Zprávy 7-8 / 1993

Mezi many, kteří doprovázeli pana Vojtěcha z Pernštejna na jeho cestách do Vidní i do ciziny, nacházíme mimo jiná i jméno Václava Arkleba z Počápel. Dr.Jiři Kotyk ve svém Článku "Vojtěch st. z Pernštejna" /ZKPP 1977, str.129/ cituje historku sepsanou Aug.Sedláčkem o manech Vojtěcha z Pernštejna. Manové měli doprovázet svého pána do Vidně a odmítli to. Byli to Vaněk Komárovský z Libanic a Václav Arkleb z Počápel. Vaněk se omlouval slovy: "Matka pláče pro mne". Vojtěch prý odvětil:"Kdyby ženy vládly, i já bych musel zústati doma". Kdo to byli Arklebové z Počápel? Počáple jsou malá obec /ve starších dobách táž Podčaply/, ležící nedaleko vtoku řeky Loučné do Labe. Loučná v urbářích je nazývána řekou Mýtkou 1/ „mimo touž obec teče řeka Mýtka", někdy bývá zmínka i o řece Arklebově. Od Sezemio až k Počáplům k tak zvaná Kuchyňce se rozkládal…

Zbroj ochranná /běžněji, avšak nesprávně nazývaná „brnění“ je velmi cenným dokumentem nejen technické vyspělosti řemesla, zabývajícího se zpracováním kovu, ale je i kulturně-historickým dokladem své doby. Často se pak stává, zpodobněna rukou malíře či sochaře, důležitou pomůckou pro historika, řešícího některé problémy, mající vztah k přesnějšímu určeni té či oné historické události. Avšak ve výtvarném uměni, ať již se jedná o díla malířů či sochařů, může být zbroj dobrým, čas určujícím prvkem, ale může být i činitelem zavádějícím, pokud není badatel obeznámen s jejími vývojovými stavebními částmi. Výrazně se s tímto problémem setkáváme především v malířství. Jmenujme alespoň známou skutečnost obrazů "Ukřižováni", kde postavy ozbrojenců jsou nejčastěji oděny ve zbroj té doby, ve které byl obraz malován. Dosti příkladů pro tento…

Během mého života, začatého před sedmdesáti tety v Pardubicích, se vyskytly některé skutečnosti, nyní již pro dobu, jež uplynula, skuteční historická, v níž vystupovali Má, související s naším městem. Proto jsem formulová! ve stručnosti svá vzpomínky na Pardubice s domnívám se, že zaujmou především starší občany a přiblíží jim dobu, kterou sami v různých souvislostech prožívali, a připomenou jim Bdi a události, kteří znali. Moje rodná město jsou Pardubice, kde jsem se narodil 20. Mna 1921. Mými rodiči byH: otec Josef Svátek, narozený ll.ledna 1889 v Praze, působící tehdy služebně jako komisař na pardubickém poštovním ředitelství, a matka Zdenka, rozená Kabeláčová, rodem z Bohdanče. Svátost křtu mně udělil 20. listopadu 1921 pardubický katecheta P. František Hodura z Litomyšle. (Jeho bratrem byl známý dialektolog PhDr. Quido Hodura).

Jednou z výrazných osobností, kterou rehabilitovaly společenské změny v listopadu 1989, je armádní generál Mikuláš Perjenřík. Protože čtyři roky svého života /1934-38/ strávil v našem městě, pokusíme se o jeho malý portrétní medailon. Mikuláš Ferjenčík se narodil 6.prosince 1904 v Polomce u Března nad Hronom /okres B.Bystrica/ v evangelické rodině, jež dala slovenskému národu několik buditelů. Obecnou školu vychodil v rodné obci. Gymnázijní studia dokončil v Rožňavě na reálnem gymnáziu. Přihlásil se na veterinární fakultu do Brna. Doktorát získal roku 1928. Po absolvování důstojnické školy v Pardubicích 1/ nastoupil vojenskou službu zvěrolékaře u 10.jezdeckého pluku v Berehově a 45.pěšího pluku v Chustu jako důstojník veterinární služby. Z této doby se datují jeho začátky závodního dostihového jezdce. Vítězně se zúčastnil závodů v…

Výstava "Jiří Toman-fotograf", která se ve dnech 4.února až 14. března 1993 uskutečnila ve Východočeské galerii Pardubice, nepředstavuje jen prostou položku a jednu z běžných akcí výstavního programu galerie. Povahou, zacílením, zjevnými a skrytými souvislostmi podněcuje k zamyšlení o kulturních umělecky tvůrčích i lidských otázkách, evokuje tázáni po vztahu různých vrstev a úrovní naší výtvarné kultury. Kdy vlastně překračuje umělec svá místní východisko a vstupuje do horizontu národního kulturního kontextu? A v jaké míře a podobě se pak domov, užší i širší okolí, locus standi, místo průběžných tvůrčích ambici podílejí prostřednictvím umělce na obecnějších uměleckých aktivitách a procesech? K Jiřímu Tomanovi, výtvarnému fotografovi, výtvarníku filmu a ilustrátorovi, narozenému a žijícímu v Pardubicích (nar. 22.3.1924/, nebyl osud…