Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 3-4 / 1994

Z historie bývalé filiální školy v Rokytně

obrázek k článku

Ve dnech 25. a 26. června 1994 si občané v Rokytně připomenou, že uplynulo 200 let od založení jejich obecné školy, tehdy zvané filiální. Podle zápisu v nejstarší školní kronice bývala v Rokytně nejprve škola tzv. pokoutní. Datum jejího založení se v kronice neuvádí. Učívalo se v obecní pazderně. Prvními učiteli byli rozliční řemeslníci a také vysloužilí vojáci. Později přišel do vesnice zkoušený učitel Jan Špaček, který v té pazderné ještě několik let učil. Vyučovanými předměty bylo náboženství, čtení a počítání. Snaha o povznesení školství v době josefínské vedla k rozsáhlému zakládání pravidelných škol. Cílem tohoto rozhodnutí bylo mravně povznést a věděním obohatit nejširší vrstvy obyvatelstva. Nedostatek vzdělání byl nejvíce pociťován zejména na venkově u lidí poddaných. Filiální školy měly být vrchností zakládány všude tam, kde…


Žijí mezi námi - Eva Filemonová

obrázek k článku

O JEDNOM STARÉM DOMĚ A DVOU JUBILEÍCH V OSTŘEŠANECH Na kraji Ostřešan stojí zajímavý dům. Je velmi starý a krásný. Jeho počátky mohou sahat až k Přemyslovcům, ale tahle původně zemanská tvrz rozhodně pamatuje doby Jiříka z Poděbrad. Víc se dozví ten, kdo si ve Zprávách č. 1-2 z roku 1989 nalistuje stranu 2. V tomhle nejstarším domě v Ostřešanech, uprostřed svých obrazů a plastik, oslavila malířka a sochařka Eva Filemonová v prosinci své šedesáté narozeniny. Ja to jistě krásné jubileum, ale asi jen málokdo se při něm za svým životem ohlédne s takovým pocitem, jako právě naše jubilantka. Jmenovala se totiž za mlada Eva Chvojková a její tatínek Jaroslav Chvojka byl majitelem známé ostřešanské cihelny. A to byl důvod, proč mladá Eva jako "nepřítel lidu" byla v roce 1949 vyloučena ze studia na všech školách v republice a třicet let musela…


Ohlasy sedmileté války v našem kraji

obrázek k článku

Před 236 lety se stal náš kraj dějištěm jedné bitvy, války vedené v letech 1756-1763 se střídavými úspěchy mezi Rakouskem a Pruskem a ukončené roku 1763 mírem v Hubertsburgu v Sasku. Válka, která stála mnoho obětí a lidských životů, znamenala pro nás definitivní ztrátu Slezska a Kladska. Bitva, která se odehrála mezi Holicemi, Ostřetínem a Velinami byla jen malou episodou, která však přinesla do našeho kraje bídu a utrpení, zvlášť pro obce, které byly dějištěm tohoto válečného dramatu. Jak k ní došlo?


O otci a téměř zapomenuté hospodářské výstavě v Pardubicích v roce 1903

obrázek k článku

(II.část vzpomínek) Můj otec udělal v roce 1895 advokátní zkoušky a prakticíroval u Dr. Weinfurtra a Dr. Gintla. Asi dík stykům s chrudimskými Bóhmovými si v roce 1896 otevřel advokátní kancelář v Pardubicích. Začal s velkým elánem, brzo měl koncipienty, vždyť mu bylo již 33 let, kancelář si otevřel v domě zvaném u Krudenců, byl to tehdy nadmíru moderní činžák. Stál a stojí naproti Zelené bráně, na rohu dnešní ulice Míru, později se tam říkalo u Hybských. Tehdy to ovšem byla trochu pomíchaná divočinakrásný dům na rohu, ale mezi Zelenou branou a touto ulicí umělá řeka z Chrudimky, která byla vlastně náhonem sloužícím opevnění města a později stokou. Vedle Zelené brány zbytky hradeb, z druhé strany stará kasárna, pelech to neřesti. Přes říčku, která protékala pod děkanským kostelem a pak kolem zámku, železný a dříve prý dřevěný most.…


Vůl v pardubickém majálesu 1947

obrázek k článku

Majáles ... studentská slavnost, spojená vždy s veselím, radostí a recesistickými hrátkami. Líčí jej A. Jirásek ve "Filosofské historii", pamatujeme je s různými zákazy komunistické totality z let 60., zvlášť radostný rok 1968, pak samozřejmě 20 let trvající zákaz, až se pěkná tradice mohla obnovit po "sametové revoluci" v listopadu 1989, jejíž hlavní silou byli právě studenti... Ten z roku 1947 v Pardubicích - poslední předúnorový byl trochu opožděný. Konal se 1. června a jeho následky signalizovaly nástup totality. Majálesový průvod studentů prošel ze Skřivánku až do centra města v čele s volem s hvězdou a kladivem na čele a s nápisem: "Taky jsem se k nim dal ..." Vedl jej Zdeněk Janeček ( nar. 31.1. 1930 ), student pardubického reálného gymnázia, a zezadu jej poháněla proutkem jeho spolužačka Věra Červinková, ( nar. 3.2. 1930 ),…


