Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
02.03.2024 15:00

Institut Paměť národa - ZRUŠENO

Akce zrušena

typ akce: Výlety do historie

03.03.2024 07:40

Novobydžovsko

Smidary - Loučná Hora - Skřivany - Sloupno - Nový Bydžov. Délka trasy 13 km, odjezd 7:40 ČD. Návrat 16:27 ČD. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.03.2024 10:05

Podle Labe po trase Svatojakubské cesty

Lochenice - Smiřice. Délka 7,5 km, odj 10:06 ČD, Návrat 13:54 - 15:54 ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

06.03.2024 18:00

Průzkum hrobky Vojtěcha z Pernštejna v kostele sv. Bartoloměje

Přednáška PhDr. Jana Frolíka. Koná se v sále Jana Kašpra ve staré reálce na Komenského nám. v Pardubicích

typ akce: Hovory o Pardubicku

10.03.2024 07:50

Hrad Rychmburk

 Předhradí - hrad Rychmburk - Nad Krounkou - Malhoštěcká vyvěračka – Skuteč. Délka trasy 10 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat 15:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

Zprávy KPP

135 LET VÝROČÍ ZALOŽENÍ KČT, VÝROČÍ OTEVŘENÍ STEZKY K. J. ZÁKOUCKÉHO, 50 LET ZAHÁJENÍ ČINNOSTI AUTOKEMPINGU KONOPÁČ A 30 LET FCC ČR

obrázek k článku

Ve dnech 24. 8.–27. 8. 2023 byla v Autokempinku Konopáč u Heřmanova Městce vzpomenuta shora uvedená výročí, která spojují přátele cestování. Pořadatelem akce byla Federace campingu a caravaningu České republiky. Hlavním dnem byla sobota dne 26. 8. 2023, kdy v dopoledních hodinách probíhal v areálu kempu řemeslný Fler Market. Od 13 hodin dala FCC ČR k disposici doprovodný autobus, který však byl využit až na závěr; valnou část absolvovali účastníci pěšky, včetně dvou malých dětí ve věku 4 a 7 let.


PARDUBICKÉ STOPY

obrázek k článku

1/ Na ostrově Bornholm Začátkem září 2022 jsme vyrazili obytným autem Fiat Ducato (v úpravě Pössl) na kratší cestu na ostrov Bornholm (43.000 obyvatel), který leží v Baltu a je součástí dánského království. Ač je to z Pardubic pouze 760 km do přístavu Sassnitz (odkud je nutno pokračovat trajektem tři hodiny a dvacet minut do hlavního města ostrova Ronne), jedná se pro české turisty o dosti neznámou destinaci. Soudíme tak také podle toho, že i místní nás považovali trochu za exoty a v jisté rogeri (udírna ryb) sympatický prodavač, po zjištění, odkud jsme, zavolal na kolegu, aby se přišel podívat na živé Čechy.


SKVĚLÝ ARCHITEKT A DESIGNÉR - ke 12. výročí narození Karla Kalvody

obrázek k článku

Věnovali jsme se mu částečně již v ročníku 2016, č. 7–8 (str. 268–273). Nyní jsme se však dostali díky jeho dceři paní D. Dopitové k dalším zajímavým dokumentům, jež dokládají jeho úsilí z roku 1968 dosáhnout vyššího důchodu než vyměřených 822 Kč měsíčně. V rámci této své snahy totiž architekt Karel Kalvoda sepsal 3. listopadu 1963 své podrobné „curriculum vitae“, jež nasvětluje i věci, jež jsme neznali roku 2016.


JAK SE V PARDUBICÍCH VOLILO ZA PRVNÍ ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY - Díl 6.

obrázek k článku

Zemské volby v roce 1928 Historický exkurz Zemské volby, které se konaly na sklonku roku 1928, se od přecházejících parlamentních nebo obecních odlišovaly především v tom, že se jednalo o první plebiscit po přijetí nového Zákona o organisaci politické správy, který vstoupil v platnost v roce 1927. Tato právní norma výrazně měnila administrativní uspořádání meziválečného Československa. Dosavadní župní uspořádání bylo nahrazeno čtyřmi velkými územně správními celky – zeměmi. Voliči tak podle své domovské příslušnosti mohli volit do zastupitelstva Země České, Země Moravskoslezské, Země Slovenské a Země Podkarpatoruské.


KAREL HOVORKA (1867–1952) a jeho vzpomínky na Pardubice

obrázek k článku

Je to už více než 110 let, kdy v „Osvětě lidu“ (roč. 1911) vyšly Hovorkovy „Vzpomínky na Pardubice“ vydané později samostatně jako knížka (vyd. J. Ach v Mostě 1913). Autor pak ve svých vzpomínkách pokračoval ve „Východočeském republikánu“ (roč. XIX.) a nazval je „Jak bývalo v Pardubicích“ (jako brožuru je pak vydala Novina v Hradci Králové roku 1938). Autor – rodák z Choltic (nar. 22. 1. 1867) studoval na pardubické „staré reálce“, kde maturoval roku 1886. Působil pak jako učitel na Litomyšlsku a Mostecku, určitou dobu i v rodných Cholticích, to už jako ředitel školy. Své stáří prožil v Cholticích, kde zemřel 14. 11. 1952. Jeho vzpomínky na staré Pardubice jsou dnes takřka nedostupné, a proto jsem se rozhodl zprostředkovat Vám je v našem časopise na několik pokračování. Ponechávám původní starý pravopis Hovorkovy práce. J.…


MĚKKÝŠI NA PARDUBICKU PŘED 100 LETY

obrázek k článku

Úvod: Předně, nejsem vystudovaný biolog! Ale zajímám se už 25 let (lepší je výraz čtvrt století) o měkkýše, a především jejich schránky (ulity) a misky. Věnuji se jejich sběratelství (konchyologii) srovnatelnou dobu. Rozhodl jsem se propojit své obory – historii a geografii s konchyologii v seriálu, který publikuji už přes dvacet let s názvem Lastury v historii lidstva. Napsal jsem dosud přes 70 článků1 a stále je co objevovat na stránkách odborných knih, cestopisů, různých časopisů a rovněž ze zážitků z vlastních cest.


