Kutná Hora
Políčany – Kutná Hora (Jezuitská kolej). Délka trasy 10 km. Odjezd v 8:00 h vlakem ČD z hl.n., návrat v 15:02 (16:02) vlakem ČD. Vedoucí O. Svobodová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
NS Viselce a arboretum
Holice – NS Viselce – ryb. Hluboký a Blažek – Vysoké Chvojno – Hor. Ředice. Délka trasy 12 km. Odjezd v 8:40 h vlakem ČD z hl.n., návrat v 15:22 vlakem ČD. Vedoucí Z. Heranová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Bohdanečsko
Dobřenice – zámecký park – Klechtávecký ryb. – Křičeň – Bukovka – Lázně Bohdaneč. Délka trasy 15 km (9,5 km). Odjezd v 8:36 h vlakem ČD z hl.n., návrat v 15:00 MHD. Vedoucí L. Kvapilová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Za Havlem na Hrádeček
Mladé Buky – Hrádeček – Peklo – Trutnov. Délka trasy 13 km. Odjezd v 7:03 h vlakem ČD z hl.n., návrat v 16:26 vlakem ČD. Vedoucí P. Kožený. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Bitva u Kolína (18.6.1757)
Nová Ves – Bedřichov – Vítězov – Kamhajek – Křečhoř – Radovesnice – NS Štítarským údolím – Kolín. Délka trasy 17 km. Odjezd v 8:41 h vlakem ČD z hl.n., návrat v 16:21 vlakem ČD. Vedoucí Z. Řehák. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Válečná nemocnice Karanténa
Klub přátel Pardubicka vydal v roce 2008 v pořadí již 42. sešit z edice AB - Zet Pardubicka. Tentokrát se puboikace věnuje pardubické válečné karanténní nemocnici zvané "Karanténa", která byla v období první světové války největší vojenskou nemocnicí v Evropě. "Karanténa" pojmula až 10 tisíc raněných a jak se čtenáři z brožury dozvídají, nemocnice měla svou pekárnu, prádelnu, vlastnila svou dodárnu, několik operačních sálů nebo třeba také márnici. Pardubická Karanténa představovala skutečně nemocniční město. Byla postavena nákladem 21 miliónů korun na ploše 800.000 m2 a počet budov, z nichž některé byly velice rozsáhlé, byl 365. Z toho bylo 198 nemocničních pavilonů.
Spojení s ostatním světem obstarávaly dvě železniční tratě, vybíhající z pardubického nádraží a pokračující souběžně s chrudimskou silnicí. Uvnitř Karantény pak bylo pět nádražních a přijímacích budov. Sem byli přiváženi nemocní a ranění ze všech front i z jiných nemocnic v zázemí.
Počet těch, kteří prošli branami pardubické Karantény, jde do statisíců. V době války to byla vojenská Karanténa, která jméno Pardubic činila zná-mým a populárním. Je mnoho těch, kteří v jejích zdech vydechli naposled. O tom svědčí hojný počet hrobů na zdejším vojenském hřbitově.
Brožuru si můžete zakoupit v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v Evropském spolkovém domě. Její cena
Publikaci zakoupíte v E-shopu: Válečná nemocnice Karanténa
