Zprávy KPP

Letošní XIII. ročník udílení ?Ceny Františka Filipovského za dabing?, který se uskutečnil v Záloženské dvoraně v sobotu dne 15. září, byl nepochybně mimořádnou událostí. Při této příležitosti si přeloučská veřejnost připomněla, že v tomto měsíci by se dne 23. září dožil František Filipovský 100. výročí narození.

Vážení čtenáři, dovolte mi, abych Vás seznámil s další částí mé diplomové práce, kterou jsem sepsal na téma Environmentální dějiny mikroregionu Sdružení obcí pod Kunětickou horou od roku 1848. V minulých číslech tohoto sborníku jsem Vás ve stručnosti seznámil s vývojem a současným stavem zdejší krajiny.

Jsem pravidelným účastníkem Velké již od roku 1937, kdy jsem ji viděl poprvé za doprovodu svého otce. Byl jsem devítiletý a pamatuji si z ní hlavně bělouše Herolda, protože byl bělouš a že jeho jezdec z něho brzy po startu spadl. Spadl z něho ještě při dojezdu do cíle. Ten rok vyhrála nad všemi chlapy jediná ženská. Byla to Lata Brandisová na plavé Normě. Podle vyprávění otce jsem se moc divil, že ?ženská? závodí na koni, když v nemošickém hřebčinci žádný ženský u koní nejsou. Otec byl v hřebčinci správcem připouštěcích stanic. Byl pyšný na to, že jeden z nemošických hřebců Ardo stojí na Václavském náměstí se svatým Václavem. Abych byl přesný, Václav sedí. Pan Myslbek si půjčil Arda, když byl hřebčinec ještě vojenský.

Počátek Pardubic je možno položit do 13. století, kdy vrcholila středověká kolonizace a dosavadní řídké osídlení se zahušťovalo zakládáním nových osad.

Archeologové Východočeského muzea Pardubice září štěstím a nadýmají se pýchou. Při výzkumu v nedalekých Mikulovicích na místě, kde vyroste kolonie rodinných domků, našli unikátní střepy keramiky z dílen hrnčířů římského impéria.

Zborov 1917 je důležité datum pro náš stát. Bitva u Zborova je klíčovou událostí,která stála na počátku vzniku samostatné československé armády a samostatného státu Československé republiky. Bitva 2.7.1917 trvala sice jen necelý den, ale její význam byl dalekosáhlý. Mimořádný význam měl výsledek této bitvy pro politickou činnost T. G. Masaryka v zahraničí.

Jan Veselý se narodil 20. května roku 1855 jako druhý potomek z celkem šesti dětí v jedné z nejzámožnějších bohdanečských rodin. Otec František Veselý vlastnil nejen výstavný dům čp. 88, ale též úrodná pole v okolí Bohdanče. Navíc měl u Libišan od Svatováclavské záložny v Praze pronajaty rozlehlé louky s místy až čtyřmetrovou vrstvou rašeliny. Zároveň provozoval velkoobchod se senem, slámou a ovsem.

Pokračujme v líčení životních osudů Karla Moora. Ve svých pamětech ?V dlani osudu? vzpomíná na žamberskou přednášku publicisty dr. Jana Herbena o F. Palackém. V rozhovoru mu Herben nabídl místo hudebního referenta realistické revue ?Čas?. Zprostředkoval mu v Praze domácí výuku ve své rodině a v rodinách univerzitních profesorů Arnošta Krause (známého germanisty) a Františka Drtiny (otce pozdějšího ministra Prokopa Drtiny), což mu ale nenahradilo dobré příjmy, jež míval v Pardubicích. Moor se osobně seznámil i s T. G. Masarykem a v pražském rázovitém hostinci ?U Fleků?, kam chodíval s přítelem F. Kholem, se setkávali i s hercem Karlem Želenským, operním pěvcem Karlem Burianem, malířem V. Olivou a spisovatelem F.Heritesem. V lednu 1900 se oženil, ale nikoliv sťastně.

Pamět. kniha obce Žáravice, str. 88První zmínka o živelné pohromě v obci Turkovice je až z roku 1929. Již tradičně jako ve většině kronik jsou popsány velké sibiřské mrazy, které sužovaly celou republiku od prvních dnů nového roku. Teplota běžně klesala na ?30 stupňů C. Díky sněhovým závějím byla obec odříznuta od okolního světa.

Antisemitská vlna zachvátila i Pardubice. 20. října 1938 ve 21,30 hodin byl přiveden na policejní strážnici na Novém městě v Pardubicích 17letý krejčovský učeň Jarolím Švec (nar. 30. 9. 1921 v Míchově, okres Boskovice, bytem Pardubice, Rašínova ul. ? dn. J.Palacha 1093). Svědek Rudolf Čížek z bezpečnostní služby ?Zajíček? jej přistihl, jak štětcem psal na sklo výkladu filiální prodejny obuvi firmy F. L. Popper (Wilsonova třída, dn. Třída Míru čp. 763) nápis ŽID. Švec se při výslechu přiznal, že si vzal bez vědomí svého zaměstnavatele krejčího Josefa Bareše (známého člena NOF) z koupelny kulatou plechovku s rozředěnou plavenou křídou a štětec, který používala paní Barešová na čištění kachlových kamen v kuchyni a sám, nikým nenaváděn, napsal slovo ŽID na několika výkladních skříních na Wilsonově třídě (popsal kromě fy Popper i výkladní…