Zprávy 9-10 / 2011

V roce 1880 byl v Pardubicích založen Muzejní spolek zaměřený na záchranu mizejících památek. V roce 1920 se mu podařilo zakoupit pardubický zámek a o rok později hrad na Kunětické hoře. Za období totality byl zámek i všechny sbírky postátněny a od roku 1964 se začal užívat název Východočeské muzeum. Od muzea se postupně oddělil Státní okresní archiv, Východočeská galerie a Krajské památkové středisko. Zámek postupně zchátral, propadly se v něm stropy a na 15 let byl pro veřejnost úplně uzavřen. K obratu došlo v roce 1994, kdy zámek převzalo do správy Východočeské muzeum. Pak teprve došlo k urychlení jeho obnovy. Nyní je část expozic znovu přístupná a otevřená a návštěvnost dosahuje přes 40 tisíc osob ročně. V roce 1952 byla na zámku uspořádána výstava státní památkové péče. Při této příležitosti vydala československá pošta…

Dne 24. 9. 2011 se dožívá 80 let Mgr. Václav Žemla, stavební technik, středoškolský učitel, regionální hudební historik, publicista. Narodil se sice v Břeclavi jako jediný syn v rodině učitele mlynářské školy ing. Jana Žemly (1900–72) a Aloisie Žemlové (1904–2008), ale bytostně a osudově je spjat s Pardubicemi, kam se jeho rodiče společně s mlynářsko-pekařskou školou (nyní SPŠP ) přestěhovali z rodné Moravy v roce 1939. Jeho poválečný osud byl silně poznamenán rozporuplným politickým a společenským vývojem a tragickým životním osudem jeho otce, lidoveckého politika a představitele Orla. Čtenáři si o této záležitosti mohli a mohou vytvořit částečnou představu z několika článků, otištěných také ve Zprávách KPP, věnovaných událostem na Pardubicku v letech 1948–52. 1/

StB Pardubice úřaduje v březnu 1950 na služebních papírech nacistické Kriminalpolizei. Pramen: ABS PrahaC i t á t : „Jsme obviňováni z gestapismu. Nepopírám to. Naopak – ukážeme našim odpůrcům, že to dovedeme lépe než Němci!“ Václav Nosek, ministr vnitra (KSČ), v Brně v říjnu 1947a

Druhé rozšířené a aktualizované vydání – editor Mgr. Vojtěch Šustek, Ph.D. GALACIE Skriptorium Praha 2010 – str. 335 + 66 (obrazová příloha) Publikace s obrazovou přílohou Jaroslava Čvančary (133 obr.) a studiemi Libora Pařízka: Jiří Potůček a Josefa Plzáka: Analýza agenturního rádiového spojení se stanicí LIBUŠE

Ve Zprávách č. 11–12/2009 (v rubrice „Žili mezi námi“) jsme otiskli stručný životopis známého a oblíbeného pardubického doktora od Bubeníkových sadů. Ten článek objevil dr. Buchar, připravující studii „Tenkrát v Sarajevu aneb život končí v Terezínských kasematech“, věnovanou atentátu r. 1914 a věznění atentátníků. Při studiu narazil i na jméno dr. Jíchy , pracujícího v Posádkové nemocnici č. 13 v Terezíně u MUDr. Jana Levita, kde od dubna 1916 do dubna 1918 léčili atentátníka Gavrila Principa a od října 1915 do ledna 1916 Nedeljka Čabrinoviče. Po autorovi článku žádal bližší údaje.

Tak se postupně rodil název předměstské části Městského obvodu Pardubice III. A proč asi VYSTRKOV? Je zřejmé, že šlo o území, tehdy dosti vzdáleného, od středu města. Počátky historie této části města se odvíjejí již od počínajících blahodárných reforem Marie Terezie, to je od 18.století.Dvorní instrukcí z 1. a 13. března 1777 se měla rozdělit císařská, městská a fundační popluží na tzv. familie. Tehdy, na radu šlechtice F. A. Raaba, vrchního ředitele všech královských panství v Čechách, vyzkoušela císařovna rozdělení císařské i městské půdy do dědičného nájmu na pardubickém panství. Nájemci těchto dílů si říkali „familiáři“ a od této doby, tj. od 18. století, se Vystrkov pravděpodobně přejmenoval na FAMILII. Je zřejmé, že si občané na tento název zvykli a že si vedli dobře. Postupně se z tohoto území stalo příjemné místo s…

