Zprávy 9-10 / 2007

65 let od Bartošovy smrti připomněl náš člen a kronikář obce p. Miroslav Balcar článkem ve speciálním vydání Sezemických novin (s. 2), v němž hodně čerpal z článků v našem časopise, např. z pera dr. M. Vostatka či zesnulého sezemického učitele K. Gottwalda. O to milejší bylo pro mne jako účastníka slavnosti přátelské setkání s paní Marií Gottwaldovou. Stránku věnovanou A. Bartošovi, synu sezemického pekaře, jeho pamětní desce z roku 2005 i nové soše obsahuje i publikace ?Sezemice ? 780 let? s texty M. Balcara a fotografiemi Z. Stehna. Slavnosti odhalení sochy se zúčastnili m.j. vicehejtman Pardubického kraje ing. R. Línek (KDU / ČSL), poslankyně ing. A. Páralová (ODS) a náměstci pardubického primátora J. Kislinger (ODS) a MUDr. Š. Fraňková (Zelení), krajský posádkový velitel plk. ing. J. Rut aj. Velmi obětavě se o organizaci slavnosti…

24. června t.r. zemřela ve věku požehnaných 95 let v pardubické nemocnici čestná občanka Pardubic paní Marie Chudá, dlouholetá členka Klubu přátel Pardubicka a redakční rady klubovního časopisu Zprávy. Pardubická veřejnost ji znala především z jejích hojně navštěvovaných přednášek o minulosti města, jež doprovázela prodiapozitivů. Svou lásku k našemu městu vložila i do svých básnických sbírek (Pardubické věžičky 1995, Sbírka básní 2001) a do své knížky Pardubické vzpomínky (1997). Zajímala se také intenzivně o zobrazení Pardubic na starých fotografiích a vytvořila tak jednu z největších amatérských sbírek tohoto typu v našem městě. Jako žačka velkých regionálních historiků F. K. Rosůlka a F. K. Potěšila rozvinula jejich odkaz směrem do současnosti. Čtenáři pondělníku Pernštejn měli rádi její pravidelné vánoční či silvestrovská…

Jsem pravidelným účastníkem Velké již od roku 1937, kdy jsem ji viděl poprvé za doprovodu svého otce. Byl jsem devítiletý a pamatuji si z ní hlavně bělouše Herolda, protože byl bělouš a že jeho jezdec z něho brzy po startu spadl. Spadl z něho ještě při dojezdu do cíle. Ten rok vyhrála nad všemi chlapy jediná ženská. Byla to Lata Brandisová na plavé Normě. Podle vyprávění otce jsem se moc divil, že ?ženská? závodí na koni, když v nemošickém hřebčinci žádný ženský u koní nejsou. Otec byl v hřebčinci správcem připouštěcích stanic. Byl pyšný na to, že jeden z nemošických hřebců Ardo stojí na Václavském náměstí se svatým Václavem. Abych byl přesný, Václav sedí. Pan Myslbek si půjčil Arda, když byl hřebčinec ještě vojenský.

Vážení čtenáři, dovolte mi, abych Vás seznámil s další částí mé diplomové práce, kterou jsem sepsal na téma Environmentální dějiny mikroregionu Sdružení obcí pod Kunětickou horou od roku 1848. V minulých číslech tohoto sborníku jsem Vás ve stručnosti seznámil s vývojem a současným stavem zdejší krajiny.

Letošní XIII. ročník udílení ?Ceny Františka Filipovského za dabing?, který se uskutečnil v Záloženské dvoraně v sobotu dne 15. září, byl nepochybně mimořádnou událostí. Při této příležitosti si přeloučská veřejnost připomněla, že v tomto měsíci by se dne 23. září dožil František Filipovský 100. výročí narození.

Letos uplynulo již 55 let od slavnostního zahájení provozu na první trolejbusové lince v Pardubicích. Kolona šesti vyzdobených trolejbusů Škoda 7Tr opustila třídu Míru a za hustého sněžení se vydala na svou první oficiální cestu po nové trati. Byla zamračená neděle 20.ledna 1952.

Film Operace Silver A, který byl odvysílán Českou televizí v rámci pětašedesátého výročí atentátu na Reinharda Heydricha, pobouřil některé účastníky protifašistického odboje.

18. listopadu 1938 byla pravicovými stranami v ČSR vytvořena t.zv. Strana národní jednoty (SNJ). S ní se hned 19. listopadu sloučila NOF, Rudolf Gajda se stal jedním z místopředsedů nové strany. Koncem roku 1938 podal pak Gajda na dr. Edvarda Beneše trestní oznámení s žádostí o jeho vydání Velkou Británií, kam emigroval. 28/ Jednou ze složek SNJ se stalo i bývalé Národní sjednocení (NS), jehož pardubický list ?Východ? přinesl na konci října a začátkem listopadu 1938 články poslance dr. Františka Novotného, bývalého činitele NOF.

Obec Pohřebačka bývala v minulosti celá dřevěná (tak, jako většina ostatních obcí). Zdejší lidé měli proto ?stále co činiti s ohni? (str. 32).

Roku 1904 vydal Karel Moor u J.R.Vilímka v Praze autobiografický román ?Karel Martens?. Pod tímto jménem konal také své některé koncerty. Probral v něm své vztahy k ženám a ukázal dobře život v maloměstských Pardubicích.