Zprávy 1-2 / 1997

Bydlení Doentinchem nabízí harmonickou kombinaci „starého a nového". Ve středu města je stále rozeznatelná síť středověkých ulic. Hodně budov je ovšem mnohem pozdějšího data. Několik historických sídel přežilo války a požáry, které během času soužily město. Doetinchem se stále rozvíjí jako centrální město regionu a jako centrum městské expanze určené vládou. Město je vynikajícím centrem života, nákupů, rekreace a služeb nejen pro jeho 43.000 obyvatel, ale i pro 200.000 lidí v širokém okolí včetně oblasti německých hranic. Atraktivity Mnoho lidí ví, jak nalézt svou cestu do Doetinchemu. Např. uskutečnit své osobní nákupy nebo strávit svou „večerní vycházku" v divadle nebo v kině. Ale i péče o zdraví a výuka zde mají své místo. Doetinchemská spádová nemocnice má 24 oddělení, 560 lůžek a nabízí práci 1100 lidí. Je to opravdu regionální…

Medaile města Pardubic předal ve středu 9. října v historickém sále radnice na již třetím setkání seniorů s radními města jeho primátor ing. Libor Slezák PhDr. Jiřímu Kotykovi, Jiřímu Palečkovi, ing. arch. Miroslavu Petráňovi a Vlastislavu Špulákovi za jejich dlouholetou společenskou a sportovní činnost s významnými přínosy pro město. Předání byli rovněž přítomni držitelé tohoto ocenění z let 1994 a 1995. Po zapsání do knihy cti poděkoval jménem oceněných ing. arch. Petráň a slíbil, že pokud jim zdraví dovolí, budou pokračovat v práci ku prospěchu města. Setkání bylo zakončeno besedou s vyznamenanými. PhDr. JIŘÍ KOTYK Doktor Jiří Kotyk se narodil 6. října 1946 v Pardubicích, kde v roce 1963 maturoval na gymnáziu. V roce 1968 absolvoval studium na Pedagogické fakultě v Hradci Králové. V roce 1975, po obhajobě rigorózní práce byl…

Pardubický okres je po botanické stránce jedním z nejvíce prozkoumaných území v České republice. První botanické záznamy z Pardubicka pocházejí z první poloviny minulého století, kdy se zde zastavil proslulý botanik Filip Maxmilián Opiz při své cestě do Krkonoš a zaznamenal první údaje o výskytu rostlin na Kunětické hoře. Pardubicku se později věnovala celá řada slavných botaniků (Karel Bořivoj Presl, Josefina Kablíková, dr. Ladislav Čelakovský, prof. dr. Jaroslav Jiljí Jahn, Jaroslav Karel Košťál, Josef Rohlena, ing. Vojtěch Horák aj.). První přehled přírodovědných výzkumů 19.století shrnul ve vlastivědném sborníku Pardubicko, Holicko, Přeloučsko František Rosůlek v letech 1903-4. Květenu Pardubicka v užším slova smyslu publikovali v roce 1948 v edici Pardubického přírodovědného klubu bratři Jan a Emil Hadačové. Tato Květena je dnes…

K významnému regionálnímu rozvojovému projektu patří nesporně i prodloužení splavnosti labské cesty do Pardubic, kde by měl být vybudován i koncový veřejný přístav. Záměr je to nepochybně sympatický, neboť vodní doprava má nezvratné přednosti nejen ekonomické, ale i ekologické. S přihlédnutím k silnému průmyslovému potenciálu v Pardubicích i blízkém okolí by tak mohly být vytvořeny předpoklady, aby se Labe stalo obchodní branou do Evropy, a snad i do zámoří. K tomuto účelu byly již vytvořeny v r. 1994 předpoklady, a to založením společnosti „Přístav Pardubice", a.s., která je také nositelem celého projektu. První krok k využití vodní cesty po Labi byl učiněn v souvislosti s výstavbou tepelné elektrárny ve Chvaleticích, kdy bylo rozhodnuto o přepravě průmyslového uhlí z uhelné pánve pod Krušnými horami po vodě do Chvaletic (Ta však byla…

Konec války znamenal ovšem konec činnosti malých předměstských klubů a jediným činným zůstal SK Pardubice. Na konci roku 1947 obnovuje činnost i atletický odbor Sokola Pardubice I. s ved. „all round" sportovcem Zdeňkem Strnadelem. V čele málo početného SK Pardubice stojí René Klečka. Po schválení zákona o sjednocené tělesné výchově přecházejí jeho členové nejdříve nakrátko do Městského závodního klubu (MZK) a vzápětí na to do Sokola I. Pardubice (1948). Do oddílu nacházejí cestu atleti, kteří přišli do Pardubic za prací nebo studiemi (ing. Rendko), vracejí se odchovanci z vojny, z nichž se pravidelných tréninků ujímá Jirka Koubek, dále Bureš, vynikající výškařský odborník a dobrovolný oddílový lékař MUDr. Karel Špilar, Zdeněk Hrabánek, organizační a statistický fenomén Jirka Dašek. Oddílu krátce předsedá Ludva Beck, všestranný atlet let…

