Zprávy 1-2 / 2018

V prvním měsíci tohoto roku si budeme připomínat devadesát pět let od tragické události, kterou si dějiny pamatují jako atentát na ministra financí. Na následujících řádcích se budeme věnovat reakcím pardubických tiskovin na tento bezprecedentní akt násilí.

V roce 2015 vydala česká pošta známku nominální hodnoty A (nyní 16 Kč) s námětem poštovnictví. Výtvarník D.Kállay pojal známku poněkud rozverně, když poslové v cylindrech roznášejí dopisy a letí na čápech s rozevlátými křídly. Pod nimi je pražský Karlův most s bránou. Pochopitelně nechybějí ani poštovní trubky. U poštovní známky jsou i podobné kupony, samozřejmě bez nominální hodnoty. Pro nás je zajímavá jedna z nich, na níž je poštovní váha s balíkem plným žlutých kachňat včetně starostlivé kačeny. I zde jsou starostiví panáčci s cylindry, doplňující celý pitoreskní námět. Ale k věci: na balíku jsou další atributy. Je to balíková nálepka PARDUBICE 1 a doplňkové PILNĚ i další znázorňující přepravu zvířat. Pro mě důležitým poznatkem bylo, že jsem známku a dva kupony objevil na normální korespondenci.

LIDOVÉ NOVINY Brno, roč. VIII., 1900, č. 16. neděle 21.ledna 1900 Strana 4. V posteli uhořel. V poslední době událo se několik neštěstí, při nichž lidé následkem neopatrnosti uhořeli. Buď kouřením v lůžku či blízkým přistavením a převržením světla vznikl oheň. (?) Hrozné neštěstí podobné událo se, jak se nám oznamuje, v noci na 19. t-m. v cukrovaru ve Vel. Pavlovicích. Život mladého, talentovaného muže padl mu za oběť. Josef Vambera, technický adjunkt cukrovaru ve Velkých Pavlovicích, rodák z Pardubic v Čechách, přišel o 1.hod. v noci na 19. t.m. ze služby do svého bytu. Unaven vysilující prací ulehl ihned do postele. Napadlo mu, aby si před spaním ještě zakouřil. Byl však bezpochyby tak unavený a ospalý, že mezi kouřením usnul. Hořící cigareta vypadla mu z úst do peřin. Peřina začala doutnat a čpavý kouř naplnil celý pokoj. Dusivý…

Pokračujeme dalšími příklady reklamy, v jejichž sloganech se velmi často vyskytovala slůvka ?nejlepší?, ?jedinečné?, ?nejlevnější?, ?kouzelný?, ?kouzelník?, apod. Společným atributem těchto reklam byla dále i skutečnost, že se začaly vyskytovat především na počátku 30. let, kdy se reklamní text v důsledku tíživé světové hospodářské krize stává naléhavější, popisnější (deskriptivnější), opakují se jména výrobků, a jsou jim připisovány vlastnosti, které naznačovaly, že se jedná svého druhu o unikát (zákazník má vlastně štěstí, že narazil právě na tuto reklamu, protože si může pořídit něco, co tu ještě nebylo). Nápaditá reklama, jak po stránce textové, např. početné reklamní slogany, tak po stránce grafické, mizí. Čtenář podobně jako dnešní badatel musel z reklamního textu pociťovat boj o zákazníka. Reklama již pouze neinformuje, jako tomu…

Jaroslav Petrlík se narodil 19.února 1889 v Pardubicích. Tento základní životopisný údaj pochází z akt pražského policejního ředitelství z 3.ledna 1922 zabývajících se Petrlíkovým stíháním pro vraždu. 1/ Šlo o ?bývalého gymnazistu vytrženého válkou ze studií? (charakteristika spisovatele I.Olbrachta) 2/, který narukoval za Velké války (1914-18) k c. a k. armádě, v níž dosáhl hodnosti poručíka. Na východní frontě padl do ruského zajetí. V Rusku uvěřil myšlenkám bolševické revoluce a stal se dokonce jejich horlivým propagátorem (v Rusku i doma v ČSR).

