Zprávy 9-10 / 2017

Dne 11. června 2017 zemřel po krátké nemoci v požehnaném věku 95 let náš člen a dlouholetý přítel pan František Hollmann. Byl v pravém slova smyslu kulturní celebritou Přelouče a o ní a Přeloučsku pravidelně dopisoval do Přeloučského roštu i Zpráv KPP. Byl vynikajícím znalcem nejen regionální historie, ale také politické a kulturní atmosféry první republiky (1918?1938). Rád si čítal v Peroutkově proslulé revui Přítomnost, jejíž celé ročníky vlastnil. Zúčastňoval se pravidelně členských schůzí našeho klubu, pokud mu to jeho zdraví dovolilo. Vždy jsme měli společné zajímavé téma, jež rád a s krásným úsměvem glosoval. Jsme hrdi na jeho krásnou spolupráci s naším časopisem. Poslední rozloučení s ním se konalo 22. 6. 2017 v pardubickém krematoriu. Věčná čest jeho památce!

Začalo to už kdysi. První dvě poštovní známky vydala Velká Británie 6. 5. 1840 a byl na nich portrét královny Viktorie. Rakouská pošta následovala až 1. 7. 1850, když světlo světa spatřila série 5 známek se státním znakem monarchie. Konečně až 18. 12. 1918 vyšly v Praze první čs. známky z dílny Alfonse Muchy a na nich byly Hradčany. Za tím vším byla reforma Sira Rowlanda Hilla (1795?1879). Spočívala mj. i v tom, že poplatek za doručení zásilky platil odesilatel. Kupodivu dlouhá desetiletí platil až při doručení dopisu příjemce. Byla to velká změna a vyvstala i potřeba nějak označit zásilku, že je všechno potřebné splněno a že dopis může nastoupit cestu k adresátovi. A tak první známka byla na světě! Nelze se divit, že tato novinka časem zaujala nejednoho zvídavého občana.

Arnošt Bareš (*1898 Sezemice ? ?1974 Praha) byl profesorem češtiny a francouzštiny, šéfredaktorem Československé tiskové kanceláře (ČTK) a ředitelem Informačního ústředí OSN v Praze. V době 2. světové války se zapojil do ilegální protifašistické činnosti v ČTK. V roce 1939 byl zatčen gestapem a odsouzen k deseti letům káznice. Domů z německého vězení se vrátil 17. května 1945. Arnošt Bareš se narodil 22. prosince 1898 v rodině obuvníka v Sezemicích v čp. 269 při silnici na Lukovnu v dnešní Dukelské ulici. Pokřtěn byl Arnošt Václav o čtyři dny později 26. prosince v sezemickém farním chrámu Nejsvětější Trojice.

Víte, že první zprávy o bruslení v Pardubicích jsou doloženy z počátku 80. let 19. století? Zábavný odbor Sokola Pardubice udržoval v provozu kluziště pod zámkem. Sezónní lístek stál 2 zl. za osobu, rodinný 3 zl. Vstupné bylo za 10 hal. ve všední den a 20 hal. v neděli. Zvláště populární zde byly maškarní karnevaly na ledě. Později se bruslilo i na Matičním ostrově, na tenisových kurtech pod zámkem a pod Vinicí. Od roku 1947 je v provozu zimní stadion. V roce 2001 byla dána do provozu zcela nová krytá hala.

Gymnázium ? spolužáci Co se týče spolužáků, vznikl mezi námi v těch gymnaziálních škamnách zvláštní nezištný vztah, přátelství pro přátelství bez jakéhokoliv nároku, které však přetrvalo věky. Premiantem naší třídy byl Jarka Pařízek a myslím, že z nás všech byl nejnadanější. Studoval po maturitě jako já práva a byl promován na doktora práv. Jarka pocházel z malých poměrů, jeho otec byl nádražním zřízencem a oba rodiče byli na Jarku velice hrdí. Měli celkem s Jarkou tři syny, ale měli v rodině smůlu, jeden z nich zahynul ještě jako malý hoch ? při bruslení se s ním prolomil led a on se utopil. A Jarka po dokončení práv byl odveden k jízdě, dostal se do jezdeckého učiliště pro záložní důstojníky v Pardubicích, tam dostal zánět slepého střeva, což vojenský lékař nepoznal, a když ho kamarádi na motocyklu převezli do nemocnice,…