V předchozích dílech seriálu o výstavě v roce 1931 jsme si již představili, jak výstaviště vznikalo, jak vypadalo a čím po celou dobu žilo. Jak to však bylo se vstupným na takto velkolepou akci? Denní vstupné stálo 10 Kč, večerní vstupné přišlo na 2 Kč, děti, studenti a vojsko do hodnosti rotmistra platili polovic. Pamatováno bylo i na organizované skupiny. A tak školní výpravy měšťanských škol platily za vstup do areálu výstaviště 2 Kč za každé dítko školou povinné, 2 koruny pak bylo vstupné pro žáky středních škol a odborných učilišť. Navíc školní výpravy měly na každých pět zakoupených vstupenek jednu vstupenku zdarma. Nabízeny byly i vstupenky platné na celou dobu konání výstavy. Tato celovýstavní vstupenka přišla na 120 Kč, pokud byla zakoupená do 31. března 1931, byla ještě o 20 korun levnější. Permanentní vstupenka na…

Rok 1932, pokračování: Lupiči se chtěli zmocnit leteckého vynálezu. Pardubický učitel St. Zelenka byl již delší dobu znám jako pracovník v letectví. Zabýval se myšlenkou na výrobu přístroje, který by znemožňoval, nebo aspoň výrazně omezil letecké katastrofy (Právě v roce 1932 v Pardubicích při leteckém dnu zahynula tragicky francouzská aviatička Ginetta Ferron, poznámka, P. B.). „Ba dokonce prohlašoval, že takový přístroj má již doma vynalezený.“ Počátkem října došlo v zahradě uč. Zelenky k podivné události. Údajně slyšel ze svého domu v ul. Škroupově nějaké hlasy v němčině a podezřelý šramot. Zavolal do zahrady, když tu se proti němu ozvaly dva výstřely. Jeden z projektilů minul učitelovi hlavu v těsné blízkosti. „Zelenka počal volat o pomoc a za malou chvíli byla vzhůru celá ulice. Byl svatosvatě přesvědčen, že to byli cizí…

Na první jarní den 21. března t.r. uvedla Česká televize ve svém naučném pořadu „Historie.cs“ zajímavou debatu o Karlu Sabinovi (1813–1876) a jeho konfidentské aféře. Odborné debaty se účastnili historikové Markéta Pokorná, Jiří Rak, Marie Koldinská, Martin Kučera a Petr Kovařík, který nedávno vydal knihu „Národní soud nad zrádcem Karlem Sabinou – nová fakta, policejní a soudní dokumenty, výpovědi svědků“ (vyd. Praha Modrý stůl 2010, 360 s.). Byl to právě PhDr. Petr Kovařík, jenž se v debatě zmínil i o případu pardubického technika Václava Zrůsta (1841 – ?), jedné z mnoha obětí Sabinova konfidentství. Tento „pardubický případ“ otevřel na našich stránkách již roku 1971 můj předchůdce JUDr. Pavel Thein. 1/ Ten se k „případu Zrůst“ dostal přes své studium dějin pardubického divadelnictví. Zachytil zprávu, že v roce 1860 (31. 8. a…

Dopis od místního 4.husarského pluku c.k. hraběte Schlicka je datován 16. října 1851. Kupodivu je v adrese ještě jedna zajímavost: byl odeslán z nemocnice (Spital) tohoto vojenského pluku. Jestliže civilní pardubická nemocnice byla postavena až v roce 1857 ve Štrossově ul. č. 117, pak vojáci erár předběhli. Pochopitelně dnes už stěží je možné si představit, jak toto zdravotnické zařízení asi vypadalo. Pravděpodobně to byl přízemní domek s několika místnostmi a jistě s primitivním vybavením. Ve vzpomínané době byla kasárna husarského pluku umístěna v místech nynějšího náměstí Republiky. Vyobrazený dopis byl adresován na Městský úřad ve Vysokém Mýtě a pošta ho přepravila bezplatně, protože se jednalo o úřední dopis (viz poznámka Exoffo). Jistě už byla využita šest let fungující železniční trať. O tom svědčí další razítko na rubu…