Den sv. Bartoloměje, 24. srpen roku 1944, patří bezesporu k nejtemnějším dnům pardubických dějin. Druhý ze spojeneckých náletů, jehož cílem bylo nádraží a Fantova rafinerie (dnešní Paramo) si vyžádal 213 obětí. Bomby tehdy zasáhly nejen vytčené cíle, ale prakticky srovnaly se zemí okolní obytnou zástavbu. Během jednoho dne se zde odehrály stovky tragických příběhů. Jedním z nich byl i příběh truhláře Jana Svobody.

Úvodem chci poděkovat paní Ing. Janě Studené z Prahy za její dopis z července 2017, v němž se zajímala o osobnost sokolky Anny Hladěnové a inspirovala tak vlastně vznik následujícího textu. Za skvělou heuristickou pomoc velmi děkuji paní Mgr. Renátě Růžičkové, pracovnici SOkA v Pardubicích, jež bádání posunula výrazným způsobem pomocí matričních záznamů.

Vodákova vila (čp. 89 st. ? 6 n.) Vodákova vila je dnes pěkně skrytá v zeleni přilehlých Tyršových sadů, jak ukazuje fotografie. Byla postavena roku 1916 řezníkem, hoteliérem a starostou Pardubic Josefem Sochorem, který tu se svou ženou Annou bydlel do roku 1924. (Na pozemku vily uvádí J.Sakař ve svém místopisu Pardubic r. 1784 Annu Ritzovou, roku 1825 Ondřeje Reichla, v letech 1825-32 Václava a Annu Bažantovy (za 1620 zl.), pak v letech 1832-38 M.Heinzovou z Hradiště u Pardubic, roku 1847 Josefa Arnolda. Od roku 1873 do válečného roku 1916 tu žila rodina Roztočilova: Václav s Majdalenou 1873-93 (20let), 1893-1915 František Roztočil a po něm do roku 1916 Marie Roztočilová, asi jeho vdova.

Víte, že třída 17. listopadu byla skoro do poloviny 19. století jen polní cestou? Roku 1819 byla zbudována dnešní ulice Jana Palacha (starší názvy: Alžbětina, Chrudimská, Masarykova) a třída 17. listopadu na ni navazovala. V roce 1862 zde bylo pouze 7 budov, ale roku 1880 bylo již na dnešní třídě 17. listopadu 37 popisných čísel. Obě ulice od sebe odděloval od roku 1845 železniční přejezd. Ten brzdil do značné míry rozvíjející se silniční dopravu, protože v bezprostřední blízkosti přejezdu bylo staré nádraží, kde se často posunovaly vlaky. Proto bylo přikročeno k výstavbě podjezdu, který byl dokončen 10. června 1940.

V roce 2002 ve Zprávách KPP, v listopadovém č. 11 byl i můj příspěvek, který se týkal válečného deníčku mého prastrýčka Rudolfa z r. 1916. Od roku 2003 jsem se snažila všemi možnými způsoby zjistit, kde tento můj příbuzný ?spí svůj věčný sen". Díky různým přátelům z internetu- na Diskuzi - 1.svět. válka - a také návštěvou na Italském velvyslanectví v Praze se mi podařilo zjistit, že strýček byl těžce raněn při cestě vlakem, když jel jako " kvartýrmachr " (on byl tesařem) chystat příští ubytování pro ostatní . Byl odvezen do polního lazaretu v Terstu, kde 3.12.1916 zemřel. Hned následující den byl pohřben, stejně jako další, na civilním hřbitově poblíž města v hrobě č.548. To byly pro mne původně základní údaje, které jsem tehdy získala. Ale aby hledání nebylo tak snadné - protože zemřelých vojáků bylo už moc, rozhodlo se po nějakém…