Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zprávy 1-2 / 2023
PhDr. JAROSLAV HRABÁK, MUKL A SKAUT (1905–2000)
Jaroslav Hrabák, významný ceský geograf, se narodil 13. kvetna 1905 v Místku na Morave. Jako profesor pusobil v letech 1930–39 v Pardubicích na gymnáziu, kde vyucoval dejepis a zemepis. Jeho žáky napr. byli pozdejší letec RAF Alois Volek z Opatovic n. L. a Doc. Jan Iserle, známý pardubický lékar a cestný obcan Pardubic. Dr. Hrabák byl vynikajícím znalcem map a napsal odbornou publikaci o magnetických mereních. Od roku 1937 vyucoval jako externista i na reformním gymnáziu Spolku pro individuální výchovu v Praze-Dejvicích. Byl zaníceným skautem, tuto cinnost zacala vyvíjet v Trebíci a v Pardubicích v ní rád pokracoval. Podle vzpomínky pana Doc. Iserleho organizoval tábor nedaleko hradu Lichnice. O jeho živote v období druhé svetové války zatím nic nevíme. Po válce pusobil jako reditel gymnázia v Litomericích, politicky se…
KAUZA KARLA DVORÁKA
Již málokdo v Pardubicích si vybavuje osobu bývalého pardubického novináre, dramatika a spisovatele. Ve „Slovníku spisovatelu Pardubicka“ M. Zlatohlávkové (vyd. Krajská knihovna Pardubice, 2004) má celostránkové heslo (s. 34), jež mj. pripomíná, že se narodil roku 1911 v Rynholci u Slaného, roku 1929 maturoval na reálce v Pardubicích a o 10 let pozdeji vystudoval fakultu zemedelského inženýrství na CVUT v Praze. Za nacistické okupace pracoval jako poštovní úredník v Pardubicích a aktivne se úcastnil hlavne divadelního a kulturního života ve meste. Již pred válkou absolvoval první literární pokusy a napsal nekolik divadelních her pro deti a mládež. V jeho protektorátním období je bohužel jeho ponekud záhadná role v protinacistickém odboji, kterou poprvé zmínil doc. PhDr. Martin Kucera, Csc., editor „Pametí novináre“ dr.…
„JÍZDNÍ HLÍDKA“ VE WALTON HALL
Nenápadnou zprávou z brezna roku 1941 publikovanou v exilovém vojenském deníku „Naše noviny“ bych chtela pripomenout válecného hrdinu – príslušníka výsadku Silver A. Pozorným ctenárum úvodní state publikace AB–Zet „Alfréd Bartoš a jeho zápisník“ neušlo sdelení, že jako školák v Sezemicích mel proslov o T. G. M. dne 7. brezna 1930. O pet let pozdeji na slavnostní akademii v Mestském divadle v Pardubicích usporádané u príležitosti oslav prezidentových narozenin byl A. Bartoš opet recníkem, tentokrát za studenty zdejší reálky. Nebude proto až tak prekvapivé, že se Alfréd Bartoš zapojil do prípravy divadelního predstavení a ujal se ve hre MUDr. Františka Langra „Jízdní hlídka“ jedné z menších rolí. To byl již ve Velké Británii jako príslušník cs. exilového vojska. Je také velmi pravdepodobné, že mezi diváky „bohatýrské to básne z…
BROUCI NA PARDUBICKU PRED 100 LETY
Úvod více než osobní: Otvírám knihu svého detství. Je velká a huste popsaná nevšedními dobrodružstvími mého dospívání. Jedna z kapitol se jmenuje entomologie – cili veda o hmyzu, jeho sberu, urcování, preparaci a vytvárení sbírek. „Entomologické období“ trvalo pouhé tri roky, ale dodnes na nej vzpomínám jako na neco, co predcházelo mému pozdejšímu sberu zkamenelin (viz muj clánek ve ZKPP), dále minerálu a hornin a konecne až konchyologie – vedy o schránkách mekkýšu (plžu, mlžu a hlavonožcu).
