Zprávy 11-12 / 2016

26. srpna 2016 zemřel po delší nemoci ve věku 70let známý pardubický lékař MUDr. Bedřich Petráň, milovník starých Pardubic a člen KPP. Řadu let působil jako sportovní lékař místního HC a basketbalové reprezentace. Byl mým spolužákem z gymnázia v Pardubicích (tehdy SVVŠ ? maturitní ročník 1963, přišel mezi nás jako syn školníka ZŠ U Kostelíčka) a skvělým kamarádem. Odešla skutečná kapacita mezi pardubickými lékaři. Ještě v závěru svého života mi pomohl několika dobrými radami. Velké díky, Bedřichu, budu na Tebe jako jistě mnoho Tvých pacientů velmi rád a vděčně vzpomínat! Věčná čest Tvé památce! Poslední rozloučení se konalo 2. září 2016 v pardubickém krematoriu.

se konalo na Domažlicku v kraji Jiráskových Psohlavců, písmáků Jindřicha Šimona Baara a Jana Vrby a hudebního skladatele a sběratele lidových písní Jindřicha Jindřicha. Tento typ jsme dostali od naší turistky a to přímo do Pece pod Čerchovem do hotelu LESANA, původně Daliborka, kam jezdilo na výlety mnoho významných osobností, např. Oldřich Nový nebo Lída Baarová, tehdy ještě jako Lída Babková, kde si údajně vybrala umělecké jméno podle J. Š. Baara. Soustředění se konalo od 10. září do 17. září 2016. Obec Pec leží na úpatí severního svahu nejvyšší hory Českého lesa Čerchova v nadm. výšce 507m. Proto je zvána ?pod Čerchovem?, i když její úřední název je pouze ?PEC?. Historie obce sahá do 17. století, kdy zde majitel trhanovského panství Maxmilián Laminger zv. Lomikar, nechal postavit vysokou pec na výrobu železa. Hlavním…

Sportovní klub v Rosicích měl v období 1939?1945 celkem čtyři oddíly. Byly to oddíly ledního hokeje, stolního tenisu, vodáků a kopané, založený již v roce 1906. Do roku 1939 vstupoval klub s celkovým počtem 85 členů a předsedou Gruntem, který se však v průběhu roku odstěhoval do Prahy a v květnu podal rezignaci na svou funkci. Klub v něm ztratil dobrého pracovníka. ?Nejmilejším důkazem toho je oplocení hřiště, postavení kabin na hřišti, postavení památníku na našem náměstí a celá řada menších námětů, které byly za jeho vedení uskutečněny.? Dospělé mužstvo kopané hrálo nejnižší krajskou soutěž, tedy I. B třídu, a rok skončil s bilancí 5 výher, 2 proher a tří nerozhodných výsledků s pasivním skóre 22:28. Dorostenecké družstvo mělo bilanci 15 výher 6 proher a 2 remízy. Na valné hromadě v roce 1940 byl zvolen předsedou Jindřich…

Psal se rok 1905, když skupina rosických chlapců, navštěvujících měšťanské a střední školy v Pardubicích, okoukala od svých vrstevníků novou hru ? kopanou. Mezi těmito chlapci byli Ruda Křepelka, Josef Skala, Zdeněk Pilař nebo bratři Kmoníčkové a další. Po obrovském úsilí byl zorganizován první zápas mezi rosickými a chlapci z pardubické měšťanky. Zápas, který skončil 3:3, dal základ Sportovnímu kroužku Polabí Rosice, který byl založen v roce 1906.

V letošních Zprávách KPP (3-4) mne zaujal článek Vladimíra Popelky týkající se varhaníka Václava Rabase (1933-2015) a jeho zásluh o hudební život v Pardubicích. Při čtení se mi v hlavě rojily četné vzpomínky, ze kterých bych rád něco nabídl. Prvá se týká přímo Václava Rabase, se kterým jsem se setkával na kůru krematoria. ON se pohyboval vždy v nejvyšších patrech hudby, kam jsem z přízemí nicoty od svého violoncella sotva dohlédl. Vyrovnat se mu bylo možné snad jen v mariáši o přestávkách mezi obřady. Slyšeli jste někdy člověka holedbat se slovy: ?To dokážu levou rukou?? Václav nám to předvedl názorně v době, kdy si zlomil pravou ruku a nosil na ní sádru. Koncertovat sice nemohl, ale improvizoval a běžné doprovody při obřadech zvládal bez obtíží. Zažil jsem tam tuto příhodu: pozůstali si přáli zahrát oblíbené tango ?Pojď v…