Na jižním okraji Cihelny se u kaple sv.Josefa, která je na fotografiích, cesta z Pardubic rozdělovala do dvou směrů na Bohdaneč ? Prahu a na Hradec. Kaple byla zbourána, dnes je zde kruhová křižovatka s hospodou U Josefa. Osada Cihelna dostala název po pernštýnské cihelně založené pro výstavbu Pardubic po požáru roku 1538. Na jejím místě donedávna stával Arnoldův statek. Osada byla založena až za raabizace ve druhé polovině 18.století, osídlena drobnými rolníky, familianty, kterým byla panská půda odevzdávána do emfyteutického vlastnictví, vrchnost si podržela tzv. dominium directum, tedy symbolické vlastnictví. Po vzniku patřila osada Cihelna ke Starému Hradišti. Vytvoření samostatné obce schválila rada ONV Pardubice 28. 2. 1957 z osady a části katastrálního území Trnové, Starého Hradiště a Pardubic. K Pardubicím byla obec…

Tento dům na východní straně Pernštýnského náměstí patří k nejobdivovanějším barokním památkám našeho města. Dnes patří Východočeské galerii. V přízemí se dochovala velmi cenná sklípková klenba z počátku 16. století. Před rokem 1515 bydlel v domě ?rektor? školy Jiřík, po něm postoupila dům jeho vdova Anna roku 1518 za 210 kop míšeňských Janu Kustošovi, takže od té doby byl dům také nazýván domem Kustošovským. Z dalších majitelů připomíná např. J. Sakař v letech 1537?41 žida Chajima (či Chaima) a v roce 1542 jeho zetě Izáka, který dům prodal panskému písaři Martinu Benikarovi. Ze šlechtických majitelů zmiňme např. Jindřicha Stanovského z Čechtic (1553?55), Ctibora Kapouna ze Svojkova (1568?88) a jeho syna Jana mladšího na Mikulovicích (1588?1604).

Zborov 1917 je důležité datum pro náš stát. Bitva u Zborova je klíčovou událostí, která stála na počátku vzniku samostatné československé armády a samostatného státu Československé republiky. Bitva 2. 7. 2017 trvala sice jen necelý den, ale její význam byl dalekosáhlý. Mimořádný význam měl výsledek této bitvy pro politickou činnost T. G. Masaryka v zahraničí. Co vše tomu předcházelo? Již od začátku 1. světové války byli Češi, Moravané, Slezané a Slováci nasazováni v rámci rakouské armády na všech frontách. Ale brzo se ze zajatců začaly formovat bojové útvary, které bojovaly na straně t. zv. DOHODY (Anglie, Francie a Rusko) proti t. zv. centrálním mocnostem (Německo, Rakousko-Uhersko, Turecko a Bulharsko).

Zádušní mši sv. za rodinu Vokolkových celebroval 95letý P. Benedikt Holota, OFM, koncelebranty byli pardubický arciděkan Mgr. Antonín Forbelský a letohradský farář ThDr. Václav Vacek. Františkán P. Holota živě vzpomínal na Vojmíra Vokolka, s nímž diskutoval o jeho díle. Pohřbíval jeho i jeho sestru Květu (Vítu) Vokolkovou. 31. 5. 2017 měl ve Východočeské galerii v Pardubicích premiéru životopisný film ?Vokolkovi? režisérky T. Brázdové (Media Company s.r.o.) finančně podpořený Pardubickým krajem.

Již pátý Den dopravy proběhl ve znamení cyklisty a podnikatele Vincence Chomráka (1871?1935), který byl dne 19. 5. 2017 uveden slavnostně do přehledu zakladatelů dopravy v českých zemích. Stalo se tak v roce 200. výročí jízdního kola (viz příloha). K symbolickému hrobu V. Chomráka u pamětní desky Zmizelí Pardubáci na Městských hřbitovech v Pardubicích byly položeny květiny a v odpoledním programu na Třídě Míru diváci viděli výstavu historických kol z fondů VČM Pardubice a praktické ukázky jízdy na starých velocipedech a kostitřasech.