Zprávy 3-4 / 2009

Snímek z dob 2. světové války pochází z pardubické válečné nemocnice, která stála na místě dnešní čtvrti Dukla a přilehlých ulic, včetně jižní části nádraží. Osobně mě tento vynikající lékař a profesor velice zajímá, protože je rodákem z Dolních Královic, kde se narodil v roce 1855. Dnes je město zatopeno vodami Želivky a odtud se zásobuje Praha i další města pitnou vodou. Nedávno se mi podařilo dokonce objevit vnučku prof. Hlavy, kterou je paní Olga Hrzánová, žijící v městečku na břehu Sázavy. Bohužel se narodila až po smrti dědečka, takže každopádně jeho pamětnicí není.

František Kaván, jeden z nejvýznamnějších českých malířů-krajinářů, byl typickým malířem východních Čech, který na tisíci obrazech zvěčnil nám známou a blízkou krajinu. Zemřel na začátku 2. světové války. Válka i období poválečné zasunuly předchozí dobu daleko do minulosti. A tak se stalo, že se tento náš malíř téměř vytratil z povědomí současné generace. Bude tedy účelné připomenout, že František Kaván prožil mnoho let v našem kraji v Železných horách a měl i blízký vztah k našemu městu. Narodil se ve Víchovské Lhotě u Jilemnice (1866) v rodině chudého chalupníka s mnoha dětmi. Nadaný žák se opakovaným naléháním učitele na rodiče teprve ve čtrnácti letech dostal na hradecké gymnázium. A již zde vznikly jeho první obrázky a také básně, které posílal své platonické lásce. Po maturitě a jednoleté vojenské službě byl na…

Dne 10. 12. 1992 se konala výroční schůze Společnosti, která zhodnotila druhý rok samostatné činnosti. Zde bylo připomenuto, že Společnost navazuje na 20 let činnosti „Odboru pro rozvoj a životní prostředí Pardubicka“, který působil v rámci Klubu přátel Pardubicka. Vzpomenuti byli jeho dřívější představitelé: stavitel Jaroslav Krupař, Ing. Zdeněk Pluskal, František Koten a Zdeněk Stehno, který krátce předtím zemřel. Ten se s malým okruhem členů s určitým rizikem snažil koncem 80. let důrazněji prosazovat zájmy Pardubicka za nepříznivých podmínek režimu a především nepřátelského kraje. Osamostatnění Společnosti bylo odůvodněno potřebou pracovat důrazněji a operativněji, což v klubu, pro určité obavy a váhavost výboru, možné nebylo. Některé připomínky nebylo možno podat jménem klubu a museli je prosazovat jednotliví členové, bez …

V. Hrob Stanislava Suchardy (1866-1916) Rodák z Nové Paky a významný český sochař období secese absolvoval roku 1884 vyšší reálku v Pardubicích za ředitelství J. V. Jahna. Pak dva roky studoval na technice v Praze u prof. J. Kouly architektonickou a ornamentální kresbu, později u prof. J. Maudra na státní průmyslové škole ornamentální kresby a modelování. Jeho sochařský talent jej přivedl na UMPRUM k prof. J. V. Myslbekovi. Svá studia ukončil roku 1892. Podnikl studijní cesty do Německa, Paříže a do Itálie a od roku 1894 byl již řádným učitelem UMPRUM. Roku 1899 tu byl jmenován profesorem. Roku 1901 obdržel rytířský řád Františka Josefa I. Kromě činnosti v Sokole a MÁNESU se stal zakládajícím členem Národopisného muzea, členem IV. třídy České akademie věd a umění a činovníkem kuratoria Moderní galerie. V MÁNESU se…

Oslaví je až r. 2010, ale stoleté výročí r. 2005 nám uniklo. Upozorňuji tedy dodatečně na velmi pěkný „Almanach ke 100. výročí školy v Dolních Ředicích 1905-2005“. Zpracovala jej ředitelka školy Mgr. Jitka Nalezencová, členka našeho klubu. Je zajímavý nejen pro občany D. Ředic, absolventy této školy, ale i pro naše členy zajímající se o poznání Pardubicka. Uvádím proto několik odstavců z Almanachu s několika svými poznámkami. Z předmluvy: „Dnešním dnem začíná naše práce v této nové škole za okolností zvláštních, na něž jsme nebyli zvyklí. Nová škola vyžaduje píle a energie každého člena sboru. Přeji Vám, pánové, aby ve všech bodech dílo Vaše dosáhlo stupně nejvyššího.“ Tato slova pronesl pan řídící A. Sluga při počáteční poradě sboru učitelského v D. Ředicích, konané 3. října 1905. Snad by byl po 100 letech spokojen, že se…

