Zveme Vás
11.05.2024 09:00
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
12.05.2024 07:40
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
12.05.2024 08:35
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
15.05.2024 18:00
Stavební vývoj Pardubic
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
19.05.2024 07:05
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Architekt Bohumil Korbel
V roce 1997 uplyne 115 let od narození architekta Bohumila Korbela, který prožil velkou část svého života v Pardubicích a zasloužil se o rozvoj města. Byl ředitelem Umělecko - průmyslového musea v Pardubicích, byl též velkým patriotem Pardubic. Stal se iniciátorem a podporovatelem řady významných akcí, které pomohly změnit tvář našeho města. Jeho cesta k dráze architekta nebyla snadná.
Narodil se 7. listopadu 1882 ve Vlašimi. Jeho otec byl hostinským a neměl pro synovy umělecké sklony pochopení. A tak mladému Bohumilovi nezbylo, než ve 14 letech odejít z domova. Na vlastní pěst se uchytil v Praze, kde si našel místo u uměleckého řezbáře. Na přelomu století mělo řezbářské řemeslo konjunkturu. V Paříži se dokonce konala světová výstava řezbářství. Exponát, který na výstavu odeslal začínající umělec Korbel, získal jednu z hlavních cen. Za získanou peněžní prémii mohl mladý řezbář vystudovat Umělecko - průmyslovou akademii v Praze. Tam se také seznámil s předními českými umělci, zejména s českým krajinářem Františkem Kavanem, Alfonsem Muchou a dalšími. Sám se věnoval především architektuře, ochraně památek a výstavnictví. Jak svěže a moderně ještě dnes působí jeho učebnice reklamy, kterou napsal v roce 1927 pod názvem „Výkladní skříně"! Učebnice je doplněna ilustracemi známého pardubického malíře J. V. Salavce. Byl také výtečným malířem. Poměrně málo je ve veřejnosti známo, že je autorem výtvarného návrhu československé desetikoruny z roku 1927.
Po absolvování akademie působil Korbel nejprve v Litomyšli, kde si založil vlastní podnik. Navrhoval obnovu a ochranu památkových budov, zpracovával urbanistické projekty. Jeho firma měla až 30 zaměstnanců. Přelomem v jeho životě bylo získání místa městského tajemníka pro obor živnostenský a uměleckých řemesel v Pardubicích. Vedle toho byl profesorem kreslení na zdejší obchodní škole. Zde se také seznámil se svojí budoucí ženou Marií rozenou Sedlákovou. Vyženil s ní dům v Rašínově ulici čp. 265 (dnes třída J. Palacha) a nechal jej přestavět od stavitele Hořeňovského do dnešní podoby. Rodina však v té době bydlela „Na Valše", blízko restaurace a lázní Bubeneč. U jejich domu končilo slepé rameno Labe - dnes je v těchto místech Zimní stadion. Od domu tehdy vedla alej k arciděkanskému chrámu sv. Bartoloměje. Z druhé strany domu byly bažiny.
Svojí energií a inspirací byl Bohumil Korbel zdrojem a motorem rady aktivit, které přispěly k dnešní moderní a dynamické tváři našeho města. Byl například jedním z iniciátorů výstavby krematoria, které osobně otevíral, prosadil stavbu železničního podjezdu na hlavním tahu Hradec Králové - Chrudim. Navrhl konání celostátní výstavy tělesné výstavy a sportu v roce 1931 v Pardubicích. Tuto výstavu dne 31. května otevíral osobně president T. G. Masaryk a přitom po jeho boku stál generální sekretář výstavy - architekt Korbel. Tato výstava byla největší akcí svého druhu v dějinách naší země a odvažujeme se tvrdit, že dodnes nebyla v daném oboru překonána. Čestné předsednictvo výstavy tvořilo 11 ministrů a v čestném výboru byla asi stovka významných politiků, vědců a průmyslníků z celé republiky. Zahraniční noviny tehdy výstavu nazvaly „první evropskou sportovní show".2)
Z bažinatého prostoru pod zámkem vznikl jiřinkový sad, byla vybudována řada výstavních pavilonů. Architekt Karel Řepa navrhl hlavní pavilón - Průmyslové museum (dnes zde sídlí střední škola potravinářské technologie). U příležitosti výstavy byl vystavěn tehdy nejmodernější sportovní stadión s klopenou cyklistickou dráhou, dále moderní hotel Grand; konaly se sportovní hry. Výstavu tehdy během 4 měsíců shlédlo jeden a čtvrt miliónů návštěvníků. A to měly tehdy Pardubice necelých 29 tisíc obyvatel!
Po skončení výstavy byl B. Korbel jmenován ředitelem Průmyslového musea a jeho rodina se nastěhovala do služebního bytu v zadním traktu budovy. Častým návštěvníkem rodiny zde byl malíř František Kavan. V suterénním podlaží musea se nacházely řemeslné dílny - zámečnická, kovářská a další. Sám ředitel Korbel postupně získal odbornou kvalifikaci asi pro 30 řemesel, pro něž obdržel živnostenské listy. Vedle zvyšování kvalifikace praktickou výukou probíhala v museu i teoretická výuka, a to v sálech ve 2. patře. Konaly se zde také výstavy našich i zahraničních malířů. Malíř František Kavan opakovaně přesvědčoval Korbela, aby také někdy uspořádal výstavu svých vlastních obrazů, ale Korbel to nikdy neuskutečnil. Jeho obrazy - zabýval se převážně krajinomalbou - jsou dnes roztroušeny v soukromých sbírkách.
Ihned v prvních dnech okupace v březnu 1939 okupanti celou Korbelovu rodinu vystěhovali z ředitelského bytu v Museu. Bohumil Korbel okupaci velmi těžce psychicky nesl a krátce po pádu Paříže v červnu 1940 ve svých 57 letech zemřel.
Architekt Korbel se právem řadí do galerie významných občanů našeho města, kteří svým vkladem přispěli k jeho dnešní svěží a moderní podobě. Skloubil v sobě organizátorský talent s vlohami umělce. Výsledky jeho mnoholetého působení v Pardubicích jsou součástí naší přítomnosti. Domníváme se, že jako výraz úcty k jeho dílu by bylo namístě umístit na dům, v němž před 57 lety zemřel, v Palachově ulici 265, pamětní desku, případně pojmenovat některou z nových ulic jeho jménem. Památka architekta Bohumila Korbela si to jistě zaslouží.
literatura:
1) Bohumil Korbel: Výkladní skříně, 1927
2) Ivan Ladýř: Bílá pohádka, 1991
3) Katalog výstavy tělesné výchovy a sportu v Pardubicích, 1931
4) Vzpomínka Pavla Korbela, architektova syna, 1996
