Zprávy 3-4 / 1994

Hrozba Hitlerova Německa byla v druhé polovině 30. let velice vážná. Proto čs. vláda přistoupila k budování pevnostního valu a na něm se podílely různé stavební firmy a pracovaly tam tisíce lidí. Jaký byl podíl pardubických firem? Stačí nahlédnout do publikace "Československé opevnění 1935-1938" od kolektivu autorů, které vydalo Okresní muzeum v Náchodě 1990. Mezi stavebními firmami, které u II. sboru realizovaly výstavbu lehkých opevnění v roce 1937-1938, byla i pardubická firma V. Alexa. Byly jí přiděleny dva úseky, a to G2-Zlatá Olešnice a G3-Babí. První z nich byl zadán firmě v červenci 1937 a měli tam postavit 31 objektů. Tyto také vybetonovali. V dalším úseku zadaném v červnu 1937 to bylo dokonce 53 objektů a i tyto byly vybetonovány. Vojenský stavební dozor měl u G2 velitele mjr pěchoty Josefa Hejla a G3 pak velitele mjr.…

narozen 28.1.1910 zemřel 20.7.1993 V roce 1991 se uzavřelo dílo jednoho z našich nejstarších členů - Karla Lišky. Tichý, skromný a velmi pilný badatel a nedostižný znalec městské heraldiky a pečetí. V jeho osobě se snoubil zájem badatele, sběratele a kreslíce. Jako znalec postihl prakticky znaky všech našich mést a městeček v historických souvislostech. Stal se autorem a spoluautorem několika knižních publikací, bez kterých se nikdo, kdo se zajímá o městskou heraldiku, neobejde. Není snad časopisu s historickou tématikou, kam by alespoň jednou nepřispěl článkem nebo kresbou týkající se jeho oblíbené tématiky. Ke všemu tomu byl ještě erudovaným a skvělým kreslířem. Nejenže nakreslil snad podoby všech městských znaků, ale mnohým obcím, které nabývaly městský charakter, erby navrhl.

Laskavostí majora M.Svobody otiskujeme z pozůstalosti plukovníka Julia Petryšína, našeho bývalého člena, jeho prózu. Halali Roku 1913 V zářijovém podvečeru vjela do stfnu kaštanové aleje pod zámkem početná skupina jezdců na koních. Skončil jeden z posledních parforsních honů.

Ve sbírkách Národního muzea v Praze pod signaturou IV.C.6. str. 165 je v hudebním oddělení uložena sbírka zpěvů církevních s názvem RORATE, kterou sepsal roku 1712 "měštěnín města Pardubic nad Labem" Jiří František CLAUDETIUS. V roce 1718 tuto sbírku přepsal úředník "JMC Pardub.panst."Antonín Felix. Je to 32 listů slušně kaligraficky provedených, částečně v próze a částečně ve verších. Tento zmíněný Jiří František Claudetius byl synem Františka Claudetiuse, který měl za ženu dceru Jana Mohelnického a od toho obdržel dům v někdejší Arnoštské ulici (dnes sv.Anežky České), rohový, který měl kdysi čp.2. V něm žil tedy jeden z pardubických huddebních skladatelů staré doby.

Před 90 lety - v roce 1904 - firma Ing.František Křižík vybudoval v Pardubicích elektrárnu na základě smlouvy ze dne 14.2.1903. Podle této smlouvy měla firma Křižík, elektrotechnická továrna v Praze-Karlíně provozovat výrobu elekřiny 50 let a pak ji bezplatně předat městu, které si vyhradilo, že výrobnu elektřiny s příslušným rozvodem a s dodávkou proudu může za určitých, ve smlouvě stanovených podmínek, vykoupiti vždy v pětiletých obdobích. Město této možnosti využilo, celý elektrárenský podnik vykoupilo a převzalo s provozem od 1 .července 1911. Vlastní elektrárenský provoz poprvé začal 25.ledna 1905.

Následky první světové války bylo možno pozorovat ještě v roce 1924,v Pardubicích bylo 53 těžkých válečných invalidů, 27 středně a 123 lehce poškozených. Předcházející bída a chudinské poměry, pramenící z nedostatečného válečného zásobování a možností si za vydělané peníze koupit kvalitní potraviny, vedly k rozšíření TBC, v roce 1919 bylo zaznamenáno 47 nových případů, v roce 1920 již 53, v roce 1921 dokonce 62, většinou u mladistvých. Místní odbor Masarykovy ligy proti tuberkulose rozdal v roce 1923 nemocným touto sociální chorobou 1 275 litrů mléka, 171 kg mouky a 40kg sádla a 631 nemocných dostalo zdarma potřebné léky. Pro děti, ohrožené tuberkulosou, byl zřízen prázdninový tábor v Bělečku, kde bylo umístěno 57 dětí. Dalších 28 dětí odjelo na podobný tábor ve Veské u Pardubic. To byla ovšem již akce Čsl.červeného kříže, která pro…

Mezi zajímavosti z naší východočeské historie určitě patří vyjmenování některých vladyků z Pardubicka, Chrudimská a Přeloučská, jejichž jména se objevila na protestním spise o 452 pečetích ze dne 2.9.1415 proti upálení Mistra Jana Husa. Jsou to podpisy ku př.Jana ze Ždánic, Mikuláše z Koloděj, Václava z Hostovic, Jana z Hostovic, Pavlíka z Hostovic, Jana z Koloděj, Maršíka z Mikulovic, Mikuláše z Barchova, Matěje Holce z Nemošic a jeho syna Jana, Martina z Dašic, Hlaváče z Komárova, Vavřince z Mnětic, Jana ze Žižína, Bohunka z "Podčápel" u Sezemic, Václava z Třebosic, Václava z Honbic, Štěpána z Dvakačovic, Beneše Rúbice ze Synčan, Ctibora z Jenišovic, Buzka z Mezilesic (Medlešic), Materny z Turova, Maršíka z Dolan, Petra z Nebočan, Jana z Vejvanovic (tehdy Yvanovic), Jana z Rosic u Chrasti, Jana z Lipky u Nasavrk, Kuneše z Třibřich,…