Pardubický slavín – P.Jan Chmelík

obrázek k článku

K významným a zasloužilým osobnostem církevního, kulturního a společenského života Pardubic ve druhé polovině minulého století patří děkan, biskupský vikář a čestný konsistorní rada, nositel zlatého kříže s korunou, P.Jan Chmelík. Narodil se 24.července 1821 v Jaroměři. Po příchodu do Pardubic byl celý jeho další život vedle církevních povinností spjat zejména s pardubickým školstvím. Jako 32 letý kaplan byl 23.října 1853 jmenován ředitelem a katechetou místní krajské hlavní školy (zřízené 3.listopadu 1889) a při ní vytvořené nižší reální školy. Když se záhy projevila nutnost otevřít v Pardubicých školu vyššího typu, byl P.Jan Chmelík spolu se starostou Václavem Bubeníkem a poštmistrem Jesefem Krausem členem deputace, která 29.prosince 1862 podala na pražské místodržitelství žádost o schválení navrhovaného zřízení samostatné vyšší…


Žili mezi námi – Václav Hroch

obrázek k článku

Václav Hroch - můj otec - se narodil 6.dubna 1868 jako prvorozený syn Josefa Hrocha, řídícího učitele v Bohdanči. Byl dobrým a laskavým učitelem, žáci ho měli rádi. Měl se dostati na vzornou školu do Prahy, ale poněvadž tady vlastnil dům, neměl zájem. Byl skvělým hudebníkem, uměl hrát na několik nástrojů. Byl dlouhá léta varhaníkem v arciděkanském kostele sv.Bartoloměje, členem Pardubické filharmonie, vyučoval hře na violončelo na hudební škole, ve Vesně vyučoval zpěvu. Někdy hrávali hudebníci doma. Chodili k nám pánové a otec zase k nim. Pan doktor Martin, pan profesor Petr, Kopštein, pan major Lukesle, továrník Winternitz ... byly to pro mne sváteční chvíle. Otec zemřel 4.října 1935. Stále na něj ráda vzpomínám.


Jak korunní princ Rudolf Zabloudil na parforsním honu v Pardubicích

obrázek k článku

(Ze vzpomínek J.Pírky - 2.část) Otevíráme podruhé modrý sešit vzpomínek výborného pardubického fotografa Josefa Pírky /1861 -1942/ , abychom si z něj přečetli na s.45-52 zápis pořízený JUDr.Miroslavem Mládkem 23.listopadu 1941 o návštěvě korunního prince Rudolfa (1858-1889) a jeho manželky korunní princezny Štěpánky Belgické /1864-1945/ v Pardubicích roku 1881.1) Vyprávěč Josef Pírka se hned v úvodu mýlí, pokud klade návštěvu obou manželů do let 1878-79. "Roku 1878-79 ? roznesla se zpráva, že korunní princ Rudolf a korunní princezna Štěpánka přijedou do Pardubic na parforsní hony. Nadešel den, kdy veškerá aristokracie očekávala příjezd manželů z Prahy. Od rána byl va městě mimořádný ruch, najen mezi šlechtou, taktéž mezi obyvateli města Pardubic a okolí. V tom čase ležel zde posádkou husarský pluk hraběte Radeckého č.5. Bohužel, já…


Poslední souboj v Pardubicích,

obrázek k článku

který se nekonal. Jednoho dne 1906 jsem po obědě v kasině hulánů zůstal sedět a četl jsem si noviny. Byl jsem tam sám. Kasino čili jídelna a klubovna byla tehdy v 1 .patře hotelu Střebský proti domu fotografa Pírky na Zeleném. Po chvíli mě přišel rušit "nejlepší kamarád" Wedige von Froreich; také jako já novopečený poručík. Neměl jsem zájem o jeho návrh, abychom si zahráli biliár, který byl v místnosti a všechny výzvy další nechal jsem bez povšimnutí. Froreich ze zlosti vlezl nepozorovaně pod stůl a moje noviny ze spodu zapálil. Dostal jsem zlost a okřikl jsem ho slovy: "Tohle může udělat jen usmrkanec /Rotzbub/". Froreich, který byl malé postavy a nejmenší ze všech důstojníků, se hluboce urazil a odešel. Několik hodin poté navštívili mne dva důstojníci v bytě a sdělili mi, abych jmenoval své dva sekundanty, neboť mne Froreich vyzývá…


Pardubické inzeráty – zdroj informací

obrázek k článku

Inzerát je krátké placené oznámení v novinách a v časopisech o nabídce a koupi. Z literatury je znám případ, kdy cenné informace získala jedna zpravodajská centrála pečlivým a systematickým sledováním inzerátů. Podívejme se tedy na Pardubice v roce 1924, tehdy totiž vyšla knížečka Pardubické inzeráty, vydaná v grafickém závodě J.Otto a Růžička. Značná část inzerátů zachycujeme stav pardubického průmyslu. V Pardubicích působí tři továrny na stavbu mlýnů a již podle bohaté inzerce lze usoudit, že největší je továrna firmy Jos. Prokopa synové, chlubící se rokem založení 1870. Reklama dodává, že ve výrobním programu jsou také vodní turbiny a regulátory pro všechny vodní poměry. Je tu otištěn také inzerát firmy Hůbner a Opitz a poměrně nového, jen tři roky starého závodu, Bratří Machaňové a R.Vavřena. Stavby silniční a vodní zajišťoval inž…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem