Zprávy 3-4 / 2017

Na konci roku 2016 a v lednu t.r. proběhla v domě U kamenného zvonu v Praze souborná výstava sochaře Jaroslava Horejce (1886-1983), přítele architekta Ladislava Machoně, díky němuž Horejc ozdobil budovu úřadů (magistrátu a Krajského úřadu u Východočeského divadla, tenkrát budovu Ředitelství pošt a telegrafů, svými impozantními zubry u vchodu, evokujícími slavnou pernštejnskou minulost našeho města. J.Horejc pocházel z rodiny pražského hodináře, v níž se narodil 15.června 1886 . Na první pokus byl přijat na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze (UMPRUM) do sochařského ateliéru prof. Stanislava Suchardy ( m. j. autora chystaného Husova pomníku v Pardubicích). V roce 1910 začal J.Horejc na UMPRUM i vyučovat. Mezitím absolvoval řadu studijních cest (Německo, Itálie, Francie, Dalmácie, Černá Hora). Měl velmi široký záběr činnosti, kromě…

Alois Volek se narodil 11.5.1916 ve Vídni. Žil a vyrůstal v Opatovicích nad Labem se svým otcem Janem, matkou Aloisií a sestrami Janou a Zdenou. 1/ J.Volek byl úředníkem v pracovně / reformní škole v Pardubicích. Alois maturoval na pardubickém gymnáziu 22.6.1934 spolu s Bohumilem Pospíchalem. Jeho třídním byl PhDr. Jaroslav Hrabák, který tam učil dějepis a zeměpis v letech 1930-1939. Podle jiné zprávy ve skutečnosti bydleli v Králíkách a do Opatovic se přestěhovali až po německé okupaci v září 1938. Po maturitě na gymnáziu A.Volek vstoupil do armády a studoval na vojenské akademii v Hranicích na Moravě. Stal se armádním důstojníkem a sloužil v 3. horském pluku ve Vysokých Tatrách.

O pardubickém Zámečku, dřívější Larischově vile, jsem slýchávala od své matky již v dětství. Někdy v roce 1944 se otec nevrátil ze zaměstnání na pardubickém nádraží a kdosi jí přišel vyřídit, že jej přímo z práce odvezlo gestapo na pardubický Zámeček. Všichni tehdy věděli, co to znamená; koho odvezli na Zámeček, ten se už nikdy domů nevrátil. Otec měl ale štěstí, nezastřelili ho hned, jako se dělo v době heydrichiády, ale po nějaké době ho převezli na Pankrác a tam čekal na soud. Po soudu jej transportovali do káznice v Německu. Z vyprávění vím, že mu matka na Zámeček dovezla několik balíků s jídlem, její rodiče měli hospodářství, na venkově nebyla o potraviny nouze jako ve městech. Mámě bylo tehdy čtyřiadvacet, byla štíhlá a hezká, pro jistotu se vždy nafintila a načesala, aby se německé stráži líbila, aby si od ní balíky pro jejího…

V dnešní zprávě o činnosti výboru Klubu přátel Pardubicka Vám přiblížím činnost, kterou se oceňuje přínosná práce občanů pro město. Výbor KPP navrhl na ocenění nejvyšší, ocenění čestným občanstvím města Pardubice svého člena a dlouholetého redaktora našich Zpráv, PhDr. Jiřího Kotyka PhD. Tato nejvyšší pocta je udělována za zcela mimořádné zásluhy o město Pardubice, a to zejména žijícím slavným rodákům, významným osobám a zahraničním hostům. Náš návrh se setkal s pochopením komitétu pro udílení ocenění města Pardubic, ale i Zastupitelstva města a PhDr. Jiří Kotyk byl jednohlasně schválen k ocenění. Společně s ním se stal čestným občanem města Pardubic PhDr. František Šebek, historik. Další činností, které jsme se jako výbor KPP aktivně zúčastnili, bylo zřízení hrobů v péči města Pardubice. Označení hrobového místa termínem ?Hrob v péči…

Když jsem hovořil na státní svátek 28.října 2016 u pomníku TGM v Pardubicích o komunistických falzifikacích dějin, zmínil jsem se m. j. o zničení legionářského charakteru ?Hrobu v dáli? na Městských hřbitovech v Pardubicích. Tento projekt bývalého ruského legionáře řídícího učitele Rudolfa Robla (1886-1963) z Mikulovic vznikl roku 1928 (k 10. výročí vzniku ČSR) a byl pěkně svým autorem představen t. r. ve vlastivědném sborníku ?Krajem Pernštýnův? IX. ročník, tiskl V.Vokolek, č.3, s.38-40). Památník padlým legionářům byl předán veřejnosti 1.11.1928, tedy v předvečer Dušiček. Hlavním řečníkem byl tehdy sám autor projektu, který zdůraznil symboliku věčné památky na hroby českých legionářů ?v dáli? ? t. j. v místech, kde padli. Pardubický památník je měl připomínat tak, že ?doma budou žíti hrdinové, jejichž kosti tam práchnivějí, v paměti…