Zprávy 7-8 / 2011

Odpor proti německé okupaci vyjadřoval český i slovenský lid velmi vytrvale a statečně. Nejslavnějším činem bylo provedení atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Atentát provedli stateční parašutisté vyslaní z Anglie Jan Kubiš a Josef Gabčík v květnu 1942. Češi tak celému světu ukázali, že za svoji svobodu proti okupantům bojují. V reakci na atentát nacisté dále zavraždili přes patnáct tisíc Čechů, mj. vypálili obce Lidice (10. června 1942) a Ležáky (24. června 1942). Zároveň atentát vzbudil ve světě takový ohlas, že na jeho základě byla Brity odvolána Mnichovská dohoda a byla přislíbena poválečná obnova Československa v jeho „předmnichovských“ hranicích, což bylo jedním z hlavních politických cílů atentátu. Okupanti svůj teror částečně zmírnili po dopadení atentátníků dne 18. června 1942 v kryptě…

Rok 1932, pokračování Chtěl rozbít restauraci na nádraží. František Jiran, stavební dělník z pardubické karantény, se dostavil v noci ze soboty na neděli 14. 8. do nádražní restaurace v Pardubicích, „kde ve stavu podnapilém dožadoval se, by mu bylo nalito.“ Když mu hostinský odmítl nalít „hulákal a vyhrožoval, že restauraci rozbije.“ Bezvýsledně se ho pokusil uklidnit i vrátný Dvořák. Vše musel vyřešit zavolaný strážník. O opět zajíc! (tedy vlastně králík). Dne 12. 8. Karel Ponec, dělník v Pardubicích, chytil ve Štrossově ul. zaběhlou velkou hnědou králičí samici, kterou sebral a nechal si ji. Samice patřila dělníku Škodovi, zaměstnanci známé pardubické firmy Josef Černohous (továrna na košťata a kartáčnické zboží – poznámka P. B.) Ten se také dožadoval, když se na vše přišlo, aby mu Ponec samici vrátil. Avšak ten mu…

Dne 13. ledna 2011 proběhla v pražské pobočce našeho Klubu přátel Pardubicka a Klubu rodáků a přátel Přelouče přednáška a beseda o archeologickém výzkumu v lokalitě Mikulovice. Přednášejícím byl archeolog Východočeského muzea v Pardubicích Dr. Radko Sedláček, který tyto archeologické výzkumy vede. Seznámil přítomné s postupem prací a s výsledky vykopávek. Předvedl ukázky nálezů, které se většinou teprve v laboratoři zpracovávají, konzervují a připravují k vystavení veřejnosti. Posluchači obdivovali nálezy z mladší a pozdní doby kamenné, velice zajímavé odkryté hroby únětické kultury ze starší doby bronzové. Pohřební rituál byl tehdy velice rigidní – skrčená poloha na pravém boku a hlava směřující přesně k jihu. Dech vyráží nález hrobu se 460 jantarovými perlami – naprosto mimořádný, světově unikátní nález. Zajímavé jsou…

Asi před rokem otiskla MF Dnes dopis „Jak jsem našel Pardubice“. Napsal jej pan Ondřej Nosek, který se krátce před tím přistěhoval z Prahy na pardubické sídliště Polabiny. Do té doby z Pardubic znal jen Velkou Pardubickou, Semtex, radary, nádraží a Kunětickou horu. Ani to není málo… Prvním překvapením pro něho bylo, že objednaný řemeslník dorazil na minutu přesně, slušně se představil, byl čistě oblečen, práci beze zbytku a za rozumnou cenu provedl. Pokládal to za světlou vyjímku. Ale obsluha v OBI požádána o radu kvalifikovaně poradila. Když mu pokladní ještě poděkovala, lekl se, zda není v OBI německém. Přicházel na to, že slušné jednání je v Pardubicích samozřejmostí nejen v obchodech a restauracích, ale i na ulicích. Vzbudilo to touhu poznat Pardubice zblízka. Postupně zjistil, že máme krásné Staré Město, útulné …