1) Osobnosti kolem muzea a) Muzejní spolek a muzeum 1945 -1953 Zde především musím vyslovit své politování nad tím, že jsem v době svého prvního působení v muzeu nepřišel na to, že bych měl zaznamenávat nejen význačnější události, ale též alespoň letmé postřehy, týkající se osobností, v muzeu pracujících. Byl jsem plně zaujat svou profesí a ostatní se mi zdálo nějak nedůležité. Vlastnost, sledovat stále své okolí a zaznamenávat plynoucí děj souběžně s vlastni prací, je asi člověku dána při zrození. Myslím, že ani doporučení z mého okolí, abych já se touto věcí zabýval, by bylo nepomohlo. S publikační činností, zabývající se historickými zbraněmi jsem začal ihned po příchodu do muzea. Zde jsem se k věci rychle dopracoval sám. Ale zajímat se ještě o své okolí, to mne vlastně ani nenapadlo. A tak zde dále mohu zachytit pouze to, co…

Článek podává souhrn dostupných informací o Opatovickém kanálu, který je významnou stavebně - technickou památkou východočeské oblastí, avšak opomíjenou turistickou veřejností pro malou propagaci. Labská voda, která v tomto umělém kanálu teče více než 480 let, je překračována mosty státních silnic čís. 36, 37 a 38 na několika místech, takže jeho dostupnost je snadná. Stručný historický přehled a sled úprav kanálu Podle listinných dokladů je známo, že krajina od Opatovic nad Labem až po Přelouč patřila původně slavnému konventu kláštera v Opatovicích, který prvý neúrodnou písčinu začal upravovati na rybníky. Vykopání kanálu vzešlo z iniciativy a nařízení majitele panství pardubického p. Viléma z Pernštejna, který žil v létech 1435 až 1521. Stavba byla zahájena v roce 1498 a probíhala až do roku 1514 (16 let). Šlechtic - nejvysší…

Laskavostí paní Jiřiny Pickové z Dubiny se mi dostaly do rukou zajímavé materiály o jejím dědečkovi - řediteli reálky v Mladé Boleslavi Adolfu Benšovi, jehož část života byla spojena i s naším městem -Pardubicemi. Adolf Benš se narodil 4. září 1863 v Jičíně. Studoval ve svém rodišti na gymnáziu v letech 1874 - 82, načež po maturitě vstoupil na filozofickou fakultu UK v Praze, aby získal středoškolskou učitelskou aprobaci pro jazyk francouzský a německý. Po absolvování prezenční vojenské služby (dosáhl u zásobovacího sboru hodnosti poručíka) se stal jeden rok suplentem na jičínském gymnáziu (1889). V letech 1890 - 91 byl suplentem na gymnáziu v Táboře. Zde poznal slečnu Růženu Chrzovou, s níž se t. r. v Táboře oženil. Přestěhovali se do Pardubic, kde v letech 1891 - 95 byl Adolf Benš suplujícím a provizorním učitelem na t. zv. staré…

I když Židé žili na Holičku již dříve, prvá písemná zmínka je až z roku 1750. V najatém domě v čp. 39 již žila rodina Popprů. Obdobně byla i v Ostřetíně rodina Ippenů, její členové pocházeli původně z Dašic v Č. Jako jinde i zde byli šikanováni. Kronikář zaznamenal, že např. v roce 1760 muse li podle guberniálního nařízení nosit na levém rameni zvláštní označení. Počet židovských rodin postupně narůstal. Uváděny jsou rodiny Adlerova, Fuchsova, Kačerova a další. Jejich samostatnou matriku vedl od roku 1839 Moritz Popper a později další, když v roce 1840 byl založen židovský náboženský spolek a Popper se stál jeho představeným. Jednatelem i poklad níkem spolku byl Rudolf Fuchs. Od roku 1881 byl pak představeným spolku až do jeho zániku Josef Schulhof a po něm jeho syn. K zajištění vzdělání svých dětí se spolku podařilo založit i…

V listopadu 1995 si sousední Hradec Králové připomenul 50. výročí založení lékařské fakulty ve městě. K tomuto výročí vydala fakulta velice dobře sepsanou publikaci, na jejímž zhotovení se podílel kolektiv autorů. Protože jsem dlouhá léta pracoval ve zdravotnictví a navíc se rád věnuji historii, pak jsem v obsahu našel hodně pozoruhodných skutečností. Pro čtenáře Zpráv bude jistě užitečné připomenout některé záležitosti týkající se Pardubic a okolí, které souvisejí s hradeckou lékařskou fakultou.