Zprávy 1-2 / 1993

1) Co Je náplní Vaší práce náměstka primátora? V mé kompetenci je na základě rozhodnutí rady města celá problematika z oblasti školství, kultury, zdravotnictví, sociálních záležitostí, mládeže a sportu, cíli činnost poměrně rossáhla a samozřejmě náročná na řešení. 2/ Co vidíte ve svém obora jako prvořadý problém? Těch problémů je několik, aí už v rezortu školství, kultury nebo zdravotnictví. V oblasti školství chybí nová koncepce, kultuře chybí stejně jako u ostatních oboru finanční prostředky a zdravotnictví je před privatizací. Máme problémy v bytové politice atd. ...

Co Je náplní Vaší práce náměstka primátora a co vidíte ve svém oboru jako prvořadý problém? náplní mé práce je oblast ekonomiky - tj. rozpočet města /jeho příjmy a výdaje a městsky majetek. Do roka 1991 byla oblast rozpočtu pevně svázána centrálně stanovenými pravidly, finance byly přesně určeny a město, prakticky nemohlo samostatně rozhodovat. Ani s majetkem nebyly problémy, poněvadž ten se skládal z budovy radnice, několika objektů po národních výborech v okrajových Částech města a hasičských zbrojnic.

Období po druhé světové válce znamenalo nejen v Pardubicích, ale prakticky v celém Československu obrovský úpadek odborné zahradnické práce. Profese zahradního architekta začala být považována za projev buržoasního snobismu, funkce městského zahradníka byla zrušena. Údržba zeleně byla postavena z hlediska organizační struktury na úroveň prací popelařských a metařských, z hlediska finančního ocenění dokonce hluboko pod tyto práce /tento přístup přes určité změny v posledních dvou letech přetrvává dodnes a projevuje se z hlediska správce veřejné zeleně, kterým jsou Technické služby města Pardubic, momentálně nejpalčivěji při uvolňování finančních prostředků na nákup mechanizace usnadňující zakládání a údržbu zeleně./

Minulost pardubických sadů je poměrně krátká. Nebyly ale žádné šlechtické paláce s rozsáhlými zahradami a pardubický zámek měl sice valy a široký ochranný zátopový pás, ty však nebyly sadově upravovány. Snad až začátkem 19«století /podle J.Sakaře/ vyzdobila vrchnost zámecký val révou a štěpím, tedy valy sloužily jako sad užitkový. Pardubickému sadovnictví dal základ plukovník Saiman z kyrisnického pluku Summarlva roku 1819. Nechal vybudovat stezku k .Vystrkovu", která spojovala město od kláštera /dnešního Komenského náměstí/ s osamocenou osadou a dvorem "U kostelíčka". Tuto stezku osadil stromořadím a tím vzniklo prostředí k velmi oblíbeným procházkám. Občanské sdruženi doplnilo tuto stezku tak, Že proměnilo lúalé Olšinky, což bylo záplavové pásmo na pravém břehu Chrudimky, v rozsáhlý sad, který sahal až k dnešním mlýnům. Toto sdružení…

Samospráva do roka 1945 - Archivy měst Čtvrtou skupinu fondů okresního archivu tvoří fondy zařazená pod názvem Samospráva do roku 1945. Největší a ne j významně jší Částí táto skupiny jsou Archivy měst a obcí. Obecním úřadům budeme věnovat svou pozornost příště, dnes se poněkud podrobněji zmíníme o fondech městských úřadů čili o tzv. Archivech měst Bohdanče, Dašic, Holic, Horního Jelení, Choltic, Pardubic, Přelouče a Sezemic. Při podrobnějším zkoumání obsahu těchto fondů vidíme, že zde nalezneme písemnosti z let 1491 - 1945 /l950/, mezi kterými nechybí ani celá řada originálů pergamenových listin udělená městům jak majiteli panství, tak i panovníky.