Stavby železničních tratí znamenaly pro rozvoj měst a obcí začátkem 19. století velký význam. Pardubice měly štěstí, že trať z Prahy do Olomouce a Vídně byla naplánována přes Pardubice (1845). Nová trať přivedla do Pardubic nejen podnikatele, ale i budovatele nových průmyslových podniků. Proto lidé ve městě i okolí nalézali dostatek pracovních příležitostí a nelze se proto divit, že počet obyvatel rychle rostl. Kolem roku 1900 se Pardubice staly co do počtu obyvatel největším východočeským městem. Výstavba dalších tratí dále pokračovala. Již v roce 1859 byla otevřena trať Pardubice – Liberec, tedy trať, která spojila dvě silná průmyslová města. Tím byla zajištěna doprava surovin a uhlí pro továrny ve východních Čechách. I obyvatelé východočeských měst mohli přestoupit na pardubickém nádraží a cestovat dále do Prahy, Olomouce…

K shromáždění následujících indicií mě přivedla votivní deska nad severním portálem vstupu do chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích, jež jednoznačně hovoří o zámku, městě a klášteru. Nad římsou severního portálu datovaného rokem 1519 je mezi dvěma žlábkovitými lisenami zasazena mramorová votivní deska. Tato deska je zhotovena italskými kameníky vynikající úrovní o rozměrech: výška 233 cm, šířka 195 cm. Horní třetinu votivní desky zabírá devítiřádkový nápis gotickou minuskulí o znění: „Wylem z Pernsstayna a na helffensstaynie . byl. hoffmi / strem . naywyssim kralovstwy . czieskeho. XXVIII leth / potom . vrzad . zdal Wladislawowi krali vherskemu / A czieskemu zc . pronedostatek zdrawi y leth swych ten / tento zamek y toto myesto wystawiel . y klasster tento / kupohrzebu rodu swemu vdielel Acz se kdo toho . rodv chczetv. klasti …

Pan Martin Kindernay vcelku nedávno „obsadil“ i se svým „leteckým cirkusem“ sportovní letiště pod Kunětickou horou a někdy na podzim loňského roku vystoupil s myšlenkou, že tam zřídí jakési „Kašparovo letecké muzeum“. V souvislosti s tím se v pardubickém tisku v únoru 2011 objevily články, v nichž je mimo jiné použito zmatené označení Kašparova letadla, s nímž náš první letec letěl z Pardubic do Prahy, i repliky, kterou pan Kindernay má. Označování Kašparových letadel je vůbec problematické, neboť sám aviatik patrně nikdy žádné nepoužíval. A tak třebas i v tak vážené instituci, jakou je Národní technické muzeum, po desetiletí visela u letounu popisná tabule, jež letoun označovala jako „Letadlo Blériot Ing. Kašpara z r. 1910“. Pravda je, že se jedná o letadlo Ing. Kašpara a že drak letounu byl postaven v roce 1910. Není to však…

Od dneška je v prodeji pamětní stříbrná mince k výročí 100 let od prvního dálkového letu Jana Kašpara. Minci v hodnotě 200 korun vydává Česká národní banka.Ústředním motivem pamětní stříbrné dvousetkoruny je letadlo vyobrazené v letu na lícní straně mince. Pod kašparovýn strojem je obrys Pardubic s dominantní Zelenou bránou, nad letounem je obrys pražských Hradčan. Hlavním motivem rubové strany je vrtule letadla v rozfázovaném pohybu. Autorem grafického návrhu je Josef Šafařík. Mincí v běžné kvalitě bude vyrobeno 7 800 kusů, ve špičkové kvalitě s leštěným polem mince a matovým reliéfem 11 600kusů.

Známka připomínající 100. výročí prvního veřejného letu Jana Kašpara vyjde 5. června 2011. jejím autorem je Pavel Sivko, dalším pak (rozkresba známky a obálka prvního dne) pak Bedřich Housa. Rytiny provedl Jaroslav Tvrdoň. Dá se říci, že graficky i barevně je to známka dobře provedená a jistě potěší filatelisty i veřejnost.

Před 100 lety: 1. 7. 1911 – převzalo město Pardubice do své správy elektrárnu v Karlově ulici. 1. 7. 1931 – Ve Svítkově otevřen poštovní úřad Pardubice 4. Před 260 lety: 2. 7. 1751 – postihl dnešní Pernštýnské náměstí požár, který úplně zničil patnáct domů. Požár způsobil měšťan Karel Duprée. Před 100 lety: 16. 7. 1911 – První veřejnou leteckou produkcí se Eugen Čihák, bratranec Ing.J.Kašpara, představil v Poděbradech. Před 90 lety: 23. 7. 1921 – Odpoledne shořela střecha nad branou hradu na Kunětické hoře. Před 70 lety: 28. 7. 1941 – Hotel „GRAND“ přejmenován na popud okupantů na „VIKTORIA“.