Zprávy 7-8 / 1994

(K 50. výročí úmrtí studentů Jaroslava Pácla a Miloslava Potůčka, odsouzených k smrti v roce 1944) O protiněmeckém odboji studentů středoškoláků na bývalé pardubické reálce se nacházejí zmínky v několika publikacích vydaných reálným gymnáziem (1,2,3) a v publikacích Klubu přátel Pardubicka (4,5). O tomto odboji se zmiňují ve své práci i autoři Jičínský a Gottwald (6). Ve většině statí se však opakovaně vyskytují nesprávné údaje týkající se jmen studentů, dat jejich zatčení a pod.(1,2,4,5,6). Někdy jsou zase tyto události popisovány s poplatností tehdejšímu komunistickému režimu a jeho ideologii (3). Číslice mnou uváděné v závorkách odkazují na seznam literatury vzadu. Považuji proto za nutné uvést v tomto článku skutečná fakta a popis událostí na základě vzpomínek posledních dosud žijících účastníků této odbojové činnosti. Politické…

Někdy na začátku padesátých let se stranovláda rozhodla udělat lidem Vánoce. Aby si občané mohli dopřát pravou zrnkovou kávu, kakao a jiné kapitalistické vymoženosti, ovšem v míře jen více než skromné, zorganizovali bolševici akci "vánoční balíčky". Každý pracující měl nárok si jeden takový balíček koupit, pokud ovšem nebyl soukromý zemědělec, živnostník nebo jiný nežádoucí živel. V Pardubicích tyto balíčky připravovali studenti středních škol. Někteří z nich, skauti, sokolové, křesťané začali do balíčků vkládat vlastnoručně sepsané letáčky. V nich lidem říkali, že tam, kde komunisti nevládnou, si lidé všechno to, co v balíčku je, mohou koupit všichni a kdykoliv. Zatčení následovalo okamžitě. Patnáctileté a šestnáctileté děti estébáci tloukli až do bezvědomí. Student Z.byl bit do hlavy tak, že na jedno ucho ohluchl. Jeho jméno neuvádím…

Tedy jedné, protože o té druhé nevím zhola nic. Ale u první nás bylo mnoho, kteří jsme se nechtěně stali statisty v tomhle nejasném případu. Všichni studenti tehdejší obchodní akademie, strojní průmyslovky, gymnázia i reálného gymnázia. Akce "Balíčky" se uskutečnila před vánoci 1949, byl jsem v septimě reálky a protože ve školním roce 1950-51 jsme byli vystěhováni z budovy na Smetanově náměstí do "Mauthausenu" pověstné ředitelky Rajtmajerové v ulici Slovenského povstání, vím to naprosto přesně. 1/ Balíčky připravovali studenti nižších ročníků obchodní akademie a ti také odnesli persekuci po odhalení "letákové" aféry. Letáky...

Seriál o pardubickém rozhlase ve Zprávách Klubu přátel Pardubicka mě inspiroval k napsání vzpomínky na Jiřího Kováře, výborného muzikanta a ještě lepšího aranžéra. Jsem přesvědčen, že jen jeho emigrace v r.1950 zabránila tomu, aby patřil mezi legendy naší taneční a jazzové hudby.

Tento předválečný letec sloužil také v Pardubicích u 46. letky. V našem městě prožil potupný 15. březen 1939, kdy spolu se svým velitelem mjr.Alexandrem Hessem se u hangáru nestyděl za slzy. B. Tobyška (někde lze najít i Bohuslav Tobiška) se narodil 22.ledna 1914 v České Rybné u Žamberka. Jeho otec byl pekařem. Prošel s našimi legiemi v Rusku velký kus světa. B. Tobyška se původně začal zajímat o studium medicíny. To bylo v roce 1931, ale za čtyři roky pak přichází do Vojenské akademie v Hranicích, později prodělal velitelský kurs v Prostějově. Do odboje se dostal nestandardní cestou, a tedy z Polska přes Švédsko a Anglii do severní Afriky. V Oránu už sloužil u letectva a odtud se dostal s letkou 1/7 do Sýrie. Po porážce Francie musel do Anglie plout kolem Afriky, aby se dostal do Liverpoolu a konečně do řad britského letectva. To bylo…