Přes střechu Evropy
Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Velikonoce v Polabí
Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archeologický průzkum v Pardubičkách
Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů
Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.
typ akce: Výlety do historie
Nálety na Pardubice
Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Zprávy KPP
Bohuš z Pardubic - mladší bratr Arnoštův
Bohuš/bohun - původně domácká podoba ke jménům začínajícím Boh-/, Bohuslav Božek, někdy i Bohuše nebo Bohut, latinsky Bohussius... Nositel tohoto jména uctívá a oslavuje Boha. Tak i Bohuš z Hostýně následoval staršího bratra na církevní dráhu.
Robert Jan Nepomuk Fuhrer, církevní skladatel
Varhaník, regenschori, skladatel, učitel Pražská varhanická škola byla založena "Spolkem k zvelebení církevní hudby v Čechách" r. 1830. Jejím účelem bylo odborné vzdělávání varhaníků a ředitelů kůrů. K řízení varhanické školy povolal "Spolek" jednoho z nejslavnějších hudebníků tehdejší Prahy - Jana Nepomuka Augustina Vitáska (1770 - 1839), který byl výtečným pianistou a hledaným učitelem. Cenu jeho hry uznali Mozart i Beethoven. Vitásek byl žákem Františka Xavera Duška a byl jedním z nejnadšenějších pěstitelů Mozartova kultu v Praze. 1)
Z dob (ne)dávno minulých
Při inventarizaci pozůstalostí uložených ve sbírce Slavín ve Východočeském muzeu v Pardubicích jsem v pozůstalosti dr. F. Obhlídala našla dopis, který mě zaujal svým obsahem a rázností. 1) Rozhodla jsem se ho zveřejnit a připomenout tak doby minulé.
Kapitoly z dějin českého fašismu v Pardubicích - 29. část
Složité to bylo i s MUDr. Františkem Novotným. Východočeský republikán přinesl o něm 31. srpna 1934 (č. 35, s. 8) článek "Chrudimský dr. Novotný také od fašistů?" Citujme: "Dr. Novotný bil se za fašismus jako pardubický soudce Vážný. Byl to jeden z nejhorlivějších agitátorů a také z nejobětavějších. A nyní je to s ním špatné. Ve fašistických novinách vytýkají mu účast na národně demokratickém průvodě v Hlinsku a má jasně prohlásiti, zda je dosud fašistou. U fašistů se s ním již mnoho nepočítá. O Vážném se tam píše způsobem málo uctivým." Hned v následujícím čísle (č. 36 ze 7. 9. 1934, s. 6) přinesl Východočeský republikán stať "Vážný contra Gajda", kde se uvádí m.j.: "Gajda si nyní odseďuje trest na Pankráci 54), ve svém listě sáhodlouze píše proti Vážnému, proti chrudimskému dr. Novotnému a slibuje, že bude odhalovat mnohé špinavosti.…
Letecký den 1946
Dne 13. října 1946 se konal v Pardubicích letecký den. Jednou z významných osobností, která se zasloužila o konání akce, byl předseda Východočeského aeroklubu architekt Václav Línek. Mezi piloty leteckého dne patřil tehdy i kpt. Zdeněk Škarvada a právě on se po letech nemohl v Pardubicích dopátrat po arch. V. Línkovi. Býval významnou osobností, která se zasloužila o výbornou a dělnou spolupráci s vojenskými letci. Teď už ví, že jmenovaný byl dědečkem pardubického zástupce hejtmana ing. Romana Línka.
Hrst vzpomínek na Zdeňka Matějčka
Třetí tisíciletí je ještě máloleté, a přece mi už stačilo vzít dva skvělé kamarády se stejnou slabikou na začátku příjmení a se stejným měsícem v úmrtním listu. Prvního října 2001 zemřel MVDr. Vladimír Matoušek, v úterý 26. října 2004 dětský psycholog prof. PhDr. Zdeněk Matějček.
O praporu cechu řeznického a řeznících v Bohdanči
Cechy, organizace řemeslníků, měly ve středověké společnosti své nezaměnitelné místo. Jejich počátky u nás můžeme sledovat už ve 13. století a nejstarší známý cechovní řád, řád pražských krejčích, pochází z roku 1318. Cechovní korporace již od 14. století a zejména ve století 15. a 16. kladly velký důraz na reprezentaci. Měly své řády a obřady, své patrony a znaky, své korouhve (prapory). Znaky potřebovaly na pečetě k vyřizování písemné agendy a korouhve pro svoji reprezentaci. Řeznický znak měl v červeném štítě českého lva se stříbrnou širočinou na zlatém topůrku v tlapách. Řezníkům ho prý udělil král Jan Lucemburský a používali ho od 16. století. Nebyl ovšem jednotným znamením všech řeznických cechů, užívali ho zřejmě jen řezníci pražští. Například ve Slezsku nebo v Uhrách používali jako hlavní figuru volskou hlavu, případně celého…
Živelné pohromy v obci Turov 1693 - 1935
Z roku 1693 uvádí kronikář na str. 32 živelnou pohromu v podobě tzv. kobylkové invaze: "Kdekoliv padly, všechny ovsi, pozdní ječmeny, proso ... všechno snědly ... kde na lesy trefily, dříví se pod nimi lámalo!" Nastala drahota. Udává se, že jeden strych (93,36 litru - pozn. red.) žita stál 5 rýnských 40 krejcarů, strych pšenice 6 rýnských a strych ječmene 4 rýnské 36 krejcarů. Roku 1770 udeřil v Čechách mor, ale v obci Turov nikdo nezemřel. Dne 30.12. 1833 zasáhla Turov kolem půlnoci silná bouře s krupobitím. Vítr pobořil několik střech a rozbíjel okenní skla. Obcí se valila voda jako ze strouhy. Dne 21.4. 1857 vyhořely v obci statky Karla Svobody (čp. 41) a pana Marčíka (čp. 39).
Žili mezi námi - Za Láďou Jičínským
Ve středu 12. října 2005 zemřel po více než devítiletém utrpení dlouholetý dobrovolný pracovník atletického klubu AC Pardubice Láďa Jičínský, generacemi atletek a atletů familiárně oslovovaný jako Činda. V nadpisu, jak je zvykem při těchto smutných rozloučeních, píšeme za Láďou Jičínským, ale za Láďou zůstala v klubu opravdu hluboká a nesmazatelná stopa.
Dětská lékařka MUDr. Anna Barešová
Devátého listopadu 2005 v nedožitých sedmasedmdesáti letech zemřela v Pardubicích dlouholetá dětská lékařka MUDr. Anna Barešová. Narodila se ve Smiřicích, vystudovala Fakultu dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Krátce pracovala v nemocnici v Českých Budějovicích a na středisku ve Volarech. Poté žila s rodinou v Pardubicích, kde na dětském infekčním oddělení získala kvalifikaci ke složení první atestace. Poté odešla pracovat jako terénní lékařka. Několik let působila v Bohdanči, Opatovicích, na Školní zdravotní službě. Od roku 1966 ordinovala v nově zřízeném obvodním středisku U Kostelíčka, a to až do svého odchodu do důchodu v roce 1986. Vybudovala zde i školicí dětské středisko pro mladé nastupující terénní lékaře a pro dětské lékaře před atestací prvního stupně. Pokoušela se také o reorganizaci dětské péče, která byla v té…