Zprávy 5-6 / 2004

Není to tak ?dávno?, kdy jsme blahopřáli panu Oldřichu Ullrichovi ze Sezemic k pěknému jubileu ? osmdesáti let. (viz Zprávy roč. 1994 č. 3/4). A teď přicházíme s gratulací k devadesáti letům (nar. 1. 5. 1914). Jak ten čas neuvěřitelně letí! Ale proč běží tak rychle? Obvykle těm lidem, kteří jsou neustále činní a pracovití a nezdá se, že by stárli. A to můžeme plně říci o našem příteli, spolupracovníkovi a členovi redakční rady ZPRÁV Klubu přátel Pardubicka, panu Oldřichu Ullrichovi.

25. května 2004 bude tomu již 5 let, co zemřel primář MUDr. Antonín Vykydal, první přednosta samostatného infekčního oddělení v pardubické nemocnici. Narodil se 21. dubna 1914 v Kroměříži, kde vystudoval gymnázium. Patřil ke generaci vysokoškoláků, která musela za německé okupace v listopadu 1939 opustit vysoké školy. V té době měl již těsně před promocí na lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze. Také on byl uvězněn na dva a půl roku v koncentračním táboře Sachsenhausen. Po válce 30. října 1945 dokončil studia a byl promován.

Nejedná se o špatný vtip, ale skutečně za tuto dobu lze pěšky překonat tuto vzdálenost. V sz. výspě Pardubického kraje leží obec Voleč a v jejím sousedství se nacházejí 2 lokality právě s názvem ?Austrálie a Amerika? (viz připojená mapka). Prvá leží pod zalesněným vrchem Soudný (288 m), v jehož okraji je hájovna. Tímto územím je plánovaná jedna z variant výstavby dálnice D-11 do Hradce Králové. Druhá pak jsou odlehlé pozemky za lesem Čechovcem, patřící již do katastru obce Žáravic.

Klub přátel Pardubicka chce zachránit školu, ve které studoval první aviatik Jan Kašpar. Stará reálka v Pardubicích, již několik let opuštěná, je vnímána roduvěrnými Pardubáky jako kulturní památka. Patří totiž k historickým tradicím města. Obecní zastupitelstvo Pardubic předložilo žádost o zřízení vyšší reálky ministerstvu vyučování 29. prosince 1862, kladně byla žádost vyřízena 2. dubna 1863.

Roku 1906 rakouské ministerstvo obchodu, do jehož kompetence tehdy patřila Správa poštovní služby, vydává výnos o zřizování poštovní autobusové dopravy. Na základě tohoto výnosu byla v civilním sektoru zřízena první autobusová poštovní linka v českých zemích, a to z Pardubic do Bohdanče a současně z Pardubic do Holic a zpět. Na zřízení této přepravy, která obstarávala i přepravu osob, musely zúčastněné obce přispět eráru sjednanou částku. Slavnostní provoz byl zahájen 13. 5. 1908. V 8 hodin ráno stály před nádražní poštou (býv. Staré nádraží) v Pardubicích 4 autobusy ověnčené chvojím a praporky a čekaly na nástup oficiálních hostí. Za velkých ovací přihlížejícího obecenstva vydaly se dva autobusy přes Dašice do Holic. Druhé dva autobusy přes Sezemice do Holic. Po návratu z Holic vyjely znovu o 11. hod. přes Trnovou, Ohrazenice a…

Jarmila Pithartová se narodila 8. června 1922 v Nemošicích. Pracovala za války jako úřednice v městské knihovně a podle všech údajů to byla duševně narušená žena. I když byla tak mladá, byla neobyčejně nebezpečná, protože spolupracovala s pardubickým gestapem. Udávání a všelijaké konstruování jakéhosi pátrání a hledání parašutistů a jiných škůdců dělala s takovým zaujetím, že samotné gestapo mělo s tím nejeden problém. Tak se dostala i do ochranné vazby a trávila pak tři roky ve věznicích a koncentračních táborech, kam ji gestapo bez soudu poslalo. Bohužel jak v pardubické věznici, tak i jinde nepřestávala s intrikami a zneužívala spoluvězeňkyně tak, že jejich starosti a svěřování sdělovala gestapu. Tak se stalo, že na tomto základě docházelo k zatýkání, věznění a smrti jí udaných lidí. Není tedy divu, že když se vrátila po válce z…

2. února 1933 podal oficiál Bohdan Ihl zajímavé zprávy o pohybech předáků NOF v Pardubicích v kritickém období tzv. židenického puče.Vojtěch Vážný po svém příjezdu ze Slovenska 23. 1. odjel zastupovat k soudu do Jičína. 25. ledna odjeli V. O. Medek, inspektor pojišťovny ?Securitas? K. Zástěra a dr. F. Novotný rychlíkem do Prahy, V. Vážný byl ten den ve Vysokém Mýtě. Paní Berta Kučerová mu dala 100 Kč. V době židenického puče jezdívalo pravidelně ke Kučerovým do Smilovy ulice červené auto. 29. ledna navštívil Vážný v Trhové Kamenici člena NOF zahradníka Kopeckého. Členem NOF je tu i bývalý nadporučík Pazderka, nyní majitel sňatkové kanceláře.

Život českého sedláka nebyl lehký. Platil kontribuci, robotoval a aby dostál všem závazkům, musel do úmoru dřít. I tak mu zbylo jen na skromnou obživu. Výsledky jeho práce ovlivnily často různé přírodní katastrofy, záplavy, požáry, krupobití a sedlák utrpěl škody, ze kterých se těžko vzpamatovával. Na příklad škody ohněm činily na pardubickém panství v roce 1793 - 16. 524 zl, v roce 1794 ? 21.988 zl. a v roce 1798 dokonce 26.569 zl. Záplavy, které bývaly téměř každý rok, způsobily škody v roce 1794 na 4.620 strychů osetých pozemků a na budovách za 260 zlatých 33 krejcarů. V roce 1799 na 8.211 strychů osetých pozemků a na budovách za 790 zl. Krupobití způsobilo velkou škodu v roce 1795, kdy bylo potlučeno 12.663 strychů pozemků. Přitom ale nikdo nebyl pojištěn.

Labe a Chrudimka byly v minulosti ?divoké řeky?, které pravidelně vystupovaly ze břehů několikrát do roka. Nejčastěji to bylo za jarního tání, a po velkých deštích. Velké povodně byly zaznamenány v obci z let 1804 a 1883 (20. 6.) V obou případech vystoupila voda dvakrát do roka tak vysoko, že ulice Pernštýnská a Kostelní byly zcela zatopeny.

26. ledna t. r. tomu bylo 140 let, kdy se v Pardubicích roku 1864 narodil významný regionální historik a vlastivědný pracovník řídící učitel František Karel Potěšil, čestný občan města Pardubic (r. 1931). Množství jeho aktivit nás dodnes udivuje, ale je pro nás jistě i velikou výzvou. Jeho portrét se může stát východiskem k podrobnému popisu činnosti vlasteneckého učitele na přelomu 19. a 20. století, v podstatě na přelomu dvou epoch ? odcházející monarchistické a nastupující republikánské.