Dne 3. října byla přistižena v uzenářském závodě F. Kuchynky Alžběta Hlaváčková v okamžiku, když z podpultu odcizila šunku v ceně 250 K. Při výslechu vše doznala a při osobní prohlídce byla u ní nalezena ve spodní sukni velká kapsa, do které mohla otvorem ve svrchní sukni schovávat kradené věci. „Zeď“ jí dělal Václav Truhlář, kramář ze Žižkova. Truhlář byl zadržen v hostinci v Labské ulici. S Truhlářem spolupracovala jedna z pardubických prostitutek, která s ním okrádala své zákazníky. Dne 31. září odcizil Antoním Hofman z Plzně v hotelu Veselka prof. Sýkorovi svrchník a klobouk v ceně 575 K! S lupem zmizel. Zatčen byl ve stejném hotelu o pár dní později strážníkem Štěpánkem. Při výslechu vše doznal. Svrchník zastavil za 203 K u číšníka Štětiny v hotelu Koubek. Ukradený klobouk zahodil přes plot do zahrady Státní průmyslové…

Klub přátel Pardubicka připravil pro své příznivce v předvečer podzimní části Městských slavností pohled do budoucna. Ve Společenském sále pardubické radnice se totiž v úterý 7. října 2008 hovořilo o budoucí podobě centra města a zejména Třídy Míru. V úvodu však byli přítomní seznámeni s historií dnešní Třídy Míru, která byla až do poloviny 19. století pouze ryze venkovskou čtvrtí s přízemními dřevěnými domky. Následně pak představili své vize na budoucí podobu centra města dva architekti. Dle ing. arch. Ondřeje Teplého trolejbusy na Třídu Míru rozhodně patří a pozornost by si zasloužila spíše náhrada některých dosluhujících a architektonicky nezajímavých domů za nové, aby působila tato hlavní pardubická třída více reprezentativně. Součástí jeho návrhu je dokonce obnovení podobného objektu, kterým byla kdysi židovská synagoga…

I. V létě 2006 mi zapůjčil p. Radovan Píša zajímavé archivní doklady z pozůstalosti paní Marie Horákové-Záleské (1911 – 1989), které sepsala roku 1971 pro potřeby ČSPB v Pardubicích a její historicko-dokumentační komise, jíž tehdy předsedal MUDr. Karel Jičínský. Vzhledem k tomu, že z dokumentů lze výborně rekonstruovat činnost bývalých významných odbojářů proti nacismu po r. 1945, rozhodl jsem se tuto dokumentaci zpřístupnit pardubické veřejnosti a interpretovat ji jako historik. Tyto dosud neznámé dokumenty pomáhají totiž osvětlit z nových úhlů atmosféru příprav nezákonných politických procesů v Pardubicích v 50. letech. 1/ Již v roce 1942 – roce heydrichiády – se skupina pardubických odbojářů v čele s Bedřichem Maturou ze Svítkova a známým pardubickým lékařem primářem MUDr. Václavem Horáčkem (nar. 8. 8. 1901 v Mladé…

Ve Zprávách KPP č. 11/12 – 2008 shrnuje Dr. J. Kotyk poznatky k historii pardubického gestapa. Ve výpovědi příslušníka gestapa Huberta Hanauska je mj. uvedeno, že „Dále jsem zatýkal jistého cukráře za Viaduktem na Skřivánku“. K tomu bych chtěl doplnit některé podrobnosti. Totiž na sklonku 50. let jsem pracoval v tehdejším národním podniku Východočeské chemické závody Rybitví, RY 34. Tam se mj. vyráběl PAS (kyselina p-aminosalicylová). Byla to účinná látka pro lék proti TBC.