velký a aktivní přítel, patriot Pardubic. Jako mnozí zasloužilí Pardubáci se v Pardubicích nenarodil. Narodil se 12. 1. 1920 v Bohdanči. Ale záhy se rodina přestěhovala do Pardubic. Jeho otcem byl známý pardubický lékař MUDr. Prokop Jícha, m. j. také dlouholetý předseda AFK Pardubice pod Vinicí (ZKPP 11?12/2010). Zde v raném mládí začal sportovat i syn Prokop, závodně hrál tenis i kopanou. Po založení Českého veslařského klubu roku 1941 na chatě AROSA se stal jeho aktivním členem. Závodil až asi do 40let. Byl i aktivním činovníkem, "bafuňářem", nějaký čas ve funkci kapitána, pak předsedy, tehdy veslařského oddílu Dynama Pardubice. Jako projektant se podílel na stavbě nové loděnice AROSA na pravém břehu nového koryta, když stará AROSA na levém břehu Labe byla po regulaci Labe zlikvidována.

Víte, že první vánoční stromek se objevil v Pardubicích před rokem 1845? V té době se stavěla železnice z Prahy do Olomouce. A v té době si v jistém domě pardubické rodiny Schwarzových pronajmul bydlení německý inženýr Jacob Wolf, zaměstnaný na stavbě železnice. Na Štědrý den byli hostitelé pozváni do pokoje rodiny Wolfovy a jaké bylo jejich překvapení, když uviděli světélka vycházející ze smrčku přineseného z lesa. Větvičky byly spojeny zlatými řetězy a na každé z nich byly cukrovinky nejrůznějších tvarů. Pod stromečkem ležely nejrůznější dárky. Druhého dne mluvilo o vánočním stromku, věci do té doby v Pardubicích neznámé a neobvyklé, celé město?

Tudy od založení města Pardubice vedla hlavní cesta do královského a krajského města Chrudimi. Když Vilém z Pernštejna po požáru roku 1507 znovu postavil město a vybudoval mohutné opevnění s valem a Městskou řekou, změnila se trasa cesty na Chrudim. Vznikající Karlova ulice probíhala po okraji zátopového území ? Olšinek. Po druhé straně byly zahrady, kde si držitelé gruntů ve městě stavěli stodoly, pro něž nebylo ve vnitřním městě místo a kde byly požárním rizikem. Časem tu vznikaly rozsáhlejší dvory jako obecní dvůr, původně Markvartovský.

Úvodem V letošním roce si připomínáme 150. výročí prusko-rakouské války, která rozhodla ve prospěch Pruska soupeření Habsburků s Hohenzollerny o nadvládu v oblasti německých států a umožnila následně (po porážce Francie) sjednocení Německa. V rámci ní se také Itálii, i když rakouskou armádou mnohokrát poražené, ale zároveň stojící na vítězné straně, podařilo získat Benátsko, dosavadní součást habsburské monarchie. I když se hlavní bojiště této války nacházela na sever, resp. severovýchod od Pardubicka, dotkla se tato válka výrazně i této oblasti. Pardubicko zprvu zažilo velké přesuny vojsk po železniční trati (jednak od Olomouce, kde byly původně soustředěny hlavní síly rakouské Severní armády, jednak i od Prahy, kdy dráha sloužila např. přesunu spojenecké saské armády). Po prvních bitvách v oblasti severních a severovýchodních…

V Pardubicích, jak se dočítáme v díle Josefa Sakaře,1) nevlastnila městská obec cihelnu až do závěru 18. století. Do té doby nakupovali zdejší měšťané cihly především v panské cihelně. Teprve v roce 1793 se pustili do založení vlastního podniku. O jeho výstavbě a prvních letech provozu nás podrobně informuje účetní materiál, který je dnes uložen ve Státním okresním archivu v Pardubicích.2) Pokud tyto suché úřední položky uvedeme do vzájemných souvislostí, odkryjeme poměrně plastický obraz zákulisí jedné konkrétní cihlářské dílny předindustriální doby. Takřka den po dni můžeme sledovat, co se tehdy při přípravách a při samotné činnosti v cihelně dělo. Jelikož ale některé okruhy cihlářské problematiky zmíněné písemnosti přece jen dostatečně neobjasňují, doplnil jsem je v následujícím textu o údaje z archiválií, které jsou příbuzné…