Zprávy 3-4 / 2020

Dne 16.12.2019 zemřel ve věku 90let významný vědec, pardubický rodák profesor MUDr. Jan Evangelista Jirásek (*29.7.1929).

Na podzim 2019 se objevila na knižním trhu nová kniha R. Akswitha „Nezlomná“ (vyd. MF) o životě jediné ženské vítězky Velké pardubické Laty Brandisové. Recenzi o knize od dr. R. Brože přinášíme v tomto čísle.

Z nedávné minulosti. Dne 25.3.1904 konala se v zasedací síni radnice v Pardubicích předběžná schůzka, jejímž jednacím předmětem byla úrada o krocích čelících ke zřízení uvedených elektrických drah. Zúčastnili se jí zejména pp. starosta Pardubic JUDr. Formánek, MUDr. Novák, prof. Rosa, prof. Sova, okresní starosta Markalous, starosta MUDr. Pospíšil z Bohdanče, starosta Blahouš ze Sezemic, starosta Topič z Dražkovic aj. Prof. Sova referoval o projektované dráze, již by instalovala firma Křižík z Prahy. Vytknuta důležitost toho projektu jak pro dopravu osob, tak pro dopravu zboží. Velká a rozhodující vlastnost toho podniku jest, že elektrické dráhy nevyžadují tak značného nákladu finančního jako lokální dráha s parním pohonem a že elektrické dráhy vypravují krátké, ale časté vlaky. Pan prof. Rosa navrhuje, by byl zvolen komitét, který by…

Pro hlávku zelí! V sobotu dne 5. 11. mezi 5. – 6. hodinou večerní způsobil strojvedoucí František Pletánek pustou výtržnost v krámě Hynka Bednáře na Skřivánku, při čemž majitel závodu utrpěl lehčí poranění, ba i jeho choť, služebná a jistý občan, který přispěchal ohroženému obchodníku na pomoc. Všichni pocítili fyzickou sílu rozzlobeného Pletánka! Když všichni tito výtržníka viribus unitus („spojenými silami“, poznámka autora) na ulici vyhodili, rozházel rozčílený strojvedoucí jako doslov všechno vystavené zboží v ceně 200 Kč. Bylo naň učiněno trestní oznámení. A to všechno jen proto to, že se mu hlávka zelí zdála příliš drahou…!

V roce 1928 vyšel román pardubického rodáka a spisovatele Jana Václava Rosůlka „Huláni a kavalíři“. Román si utahoval ze společnosti pohybující se kolem pardubických parforsních honů. Barvitě popisoval život šlechty a rakouských důstojníků. Román má pornografický charakter, líčí sexuální orgie a prostituci. Právě prostituce se stala nejen v Pardubicích velkým problémem vzhledem k šíření pohlavní nákazy v podobě kapavky či syfilis. Nejohroženější byli vojáci, kteří prostitutky vyhledávali. V době první republiky, kdy vyšel Rosůlkův román, byla prostituce zakázána.

Je to již 19 let, kdy v Praze zemřela paní B. Brunnerová (22.9.2001), dcera známého českého právníka bibliofila JUDr. Kamilla Reslera (1893-1961), advokáta ex offo v procesu s válečným zločincem K. H. Frankem. 1/ Když jsem vloni pořádal ještě nevyužité podklady, jež mi obětavě zasílala, našel jsem v nich i zajímavé údaje o jejím dědečkovi – berním řediteli v Pardubicích Josefu Reslerovi.

Když jsem v září 2019 prováděl v rámci Dnů evropského kulturního dědictví Evropským spolkovým domem, zabýval jsem se při tom i rozkrýváním starší historie původních domů, jež na tomto rohu Pernštýnského náměstí stávaly před postavením Občanské záložny (dnes ESD) roku 1890, t. j. domů čp. 53-55. Přitom mi vyvstaly před očima velmi emotivní děje, jež se tu odehrály od roku 1848 dále.

(nar. 14.6.1910 Pasečnice, zemř. 26.2.2005 Pardubice) Budoucí „vězeň svědomí“ se narodil na Domažlicku, ale od roku 1946 žil v Pardubicích. Za druhé světové války žil a pracoval v Dobříši, od 15.července 1945 byl obvodním tajemníkem národně socialistické strany v Berouně. Od 10.října 1946 byl krajským tajemníkem této strany v Pardubicích a intenzivně spolupracoval s JUDr. PhDr. Ludvíkem Novotným, bývalým okresním přednostou v Pardubicích a poslancem Josefem Koutem. Již 5. března 1948 byl zatčen novým komunistickým režimem a uvězněn ve vazební věznici Okresního soudu v Pardubicích pro „podezření z protistátní činnosti“. Musel být však propuštěn pro „nedostatek důkazů“. V noci 26.srpna 1949 byl však zatčen znovu a vyslýchán bitím StB „U Libuše“. Po věznění u Krajského soudu v Chrudimi a na Pankráci byl 8,července 1950 ve…

(První kapitola z Vlastivědné čítanky Pardubicka – Našim i cizím) Rodnou půdu Pardubičanů, i domov mnoha nových přišlých obyvatel, možno přehlédnout z památné hory Kunětické, jež jako ponurá, věkověčná stráž pne se nad ní vysoko své témě, korunované malebnými troskami hradními. Když v zářném letním slunci tone květnatý kraj, spatříme z Kunětické hory okraje rodné své kolébky, řasný chvojný lem na severní straně v lesích panství dašického (chvojenských), v němž bělají se kostelní věže Býště a Chvojna, na východě nad úžlabím holickým uvidíme vysoké kopce, Velinský a Hradce, a na jihovýchodě prahorní pásmo Železných hor s vískami na úbočích a míčovským kostelíkem na temeni, jehož rozsochy na severozápadě podávají si ruce při Labi s křídovými pahorky, jež kryje temný háv lesů panství chlumeckého (dnes část připojena k Pardubicku). A v…

V 11. čísle časopisu „ČD pro Vás“ (roč. 2019), jenž je k dispozici volně na všech nádražích ČD, píše známý záhadolog dr. Arnošt Vašíček o pernštejnské hrobce u sv. Bartoloměje v Pardubicích. Článek má název „Tajemství prokleté hrobky“ (s. 26-27). Autor v závěru článku klade sugestivní otázky po důvodech zrušení chystaného antropologického průzkumu v Pernštejnském roce 2012. Náš KPP vydá letos v inovované podobě rozebraný sešit ediční řady AB-Zet Pardubicka „Pernštejnové na Pardubicku“ s výsledky nového průzkumu z roku 2019, jenž prováděli Jiří Šindelář (Naše historie z.s., M. Vožice) a PhDr. Jan Frolík, CSc. (ARÚ AV ČR). V tomto čísle zatím nabízíme jako „předkrm“ 3D fotografie, jež byly při průzkumu pořízeny.