Zprávy 1-2 / 2003

V Pamětní knize pro obec Křičeň (I. díl, kapitola o posloupnostech na usedlostech) je první záznam o požáru z roku 1657, kdy shořel grunt čp. 12 patřící Pavlovi Štěpánkovi. Další záznam je z roku 1661, kdy shořel grunt čp. 5 patřící Václavu Rálišovi.

Jaromír Lahulek se narodil v Pardubicích 26. listopadu 1892 jako syn výborného hudebníka. Základní vzdělání získal nejen na reálném gymnáziu, ale později i na obchodní akademií v Chrudimi, kterou absolvoval v roce 1912.

První číslo Bohdanečského Zpravodaje vyšlo v roce 1957 a nedochovalo se. Nevíme o pohnutkách, které k narození periodika (místních novin) vedly. Ze zachovalého torza BZ v městském archivu se dovídáme, že to byla pomoc voleným funkcionářům a úředníkům městské správy při prosazování dobové politiky, kterou BZ procházel. Předchůdcem těchto novin podle ústního podání byly Bleskovky.

Mezi výrazné postavy tzv. ?pardubické chemie? patří bez veškerých pochyb také prof. Dr. Ing. Miroslav Večeřa, DrSc. Tímto pořadím je možné také doložit posloupnost a generační souvislost mezi učitelem (prof. Dr. Ing. Miroslav Jureček, DrSc.) a žákem, jak to konečně lapidárně bylo již uvedeno v předchozím článku. Od předcházejících pardubických chemiků se snad lišil pouze v tom, že neměl tak bohatou odbornou minulost, resp. praxi. Prof. Dr. Ing. Miroslav Večeřa, DrSc. již v roce 1943 nastoupil do laboratoře prof. M. Jurečka a tam ve vysoce odborné a tvůrčí atmosféře Výzkumného ústavu organických syntéz v Pardubicích ? Rybitví dozrál jeho odborný profil. Odtud, po více než dvacetiletém pobytu v laboratořích organické analýzy, nastoupil svoji pedagogickou, ale i vědeckou dráhu na katedře organické chemie Vysoké školy chemicko…

Situace v Pardubicích se tedy v době předvolebního boje silně radikalizovala. 24. února se ještě konala další předvolební schůze NOF ve velkém sále Zlaté štiky. Schůze se zúčastnilo asi 1500 lidí, kromě asi 70 junáků NOF z Prahy a okolí Pardubic. Předsedal lékař F. Novotný z Chrudimě, řečnili V. Vážný, redaktor Fašistických listů z Prahy Josef Kučera a za Junáky NOF jistý Trnka, také z Prahy.

V poslední třetině 19. století vznikají v Pardubicích firmy, které položily základ ke slávě pardubického průmyslu. Na počátku 20. století a hlavně po roce 1918 počet firem velmi rychle stoupá. V roce 1938 se uvádí, že v Pardubicích existovalo na 3000 firem, včetně 51 továren. Ovšem ne každý podnikatel si mohl založit velký podnik, či dokonce továrnu. Většinou vznikaly drobné firmy, z nichž některé existovaly třeba jen několik roků či měsíců. Materiál o těchto firmách se zachoval jen zlomkovitě a badatel je mnohdy nucen konstatovat jen několik základních údajů. O známějších, ale i o těchto méně známých firmách v Pardubicích a hlavně o jejich firemních značkách, ochranných známkách a reklamě, pojednává několik článků, které si kladou v tomto časopise skromný cíl, vrátit čas o několik desetiletí zpět a seznámit čtenáře s firmami, které oni…

I tyto desky mají svůj osud. Jsou to němí svědkové naší historie. Zub času neúnavně ubírá na jejich původní kráse. Jsou většinou nenápadné a tím jsou také často míjeny bez povšimnutí. Dovolte mi, abych se v této souvislosti zmínil o několika neutěšených případech.

?V prosincových volbách (1869) prohlášen byl starostou Karel Černík, kupec v ulici Zámecké (čp. 1) a nadšený pracovník národní.0) R. 1870 rozhodl se sice vzdáliti úřadu, setrval však a působil i po obnovené volbě z 18. prosince 1870, z 11. března 1871 a z 15. ledna 1874. Život zkrátil si samovolně 6. října 1874.? 1) Tyto základní údaje o K. Černíkovi přináší prof. J. Sakař ve svých Dějinách Pardubic. Doplňuje ještě podle protokolu obecního zastupitelstva, že při volbě 6. prosince 1869 obdržel K. Černík 21 hlasů a jeho protikandidát ? Václav Bubeník, jemuž jako starostovi dělal Černík náměstka ? 5 hlasů. 2) Z protokolů obecního zastupitelstva deponovaných ve Státním okresním archivu v Pardubicích lze ještě k první volbě doplnit, že další dva kandidáti J. Konečný a K. Svoboda získali každý jen 1 hlas. Volbu řídila volební komise ve…

PŘEDEHRA 20. října roku 1740 zemřel rakouský císař Karel VI. a s ním vymřela dynastie Habsburků v mužské linii. Podle pragmatické sankce, která byla vyhlášena 19. dubna 1713 a stanovila, že ??dědičné země habsburského panovnického rodu jsou nedělitelné a přecházejí dědičně jako celek na nej-staršího syna zemřelého krále nebo jeho nejstarší dceru, neměl-li syna??, se trůnu ujala arcivévodkyně Marie Terezie. Mezinárodní záruky pragmatické sankce se však velice záhy ukázaly jako zcela neúčinné v okamžiku, kdy Marii Terezii chyběly jak finanční prostředky, tak i silná armáda (potvrdila se tak slova rakouského vojevůdce Evžena Savojského, že pragmatická sankce bez silného a moderního vojska a plné státní pokladny bude v očích ostatních panovníků jenom cárem papíru). Již v prosinci roku 1740 vpadla armáda pruského krále Fridricha II. bez…

Pardubičtí měšťané a sousedé nežili vždy poklidným životem. I v minulosti klidná pravidelnost městského života bývala narušena různými aférami, které pak řešil nejen magistrát, ale někdy musel zasáhnout i hejtman pardubického panství, obzvlášť v případech, kdy aféry se dotkly předních a vážených osob. Časté výtržnosti, mravnostní delikty a pohoršlivé chování některých občanů působily těžkou hlavu i panu primátorovi města Pardubic a celému magistrátu, ale ne vždy pardubický magistrát zakročoval rázně proti provinilcům, takže si zasloužil i několikeré napomenutí od pana hejtmana.