Zprávy 1-2 / 2001

Tu a tam narážím na údaje o pardubických fotografech, kteří se jako první věnovali ve třicátých letech XX. století barevné fotografii. Podle mých poznatků však nebyli první. Již v létech před světovou válkou se totiž setkáváme s barevnými pohlednicemi města. V některých případech mohlo jít o pohlednice vzniklé z kolorovaných fotografií, v řadě případů se však nepochybně jedná o pohlednice vzniklé z barevné fotografie nebo lépe řečeno z barevného diapozitivu.

Člověk od nepaměti potřeboval ke svému životu vodu. V pravěku ji získával z potomků, řek a studánek. Později zjistil, že voda existuje i v podzemí. Nejprve potřeboval vodu, aby uhasil žízeň. Potom, kdy se stal zemědělcem, musel mít dostatek vody pro dobytek a na zavlažování. V době, kdy zakládal první organizovaná sídliště, byla polohy řeky, potoka nebo pramenné muldy určujícím faktorem při kolonizaci krajiny. První města vznikala na soutocích řek tak, aby kromě přirozeného obranného charakteru sloužil zdroj vody jako pohon prvních nedokonalých strojů, ale taky jako prostředek na hašení požárů, provozování nejrůznějších řemeslnických živností včetně např. lázní. Nároky na množství pitné vody a užitkové vody v průběhu civilizačního procesu neustále stoupají, dá se říci geometrickou řadou. Tak se dostáváme až do dnešních dnů, kdy počet…

Když se 26. července 1648, na samém konci 30leté války, zmocnila švédská armáda, rabující v dobyté Praze, vzácných Rudolfinských uměleckých sbírek a odvážela je kvapně pryč, vypadl z jednoho vozu, vezoucího lup, obraz Spasitele (Salvátora), malovaný na lipovém dřevě. Jakýsi šikula jej hbitě sebral s prašné vozovky a v nejbližší hospodě prodal prvnímu zájemci. Jím byl dnes již bohužel neznámý úředník panství na Košumberku. Když se s obrazem vracel z Prahy, přemohla jej v Chrudimi nenadále nemoc. Nemoc tak silná, že musel ulehnout v domě svého přítele Jana Pfeiffra. Nebylo mu souzeno, aby znovu vstal. Před smrtí odkázal koupený obraz svému hostiteli s prosbou, aby měl vyobrazení ve svaté úctě, protože prý představuje pravou podobu Kristovu. Tak se dostal slavný obraz sv. Salvátora v roce 1648 do Chrudimě.

Než se dostanu k osobě Antonína Němečka, je nejdříve potřebné si přiblížit dobu a události, které s jeho odbojovou prací souvisejí. V době 2. světové války měl zpočátku náš zahraniční odboj v čele s Dr. Edvardem Benešem ne právě záviděníhodnou pozici. Šlo především o uchování kontinuity okupovaného Československa v hranicích z roku 1937, o anulování Mnichovské smlouvy a uznání exilové londýnské vlády. Bylo potřebné, aby se exil mohl opírat o čs. ozbrojené složky (mimo bojujících letců to nebylo nejlepší), aby mohl prokázat domácí odboj a doložil výsledky. Nicméně to nebyly záležitosti jednoduché.

O živelných pohromách, které zasáhly Býšť, začíná první zmínka již v roce 1733 (3. 6. ), kdy uhodily velké mrazy a padal sníh! Na saních se jezdilo prý až do 2. 7. Vše pomrzlo a nastala velká drahota.

Laskavostí pracovníků Ústředního vojenského archivu v Praze se podařilo získat další zajímavé doklady o výše popisovaném odbojáři z Pardubic Františku Zörklerovi ? Závišovi. Zachovaly se následující doklady:

22. ledna roku 2000 nás navždy opustila paní Božena Lonková, manželka leteckého konstruktéra a hrdiny odboje Jaroslava Lonka. S paní Lonkovou jsem se seznámil roku 1985 ještě jako student třetího ročníku chrudimského gymnázia. Sháněl jsem tehdy podklady pro svou práci o životě a díle Jaroslava Lonka, psanou v rámci tehdejší středoškolské odborné činnosti. Přijala mě velmi laskavě a ochotně poskytla řadu pramenů - tak se zrodila naše dlouholetá spolupráce, jejímiž plody se staly i články uveřejněné na stránkách Zpráv KPP. Získal jsem její důvěru a vždy se snažil ji nezklamat.

10. října 2000 mohli návštěvníci Státního Okresního archivu v Pardubicích v rámci ?Dne otevřených dveří? (akce Městského festivalu 2000) shlédnout nový dokumentární film o prvním českém letci ?Ing. Jan Kašpar?, který vznikl ve spolupráci SOkA a našeho Klubu přátel Pardubicka. Autorky scénáře Š. Hladíková a B. Baštecká (scénář namluvili dr. Z. Nováková a J. Dohnal) s odborným poradcem P. Svitákem, častým přispěvatelem Zpráv KPP, připravili s režisérem M. Bečičkou kouzelný sestřih nejzajímavějších momentů z počátku české aviatiky. Film bude sloužit i potřebám škol.

Nejen knižní publikace, ale i videoprogramy s regionální tématikou spatřily v roce 1999 světlo světa a jsou k dostání ve vybraných knižních obchodech a v informačním centru města.

Loni v srpnu jsme si připomněli 30. výročí jeho úmrtí a 14. února 2001 je to 90 let, kdy se malíř František Vincenc Danihelka, přední představitel výtvarného umění našeho regionu, narodil. Proto jsme zašli do vilky u Matičného jezera na malý rozhovor s jeho ženou, paní Ludmilou Danihelkovou. Paní Danihelková, Váš manžel byl nejen velký umělec, ale také dobrý člověk a výborný společník, který měl jistě hodně přátel. Kteří z nich mu byli nejbližší?