Bledule v Králově zahradě a k pramenům Svitavy
Semanín - Králová zahrada - Psí kuchyně - Památník včelích matek. Délka trasy 16 / 7 km, odjezd 8:18 h.vlak ČD z hl.n., návrat 17:00 h. vlak ČD. Ved. Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
Devatero kvítí v zámeckém parku
Kostelec nad Orlicí - Častolovice. Délka trasy 6 km. Odjezd vlakem ČD z hl.n. v 8:35 h, návrat vlakem ČD v 15:27 h. Vede M. Timarová. Jedná se o turistickou vycházku tzv. tými B - tedy určenou pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry struhy
Veselí u Přelouče – Lepějovice – Klenovka - Přelouč. Délka trasy 6,5 km. Odjezd vlakem ČD z hl.n. v 9:23 h, návrat vlakem ČD v 14:40 h. Vede M. Timarová. Neděle velikonoční. Jedná se o turistickou vycházku tzv. tými B - tedy určenou pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Filmy o přírodě Pardubicka
Projekce filmů zachycujících přírodu Železných hor, Natura 2000 Pardubického kraje a prezentace záchranné stanice Lipec. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského nám. v Pardubicích. Vstup zdarma, veřejnost zvána.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Vysoké Mýto a okolí
Přírodní okruh kolem města - Rybník Velký a Malý Chobot - vrch Vinice - Bučkův kopec. Délka trasy 12/10 km, odjezd 8:07 h. vlak ČD z hl.n., návrat 15:00 / 16:00 h. vlak ČD. Ved. L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
Lepějovice - zaniklá obec
V edici AB - Zet Pardubicka vydala Společnost pro rozvoj Pardubicka v roce 2002 jako svůj jedenáctý sešit publikaci "Lepějovice - zaniklá obec". Jak je uvedeno v úvodu publikace, jedná se o přetisk práce archiváře Zdeňka Bičíka, významného vlastivědného pracovníka Pardubicka. Bičík byl aktivním členem historického kroužku v rámci Klubu přátel Pardubicka v šedesátých a sedmdesátých letech. Náplní tohoto kroužku byl mimo jiné i průzkum zaniklé vsi Lepějovice. Zpráva o výsldcích tohoto průzkumu vyšla ve druhém ročníku Sborníku prací východočeských archivů v roce 1972. Přetisk této zprávy je hlavním námětem tohoto sešitu edice AB - Zet Pardubicka. V úvodu publikace jsou uvedeny ještě další převážně starší materiály o této obci, z nichž se například dozvídáme, že součástí obce byl kostelík sv. Michala archanděla, do roku 1829 zde bývala dokonce škola. První zmínka o Lepějovicích pochází z roku 1167, obec dle historika F.K.Rosůlka zanikla v průběhu třicetileté války, kdy byl i samotný kostel pravděpodobně značně poškozen. Z tohoto důvodu se ve Zprávě o stavu far v kraji Chrudimském z let 1650 - 1652 uvádí, že se doporučuje připojení Lepějovic k faře přeloučské. Publikace popisuje rybníkářství i lesní hospodářství v oblasti, zápisy z pozemkových knih dokumentující majitele gruntů. Nejstarší zpráva o Lepějovicích jako zaniklé obci pochází z roku 1808, dle Bičíka je obec jako vesnice s kostele m vyznačena na Mullerově mapě Čech z roku 1720.
Jak Bičík usuzuje z nejrůznějších materiálů, důvodem zániku obce bylo pravděpodobně její vypálení v období třicetileté války. Po válce však byla obec pravděpodobně částečně obnovena a začala opět žít. Soupis poddaných dle víry z rok 1651 totiž v Lepějovicích zaznamenává dva zahradníky. Zpovědní seznamy z roku 1694 zaznamenávají v Lepějovicích celkem šest osob.
Církevní matriky fary Přelouč a Svinčany mají v letech 1666 - 1704 jen devět zápisů z Lepějovic - 7 křtů, 1 svatba, 1 úmrtí. Po roce 1704 však počet zápisů silně klesá. Obec dle Bičíka pravděpodobně zanikla v průběhu první poloviny 18. století. Dnes zaniklou obec připomíná jen její název, kostel s hřbitovem a tvrziště.
Více se dočtete v publikaci edice AB - Zet Pardubicka "Lepějovice - zaniklá obec".
Publikaci zakoupíte v E-shopu: Lepějovice - zaniklá obec