VRACÍME SE KE KLASIKŮM PARDUBICKÉ VLASTIVĚDY

obrázek k článku

Nejstarší lékárna – říkalo se podle německého Apothéke apatyka – zařídil Vojtěch z Pernštejna v domě čp. 40 na dnešním Pernštýnově náměstí (vedle Jonáše); nevíme, kdy se tak stalo, ale když bylo roku 1526 prováděno „účtení o ten panský dům“, lékárna tu již patrně byla. Prvním známým lékárníkem tu je Šimek či Šimon Franc, muž veřejně činný, který byl roku 1536 „ředitelem městského počtu“ a roku 1550/1551 primátorem. Také Jan z Pernštejna s ním roku 1558 vyjednával stran „apotékařských svršků“. Roku 1549 Jaroslav z Pernštejna dům, kterému se říkalo Pernštejnská apatyka prodal a Šimon Franc se přestěhoval do domu čp. 100 v dnešní Kostelní ulici, který koupil. O tři roky později přikoupil grunt čp. 52 v místech dnešní zvláštní školy v Klášterní ulici. 1/ Známe bezpočet případů, kdy jednotlivci vlastnili více nemovitostí, a proto…


DO NEBES!

obrázek k článku

(recenze představení VČD Pardubice) Tak se jmenuje aviatický muzikál o prvním českém letci J. Kašparovi (1883–1927), jenž měl ve VČD Pardubice premiéru na státní svátek 28. 10. 2023. Kašparovu životní pouť mapuje jenom do roku 1911, kdy uskutečnil 12. 5. svůj let Pardubice–Praha (Velká Chuchle). Libreto napsal choreograf a dramatik R. Balaš, jenž je též režisérem inscenace. Hudbu složil herec Ondřej Brousek, člen kapely Monkey Business. Hlavní roli ztělesnil Štěpán Pospíšil, nová posila VČD, s nasazením a velkým smyslem pro charakter postavy. Jeho bratrance E. Čiháka hraje J. Musil, rodiče J. Kašpara P. Janečková a J. Pejchal, barona A. Krause skvělý L. Špiner. Poměrně velký prostor je tu věnován právě baronovi a práci obou bratranců u firmy Laurin & Klement v Mladé Boleslavi. Pochvalu si také zaslouží M. Sikorová za roli…


K ZÁJMU FRANTIŠKA KAŠPARA O LETECTVÍ

obrázek k článku

V článečku „Zpravodaj František Kašpar“, otištěném ve Zprávách KPP 1–2/2022, jsem doložil, že František Kašpar, otec aviatika Jana Kašpara, měl nejen zájem o letectví, ale i slušné technické znalosti. Otázkou je, jak a kdy tento jeho zájem vznikl. Doklady postrádáme a asi nikdy žádné spolehlivé nenajdeme. Chlapecký zájem o „dětské draky“, který ve vzpomínce zachytil divadelník Josef Šmaha, ještě nemusel vést až k zájmu o letectví, zvláště vezmeme-li v úvahu rok 1848. V jeho chlapeckých létech nikdo na celém světě s letadlem těžším než vzduch nelétal. Na obloze se objevovaly jen balony, avšak v Pardubicích přinejmenším do devadesátých let 19. století žádný balon nevzlétl. Ani pouštění menších balonků před rokem 1880 nemáme ve městě doloženo. Za středoškolských studií se mohl setkat s bájí o Daidalovi a Ikarovi, také s popisem…


NOVÉ POZNATKY O PERNŠTEJNSKÉ VÝSTAVBĚ PARDUBIC

obrázek k článku

(ke 100. výročí narození Ing. arch. Karla Braného) Tentýž název měla starší studie klasika české památkové péče dr. Jaroslava Herouta z roku 1962, v níž se zaměřil na průzkumy dvou pernštejnských měst – Nového Města nad Metují a Pardubic. Jeho studie se stala opět aktuální v létě roku 2023, kdy se opravovala fasáda domu čp. 77 (Krajské knihovny) včetně jeho boční strany v Zelenobranské ulici. Heroutova studie totiž přinesla m.j. i zaměření tohoto jižního průčelí budovy, jež provedl roku 1957 Ing. arch. Karel Horníček. Již zde totiž začínaly malované niky, dobře známé z Pernštýnova náměstí, Zámecké ulice a první brány do Příhrádku. Herout dokonce uvádí, že nálezy ze Zelenobranské ulice zdokumentovala barevnými faksimile v měřítku 1:1 akad. malířka M. Havelková. Ta se však zatím nepodařila v archivu NPÚ v Pardubicích dohledat, a…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem