Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna
Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách
typ akce: Výlety do historie
Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna
Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách
typ akce: Výlety do historie
Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna
Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách
typ akce: Výlety do historie
Komentovaná vycházka po Zámeckých valech
Sraz na Příhrádku. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách
typ akce: Výlety do historie
Pardubice za Pernštejnů
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách
typ akce: Hovory o Pardubicku
Ladislav Machoň a Pasáž
Klub přátel Pardubicka vydal další sešit z edice AB - Zet Pardubicka. Jeho námětem je významný architekt první poloviny 20. století Ladislav Machoň a především jeho stavby, které dodnes zdobí Pardubice. Asi nejznámějším Machoňovým dílem ve městě je Pasáž na třídě Míru. Ta byla postavena v roce 1925 a tehdy byla opravdu chloubou města. Publikace však čtenáře rovněž stručně seznamuje s životem tohoto významného architekta a současníka například Josefa Gočára. Ladislav Machoň se narodil roku 1888 v Praze, ale vztah měl i k Pardubicím, jelikož zde několik let žil a studoval na místním reálném gymnáziu. Je mimo jiné i architektem telefonní centrály v Praze na Letné nebo vily bratří Čapků. Jeho přestavba pražského Klementina a Strakovy akademie, dostavba právnické fakulty v Praze, jeho velkorysé stavby v Pardubicích či památník J. A. Komenského v Naardenu patří k významným dílům naší meziválečné archi-tektury.
Jak se v publikaci "Ladislav Machoň a Pasáž" uvádí, málokterý architekt má v Pardubicích tolik realizací, jako sám Machoň. Brožura popisuje budovu Ředitelství pošt a telegrafů, která byla postavena v roce 1924 dle jeho návrhu, o rok později byla dle Machoňova návrhu i budova Státní reálky (dnes Střední průmyslové školy elektrotechnické), dle jeho návrhu byl postaven i poštovní úřad na dnešní třídě Míru nebo budovy okresního soudu a finančních úřadů (dnes Střední průmyslové školy chemicko-technologické).
Publikace rovněž nabízí řadu plánků a fotografií, včetně unikátních záběrů z Machoňova návrhu na řešení prostranství na nábřeží Chrudimky, kde Machoň již tehdy v roce 1927 navrhoval zboření budovy staré reálky, o které se dnes tak živě diskutuje.
V brožuře se rovněž dočtete řadu zajímavostí z výstavby Pasáže, která tehdy přišla na 1.600.000,- K, z čehož 160.000,- K tvořila cena za pozemek. Pro mnohé je asi překvapením, že kromě 28 obchodů a 31 bytů Pasáž obsahovala také suterénní restauraci. Dočtete se zde napříkald také to, že architekt Machoň tehdy počítal s vybudováním kryté tržnice za Pasáží a propojením se Smilovou ulicí další následnou pasáží.
Publikaci zakoupíte v E-shopu: Pasáž a Ladislav Machoň
