Zprávy KPP

Nejznámější uličkou v Pardubicích byla cesta do Bubenče. Na hlavní třídě, v domě čp. 94 byl vchod do nevábné uličky, věčně znečistěné, mezi ploty zahrad a dvorů, směrem severním, do zahrady restaurace, zvané Bubeneč. Odtud se mohlo vyjít vraty k cestě další, směr Labe. Po zbourání Bubenče a vykácení krásných stromů, postavilo se zde několik semtínských domů a ulička byla zazděná. Asi kolem roku 1970 nový majitel domu čp. 94 (Park kultury a oddechu) otevřel tuto uličku a získal tudy přístup k malé výstavní síni.

Jak je hořké muset výsadní postavení na radnici opustit, poznali z novodobých pardubických starostů mnozí, zadostiučinění z návratu si však mohli vychutnat jen málokteří. Tak se v minulém století po sedmi letech na radnici vrátil Václav Bubeník a o čtyři roky déle to trvalo Františkovi Hoblíkovi.

Ve sbírce Rukopisy Východočeského muzea pod inventárním číslem Rkp 372/22 je uložen český rukopis lékařského obsahu. Jedná se o vzácný sborník, který byl Muzejnímu spolku darován roku 1897 Františkem Riegrem, ředitelem Franckovy továrny na kávovinové náhražky.

- V radničním zpravodaji v roce 2003 jsem psal podrobně o historii starých kasáren postavených na zrušených hradbách, které sloužily svému účelu od roku 1776 do roku 1895. Ve Zpravodaji jsem uváděl rovněž historii ?nových? kasáren v Palackého ulici.

Pardubický rodák Hubert Krejčí, známý především jako divadelní režisér, scénárista, překladatel a mim se narodil 11.11.1944. Vystudoval JAMU v Brně, v 70. a 80. letech vedl v Pardubicích a později i v pražském Bránickém divadle pantomimy vlastní soubor ?Yorickova pantomima?. Mimo to pohostinsky spolupracoval například s Divadlem Na provázku Brno a Ha-divadlem Prostějov, v devadesátých letech působil jako pedagog na JAMU. Píše od konce 60. let většinou kratší divadelní hry, často inspirované asijskou divadelní kulturou. Trvale žije v Praze.

František Vyčichlo se narodil ve východočeské metropoli 22. dubna roku 1905. Přestože většinu svého života strávil v hlavním městě Praze, v pardubické ulici V ráji přižil v domě čp. 536 své dětství i léta dospívání. Jeho otec pracoval jako dílovedoucí v tehdejší Dvořákově strojírně. V jeho příbuzenstvu se dokonce tradovalo, že se podílel na konstrukci prvního letadla Evžena Čiháka, který se společně s dalším Pardubákem Ing. Janem Kašparem zařadil mezi průkopníky českého letectví. Bezstarostné mládí však Františku Vyčichlovi netrvalo dlouho. V roce 1920 tatínek pozdějšího významného matematika zemřel. Jeho manželka se od té doby musela sama starat o čtyři děti ? od nejstaršího Františka, dcerky Zdeňku s Marií až po nejmladšího Jana. Právě prvorozený syn s ní proto sdílel starost o tři mladší sourozence. Všichni dosáhli středoškolského…

Jméno tohoto významného českého teologa a sociálně kriticky zaměřeného politika z přelomu středověku a novověku v Přelouči od počátku padesátých let minulého století Sbor církve československé husitské (viz plakát k slavnostnímu otevření sboru) a též ulice, ve které se tento sbor nachází. I když je toto jméno pro mnohé místní občany takto součástí každodennosti, je bližší povědomí o osudech a významu tohoto čelného představitele Jednoty bratrské často překvapivě nízké. (Umístění fotosnímku plakátu k slavnostnímu otevření sboru ?Tůmy Přeloučského?). Ani historikům není jasné, jaký měl Tůma k Přelouči vlastně vztah.

Jako doplněk k našemu dlouhodobému seriálu ?Kapitoly z dějin českého fašismu v Pardubicích? připojujeme vybranou kapitolu z knihy Oty Hromádka Jak se kalila voda (vyd. INDEX v Kolíně na R. 1982). Autor pracoval ve 30. letech v Pardubicích jako krajský tajemník Komsomolu a později KSČ. Potom bojoval ve španělských interbrigádách a jako partyzán ve Francii. Po válce byl r. 1954 odsouzen v nezákonném procesu s B. Koboldem, zetěm J. Švermy, a spol. na 12 let vězení, byl však propuštěn již roku 1956. Trest trávil v leopoldovské pevnosti na Slovensku a jáchymovských uranových dolech (tábor ROVNOST). V Leopoldově se m. j. setkal s A. Londonem, V. Hajdů a E. Löblem, odsouzenými v procesu s R. Slánským roku 1952. Roku 1968 požádal O. Hromádko po sovětské invazi do ČSSR o politický azyl ve Švýcarsku. Vybíráme kapitolu ?Košilaté doby? líčící…

Jednou z nejvýznamnějších a nejstarších památek v našem kraji je kostel Nejsvětější Trojice v Sezemicích, původně kostel klášterní, ženského řádu cisterciáckého. Prošel několika přestavbami a opravami, z nichž některé značně narušily původní ráz kostela. Poslední oprava, která stála téměř jeden milion korun a která byla provedena takřka v hodině dvanácté, zachránila tuto jedinečnou památku ne-li před zničením, tak alespoň před nenapravitelnými škodami.

Nejsem Pardubák, ale díky bádání v oblasti počátků létání v Čechách mám s Pardubicemi, kolébkou české aviatiky, letité dobré kontakty. Začátek těchto kontaktů má zcela konkrétní datum: 16. dubna 1970. Byl to den šedesátého výročí prvního doloženého letu Ing. Jana Kašpara a v Pardubicích, poblíže chrudimské trati, se konalo slavnostní odhalení obnoveného pomníku Ing. Jana Kašpara. Pomník na tomto místě stál od roku 1928. V době, kdy byl poprvé slavnostně odhalen, nesl nápis tvrdící, že Ing. Jan Kašpar uskutečnil první let 25. srpna 1909. Žel, za okupace byl pomník poškozen, ?z moci okupačně úřední? musel mj. zmizet nápis, že pomník věnoval Aeroklub republiky Československé ? neb tehdy přeci již nebylo Československa, také Aeroklub byl zakázán.