Syslí louka Radouč
Kosmonosy - Radouč - Mladá Boleslav. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:12 h. ČD + Arriva, návrat 16:39 h. Arriva +ČD. ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycháízka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zámek Kačina
Svatý Mikuláš – zámek Kačina – Nové Dvory – Malín – Kutná Hora. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:30 h. ČD + Bus z hl.n., návrat ČD 15:05 / 16:05 h. Vedoucí J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B pro pomalejší či méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Kameničky - Domov malířů Vysočiny
Lány - Hamry - Hlinsko. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:54 h. ČD+BUS, návrat 17:01 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycháízka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Údolí Doubravy
Bílek - vodopád Doubravy - vyhl. Sokolohrady - Točitý vír - Horní mlýn - skály Koukalky - Chotěboř. Délka trasy 10 km. Odjezd 7:54 h. ČD, návrat 17:00 h. ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycháízka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Z Holetína do Hlinska
Holetín – Horní Babákov – Matulova stezka - Hlinsko. Délka trasy 8 km. Odjezd 7:54 h. ČD z hl.n., návrat ČD 14:05 / 15:01 h. Vedoucí J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B pro pomalejší či méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zaniklá obec Lepějovice podruhé
V edici AB - Zet Pardubicka vychází ve druhém vydání jedenáctý sešit edice AB - Zet Pardubicka "Lepějovice - zaniklá obec". Jedná se o práci práce archiváře Zdeňka Bičíka, významného vlastivědného pracovníka Pardubicka. Bičík byl aktivním členem historického kroužku v rámci Klubu přátel Pardubicka v šedesátých a sedmdesátých letech. Náplní tohoto kroužku byl mimo jiné i průzkum zaniklé vsi Lepějovice. Zpráva o výsldcích tohoto průzkumu vyšla ve druhém ročníku Sborníku prací východočeských archivů v roce 1972. Přetisk této zprávy je hlavním námětem tohoto sešitu edice AB - Zet Pardubicka. V úvodu publikace jsou uvedeny ještě další převážně starší materiály o této obci, z nichž se například dozvídáme, že součástí obce byl kostelík sv. Michala archanděla, do roku 1829 zde bývala dokonce škola. První zmínka o Lepějovicích pochází z roku 1167, obec dle historika F.K.Rosůlka zanikla v průběhu třicetileté války, kdy byl i samotný kostel pravděpodobně značně poškozen. Z tohoto důvodu se ve Zprávě o stavu far v kraji Chrudimském z let 1650 - 1652 uvádí, že se doporučuje připojení Lepějovic k faře přeloučské.
Publikace popisuje rybníkářství i lesní hospodářství v oblasti, zápisy z pozemkových knih dokumentující majitele gruntů. Nejstarší zpráva o Lepějovicích jako zaniklé obci pochází z roku 1808, dle Bičíka je obec jako vesnice s kostele m vyznačena na Mullerově mapě Čech z roku 1720.
Jak Bičík usuzuje z nejrůznějších materiálů, důvodem zániku obce bylo pravděpodobně její vypálení v období třicetileté války. Po válce však byla obec pravděpodobně částečně obnovena a začala opět žít. Soupis poddaných dle víry z rok 1651 totiž v Lepějovicích zaznamenává dva zahradníky. Zpovědní seznamy z roku 1694 zaznamenávají v Lepějovicích celkem šest osob.
Církevní matriky fary Přelouč a Svinčany mají v letech 1666 - 1704 jen devět zápisů z Lepějovic - 7 křtů, 1 svatba, 1 úmrtí. Po roce 1704 však počet zápisů silně klesá. Obec dle Bičíka pravděpodobně zanikla v průběhu první poloviny 18. století. Dnes zaniklou obec připomíná jen její název, kostel s hřbitovem a tvrziště.
Více se dočtete v publikaci edice AB - Zet Pardubicka "Lepějovice - zaniklá obec", která vyšla ve svém druhém vydání.
Publikaci zakoupíte v E-shopu: Lepějovice - zaniklá obec
