Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna
Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách
typ akce: Výlety do historie
Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna
Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách
typ akce: Výlety do historie
Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna
Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách
typ akce: Výlety do historie
Komentovaná vycházka po Zámeckých valech
Sraz na Příhrádku. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách
typ akce: Výlety do historie
Pardubice za Pernštejnů
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách
typ akce: Hovory o Pardubicku
Vyšla publikace o Pardubickém perníku
Klub přátel Pardubicka vydal v edici AB - Zet Pardubicka v těchto dnech publikaci s názvem Pardubický perník. "Jedná se o první publikaci takto monotematicky zaměřenou na zboží, které je typickým pardubickým produktem," zhodnotil publikaci historik PhDr. Jiří Kotyk. Čtenáři se zde dočtou, že perník se pekl již ve starém Egyptě nebo že pražská ulice Celená dostala své pojmenování právě podle perníkářů. Těm se totiž tehdy říkalo caletníci.
Není také bez zajímavosti, že v době husitství byl perník považován za přepychové zboží, o které byly hrány hazardní hry v kostky, dokonce se v té době hovořilo o tom, že by se výroba perníku zakázala.
Dostat se do cechu perníkářského nebylo v minulosti nikterak snadné. Vyžadovalo to totiž poměrně velkou zručnost. Perníkové těsto bylo díky své tuhosti náročné na hnětení, perníkáři museli navíc ovládat i řezbářské řemeslo, protože si sami vyráběli perníkové formy.
Tradice výroby perníku v Pardubicích není překvapivě nikterak stará. Například v roce 1515 působil v Pardubicích jen jediný perníkář. Snad i proto perníkáři neměli v Pardubicích nikdy svůj samostatný cech. Rozvoj výroby perníku začíná až s průmyslovou výrobou perníku ve 20. století.
Publikace seznamuje čtenáře s pardubickými výrobci perníku v první polovině 20. století, mezi které patřily firmy Melartos, Mellekta či Panis. Vše doplňují fotografie dřevěných perníkových forem a fotografie dobových reklam v místním tisku z první poloviny 20. století. V brožuře nechybí ani barevný plánek Pardubic se zakreslenými specializovanými prodejnami Pardubického perníku. Čtenář zde nalezne také stručnou informaci o současných výrobcích Pardubického perníku.
Publikaci zakoupíte v E-shopu: Pardubický perník