POCÁTKY CHEMIE V PARDUBICÍCH
V klubovém casopise Ceské genealogické a heraldické spolecnosti byly publikovány pameti málo známého ceského chemika Otokara Rosama (1862–1943). Poslední etapu svého pracovního života strávil tento chemik v Pardubicích. Zde zarizoval vybudování a rozbeh výroby významných a dodnes proslulých chemických továren. Z jeho pametí vyjímáme tu cást vzpomínek, která se týká našeho mesta. Rosam vystudoval obor technické chemie na pražské Technice. Všechny státní zkoušky složil s vyznamenáním. Po studiích ho jeho profesor Josef A. Preis prijal jako svého asistenta. Do prvního zamestnání nastoupil Rosam u firmy Hartman a Lucke v Mülheimu nad Rýnem na míste chemika. Poté ho prijal pražský podnikatel Brdlík, který koupil vhodné pozemky v Kralupech. Rosam zde vedl stavbu a rozbeh továrny na destilaci dehtu. V Kralupech se v roce 1896 oženil s…
ŽIVOT JOSEFA ZDENKA KELLNERA – CESKÉ KOUZELNICKÉ LEGENDY
Byl konec první svetové války a 6. prosince 1918 se ve Zdislavicích u Vlašimi behem hostování kouzelníka Kellnera v obytné maringotce narodil jako sedmé díte Josef Zdenek. Detství, které prožil ve velmi skromných pomerech, nemel vubec jednoduché. S rodinou žili jako kocovní umelci bez stabilního zázemí. Když byl ješte malý, opustil je otec. Rodinný podnik prevzali starší bratri Hynek a Jan, kterí se naucili kouzelnickému umení od otce a to, co se naucili, pak predali svým mladším sourozencum. Uživit tolik detí a maminku jedním kouzelným divadlem nebylo vubec jednoduché. I presto, že vyrustali bez otce, celý život o nem s úctou a láskou mluvili. Zdenek si osvojil hru na nekolik hudebních nástroju. Protože nemeli mnoho penez, byli nuceni si spoustu vecí vyrobit svépomocí – malovali si reklamní poutace, vyrábeli a zdobili…
VRACÍME SE KE KLASIKUM PARDUBICKÉ VLASTIVEDY
Z pardubické kroniky Pri dostatku prirozených i umelých vodních toku (Chrudimka, Halda, Strúha mestská) patrily mlýny k nejvýraznejšímu výrobnímu odvetví v Pardubicích.
DALŠÍ STOLPERSTEINY V NAŠEM REGIONU
Projekt nemeckého umelce Guntera Demniga pripomíná od roku 1992 v ruzných evropských lokalitách památku lidí, kterí v dusledku pronásledování nacistickým režimem pro svuj puvod, rasu nebo presvedcení byli nuceni opustit své domovy, pricemž mnozí z nich se do nich již nikdy nevrátili. V prevážné vetšine prípadu se jednalo o Židy, ale kameny jsou urceny také dalším perzekvovaným skupinám obyvatelstva. Každý kámen je venován jednomu cloveku, každý kámen pripomíná jeden lidský osud. S malými dlažebními kostkami s mosazným povrchem se od roku 2020 mužeme setkávat také v Pardubicích. V zárí pribylo do pardubické dlažby osm nových Stolpersteinu a celkem jich tak máme ve meste již tricet, a to na devíti ruzných adresách.
ZNAKY A VLAJKY OBCÍ OKRESU PARDUBICE PRIJATÉ PO ROCE 2012
4. zárí 1990 vstoupil v platnost zákon o obcích, podle jehož jednoho paragrafu1 získaly obce nezastupitelné právo volby vlastních symbolu, tedy znaku a praporu (vlajky). Toto právo bylo použito i do nového zákona o obcích o deset let pozdeji. 2 Zájem obcí ze zacátku nebyl príliš velký, první obecní znak na našem okresu získaly až v roce 1995 Svincany na Preloucsku (vedome opomíjím znak Starých Ždánic – ty se jím mohou chlubit už od roku 1915 a jsou zrejme jedinou obcí v celém bývalém Rakousku-Uhersku, které byl obecní znak udelen). Poté se žádosti o schválení nových obecních symbolu prece jen zacaly objevovat a v soucasnosti má ze 112 obcí a mest okresu Pardubice již 106 vlastní znak a vlajku. O obecních symbolech prijatých do roku 2012 informovaly Zprávy KPP v rocnících XLVII až XLIX. Tem dalším se venují následující rádky.
Náš rozhovor s Mgr. Jirím Kuchválkem
Dnes hovoríme s význacnou osobností pardubického kulturního dení p. Mgr. Jirím Kuchválkem, profesorem na Pardubické konzervatori a dirigentem Pardubického komorního orchestru.