přetištěno ze zaniklého sborníku Pardubicko – 1969 Každoročně, zejména před Velkou pardubickou s objevují v novinách výňatky z historie Velké pardubické steeplechase. S touto historií jsou však nerozlučně spjaty i pardubické parforsní hony, které předcházely vzniku pardubických dostihů. A nebylo náhodou, že právě tyto hony dosáhly ke konci minulého století a začátkem tohoto století největšího lesku a evropské proslulosti. Říkalo se, že kdo chtěl vidět poslední podzimní a zimní módu, musel jet do Pardubic. Malé městečko, které ještě v roce 1846 Čítalo jen 4.101 obyvatele, stávalo se na podzim každého roku střediskem evropské šlechty a současně ukazatelem nejnovější módy. K provozování parforsních honů poskytoval pardubický kraj i celé jeho široké okolí ty nejlepší podmínky. Přínos pardubických parforsních honů k obnově a rozkvětu města…

/nar. 14.února 1911 v Pardubicích zemřel 27.srpna 1970 v Pardubicích/ V sektoru I.BA3 /na plánku J.Janiše/ stojíme u hrobu akademického malíře Prantiška Vincence Danihelky, autora mnoha pardubických Narodil se v Pardubicích 14.2.1911 v rodině krejčovského mistra. Vyučil se krejčím a složil tovaryšskou zkoušku s velmi dobrým prospěchem. Ve dne šil, večer a v neděli kreslil. Již ve školních letech projevoval velké kreslířské nadání. V letech 1925 - 28 navštěvoval soukromou školu profesora Jana Šíra v Kostelní ulici. Po jeho smrti chodil k akademickému malíři Veno Veselému, který mu přibližoval hlavně krajinomalbu ve svém ateliéru v čp.58 Na Kopečku. V roce 1930 byl P.V.Danihelka vyslán krejčovským cechem do Prahy jako módní střihač. Během dne pracoval v dílně, večer chodil kreslit do večerní školy. V r.1931 přijat na Ukrajinskou…

/1871-1936/ významný pardubický hudební pedagog, dirigent a hudební skladatel. Před založením Východočeské hudební školy města Pardubic, která byla otevřena 15. září 1919, bylo v našem městě několik soukromých hudebních Škol. Významná patřila také Vojtěchu Lautnerovi. Pocházel z Plzeňska, kde ve Skočicích měl jeho otec kapela /povoláním byl zedník/. V hudebním prostředí získal první základy svého vzdělání, která později rozšířil studiem na vojenská hudební akademii a na vídeňská konservatoři. V letech 1897-1903 byl kapelníkem populární hornická hudby v Kutná Hoře. Ta byla mnohokrát vyznamenaná Čestnými diplomy, zlatou medaili, stříbrnou taktovkou a dalšími uznáními.

Také s hraběcím rodem Clam-GallasŮ se v historii Pardubic setkáváme v souvislosti s parforsními hony. Hrabě Eduard /1805-1891/ stál u jejich zrodu v roce 1840 a spolu s velitelem pardubického husarakého pluku knížetem Fr.Liechtensteinem dával při honech k disposici svou početnou smečku honících psů - čítala až čtyřicet zvířat a byla specielně vycvičena pro štvanici na zajíce. Po odchodu husarů z Pardubio v roce 1845 se hrabě Clam-Gallas a kníže Auersperg stali představiteli honební společnosti. Členové pocházeli z Korutan a první písemná zmínka o nich je z roku 1297. Původně se jmenovali Perger von Hockenberg. Právo psát si z Clamu získali při povýšeni do stavu svobodných pánů v roce 1655.

V roce 1985 jsem se začal zajímat o osudy posledního šlechtického majitele Pardubic a Knětické hory barona Dr.Richarda Drasche z Wartinbergu A850-1923/. Pomocí přítele ing.A.Srnesta jsem ee dozvěděl adresu na pravnuka barona Drasohe, shodou okolností též Richarda barona Drasohe /nar.1942/, který žije se svou rodinou na zámku Ebreichsdorf nedaleko Vídně. Poprosil jsem jej dopisem o údaje o jeho pradědovi. Baron R.Drasche mi laskavě velmi podrobně odpověděl, takže jsem z jeho údajů mohl roku 1988 připravit studii o Jeho předcích pro „Zprávy Klubu přátel Pardubicka", již jsem zaslal s díky do Ebreichsdorfu. V roce 1990 se mi ozval dopisem manažer Jezdeckého střediska v Ebreichsdorfa hrabe František Strachwitz, přítel mjr. M.Svobody, že spolu s baronem Draschem navštíví Velkou pardubickou steeple-chase a že by se se mnou rádi setkali. Vše se…