východočeského muzea učinili v rámci rekonstrukce elektrické přípojky mimořádný objev. Našli pozůstatky původního hradu ze 14.století,“ sdělil 1.náměstek hejtmana pro investice a kulturu Roman Línek výjimečnou zprávu v době, kdy jsou krajské kulturní instituce pro veřejnost uzavřené.

Dámy a pánové, dovolte několik slov ke klubovnímu časopisu. Zprávy KPP začaly letos již 55.ročník, protože vznikly – jako náš klub - roku 1965. Vloni (2019) jsme nabídli čtenářům celkem 460 stran pestrého čtení. Jak jsem již nastínil v č. 1-2 letošního ročníku 2020, nabídneme letos m. j. vůbec první nahlédnutí do archivního fondu zrušeného církevního referátu bývalého ONV v Pardubicích, připomeneme pozapomenuté osobnosti J. Reslera a V. Chomráka, podíváme se blíže na podivný proces z let 1968-69 vyvolaný z podnětu rodinných příslušníků členů RAF proti redaktoru F. Ťopkovi a komunistickému funkcionáři J. Jägermannovi, přiblížíme životní osudy dvou členů bohdanečské rodiny Tillerovy – otce pplk.. Karla Tillera a jeho syna kpt. Miroslava Tillera, instruktora čs. paravýsadků ve V. Británii za druhé světové války. Zveřejníme také nové…

Vážené členky a členové Klubu přátel Pardubicka, vyhlášený nouzový stav a zákaz shromažďování nám znemožnil konání výroční členské schůze v domluveném březnovém termínu. Na schůzi jsme měli hodnotit naši činnost a hospodaření. Situace se bohužel vyvinula tak, že náhradní termín výroční schůze je až 12. listopadu 2020 tradičně od 17,00 hod. Z těchto důvodů jsem se s Dr. Kotykem dohodl, že s činností a financemi našeho spolku za rok 2019 Vás seznámím alespoň prostřednictvím Zpráv. Bohužel vyhlášený nouzový stav zasáhl naši činnost i v letošním roce, ale společenská situace se pomalu lepší a doufám, že svoji činnost brzo obnovíme v plném rozsahu.

Těším se na pardubický „zlatý trojúhelník“ Roman Línek je svým způsobem unikátní osobou v regionální politice. Krátce po vysoké škole a počátku kariéry stavebního inženýra v pardubickém Průmstavu se v revolučních časech na počátku 90. let dostal do politiky, kde vytrval na vedoucích postech téměř bez přerušení až dodnes. Byl u vzniku krajů, stal se historicky prvním hejtmanem v novodobé historii Pardubického kraje a dalších 16 let je za Koalici pro Pardubický kraj v pozici druhého muže kraje. Zajímalo nás, jak se s odstupem dvaceti let dívá na význam kraje a na to, co jeho obnovení přineslo městu Pardubice.