Syslí louka Radouč
Kosmonosy - Radouč - Mladá Boleslav. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:12 h. ČD + Arriva, návrat 16:39 h. Arriva +ČD. ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycháízka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zámek Kačina
Svatý Mikuláš – zámek Kačina – Nové Dvory – Malín – Kutná Hora. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:30 h. ČD + Bus z hl.n., návrat ČD 15:05 / 16:05 h. Vedoucí J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B pro pomalejší či méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Kameničky - Domov malířů Vysočiny
Lány - Hamry - Hlinsko. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:54 h. ČD+BUS, návrat 17:01 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycháízka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Údolí Doubravy
Bílek - vodopád Doubravy - vyhl. Sokolohrady - Točitý vír - Horní mlýn - skály Koukalky - Chotěboř. Délka trasy 10 km. Odjezd 7:54 h. ČD, návrat 17:00 h. ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycháízka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Z Holetína do Hlinska
Holetín – Horní Babákov – Matulova stezka - Hlinsko. Délka trasy 8 km. Odjezd 7:54 h. ČD z hl.n., návrat ČD 14:05 / 15:01 h. Vedoucí J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B pro pomalejší či méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nová doba města Pardubic
![obrázek k článku](/doc/clanky/ab-zet3.gif)
Jako sešit číslo 3 vydala Společnost pro rozvoj Pardubicka v roce 1995 titul "Nová doba města Pardubic". Jak je uvedeno v úvodu, sešit vyšel u příležitosti 700. výročí první písemné zmínky o Pardubicích a obsahuje stejnojmennou stať zasloužilého historika Pardubic Josefa Sakaře ze sborníku Padesát let městské spořitelny v Pardubicích 1886 - 1936. Jak uvádí v předmluvě sešitu Jiří Paleček, jedná se o Sakařovu neznámou práci a dá se považovat za stručné pokračování jeho obsáhlých Dějin Pardubic nad Labem.
Novou dobou města Pardubic považuj Josef Sakař období po roce 1845, kdy do Pardubic přijel první vlak. Josef Sakař zde následně popisuje období let 1849 - 1853, kdy byly Pardubice sídlem krajské správy, která se také stala hnací silou rozvoje Pardubic podobně jako následný rozvoj dopravy, ať jím bylo zavedení pravidelné dopravy dostavníky mezi Pardubicemi a Čáslaví v roce 1850, roku 1851 do Hradce Králové či roku 1852 do Náchoda.
Významný byl v tomto období také rozvoj železnice, kdy byla vybudována dráha pardubsko-liberecká a také dráha do dřívějšího Německého Brodu. Od roku 1859 začíná fungovat nové společné nádraží.
Ve druhé polovině 19. století nastává v Pardubicích také rozvoj průmyslu. Vzniká družstevní cukrovar, Wertheimerova továrna na zčišťování lihu, Prokopova slévárna či čistírna petroleje D. Fanto.
S rozvojem města souvisí také čilý stavební ruch. Jak upozorňuje Sakař, stavební ruch způsobil narušení starožitného obrazu vnitřního města, kde zejména zmiňuje výstavbu renesanční radnice na Pernštýnském náměstí, která dle Sakaře rozhodně nemůže nahradit původní radnici barokní. Sakař dále připomíná celou řadu architektonicky významných staveb, které byly postaveny zejména na počátku dvacátého století, jako je například budova reálky (1929), Městské divadlo (1909), ředitelství pošt a telegrafů (1924), Městská spořitelna (1917), stavba synagogy (1879), evangelický kostel (1897) a mnohé další stavby. Sakař se zmiňuje také o pardubických sadech a parcích, které byly v období konce 19. a počátku 20. století, stejně tak jako o školství, zmiňována je také regulace Chrudimky či zasypání Městské řeky.
Publikaci zakoupíte v E-shopu: Nová doba města Pardubic