Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
OSOBY A OSOBNOSTI LETECKÉHO DÁVNOVĚKU PARDUBIC Část XX.
Do roku 1920 RAINBERG Alois Alois Rainberg založil v roce 1893 továrnu na výrobu železných konstrukcí. Byl spolumajitelem strojírny Rainberg & Novák ve Vysokém Mýtě, po smrti společníka Václava Nováka v roce 1918 se stal jediným jejím majitelem. Osobní data A. Rainberga neznám, vím jen, že měl syna Josefa narozeného v roce 1894. Alois Rainberg se v roce 1911, ale patrně až nějaký čas po ustavující valné hromadě, stal činným členem Aviatického družstva v Pardubicích. Patrně v roce 1912 však z Družstva vystoupil. V květnu 1914 Ing. Kašpar učinil u firmy Rainberg dotaz na cenu drátěných sítí do oken, které měly zabránit rozbíjení oken výrostky. Družstvo se s firmou dohodlo a ta, patrně v červnu 1914, zakrytí oken sítěmi provedla. K dalšímu kontaktu firmy Rainberg a Aviatického družstva již patrně nedošlo. REBENSTEIGER z Blankenfeldu, Alfréd Narozen v roce 1896 v Poděbradech. Ve studijním roce 1913/1914 začal studovat na C. k. české vysoké škole technické v Praze. Ve studijním roce 1914/1915 postoupil do II. ročníku, avšak, snad kvůli válečným událostem, v zimním semestru 1915/1916 studium přerušil a III. ročník pak studoval až v roce 1919/1920. Před příchodem na techniku Alfréd Rebensteiger, jehož otec tehdy bydlel v Chrudimi, absolvoval pardubickou reálku. V době studia na pardubické reálce, snad v roce 1909, prý ze špejlí zhotovil model letadla, ten však byl těžký a špatně létal. Snad s dalšími studenty leckdy navštěvoval pardubické letiště, kde údajně v případě potřeby zdejším aviatikům před startem přidržovali letadlo. S Ing. Janem Kašparem se Alfréd Rebensteiger sešel za I. světová války u železničního pluku, kde byl údajně Kašparovým nadřízeným.RŮŽIČKA František
Ředitel městské spořitelny v Pardubicích. Osobní data neznám. V roce 1911 vstoupil do Aviatického družstva v Pardubicích, snad v květnu onoho roku. [1] Ustavující valné hromadě přítomen nebyl. Členem zůstal nejméně do roku 1913. [2] V únoru 1928 byl zván na valnou hromadu Aviatického družstva, jíž se pravděpodobně zúčastnil. [3] Po smrti Ing. Kruliše v roce 1936 mu byla zaslána kniha protokolů správního výboru Aviatického družstva, která se později ztratila a její osudy jsou neznámé.
SANDHOLZ V.
„Majitel realit, Žehušice u Libňova“. V roce 1911 vstoupil do Aviatického družstva v Pardubicích. [4] Členství patrně ukončil v roce 1912, v seznamu členů za rok 1913 už není veden. Osobní údaje neznám.
SECKÝ František
František Secký z Prachovic se narodil 1. ledna 1885. V roce 1896/1897 přišel studovat na pardubickou reálku, maturoval ve školním roce 1902/1903. Při volných řečnických cvičeních v posledním roce studia měl téma „Vynálezy v oboru vzduchoplavby“. [5] Více o něm nevím.
Zajímavé je, že na pardubické reálce se objevilo takovéto téma (mimochodem v VI. ročníku v témže roce 1903 bylo jedním z témat domácích písemných úkolů „O plavbě vzduchem“) v době, kdy letectví prožívalo jistý útlum a úspěšné pokusy s letadly těžšími než vzduch přišly až za několik let. Bezprostřední vnější podněty tu patrně nebyly, či snad jím mohl být Santos Dumontův oblet Eiffelovy věže sportovní vzducholodí v roce 1901?
SEDLÁK MUDr. Emanuel
Pardubický lékař od roku 1901. [6] V roce 1905 se vzdal místa I. sekundárního lékaře pardubické okresní nemocnice a obnovil soukromou praxi. [7] V květnu 1910 byl zvolen do pardubického obecního zastupitelstva. [8] Více osobních údajů o něm nemám.
Dne 14. září se stal členem přípravného výboru Aviatického družstva v Pardubicích. [9] Členskou přihlášku do Družstva podepsal již 26. února 1911. [10] Ustavující valné hromady Družstva 26. dubna 1911 se nezúčastnil [11] a členem správního výboru se nestal. [12] Z Družstva vystoupil v roce 1912. [13]
SEMTNER Václav
Zaměstnanec firmy Ludvík Očenášek resp. Pražské elektrotechnické závody. Patrně se podílel již na stavbě letounu Ludvíka Očenáška v jeho továrně v Nuslích (dnes Praha) v roce 1910. Když na podzim 1910 L. Očenášek odstěhoval své letadlo do Plzně na letiště Bory, dělal mu tam Václav Semtner patrně mechanika, jak lze soudit z fotografie skupiny leteckých průkopníků, která tou dobou zkoušela v Plzni. [14] Lze tedy předpokládat, že se Semtner objevoval se společnosti Ludvíka Očenáška na jaře 1911 také v Pardubicích, i když bezprostřední důkaz neznám. L. Očenášek se od léta 1911 nemohl leteckým experimentům věnovat, chtěl se k nim však vrátit na podzim 1912. Tehdy vyslal Semtnera do Pardubic, aby letadlo připravil. Dne 19. října 1912 se Semtner pokoušel s letadlem pojíždět, podle některých nedostatečně doložených údajů se prý dokonce pokusil o vzlet. Avšak letoun zachvátil požár a Semtner se jen tak tak zachránil. [15] Letadlo bylo ohněm vážně poškozeno.
SKULINA Theodor
Vrchní inženýr Místodržitelství pro království České, v oddělení pro záležitosti silniční, automobilové zkoušky a vzduchoplavbu. [16] Na místodržitelství se objevil patrně už v roce 1899 a na přelomu ledna a února byl jmenován inženýrem pro státní službu stavebnickou, [17] v červenci téhož roku byl ustanoven zkušebním komisařem pro obsluhu parních kotlů. [18] V Pardubicích se pravidelně, asi od roku 1906, objevoval jako zkušební komisař při zkouškách řidičů motorových vozidel. S pardubickou aviatikou souvisí jen okrajově. Po jeho osobních údajích jsem se nepídil.
Asi od konce roku 1908 projevoval osobní zájem o letectví a například v únoru 1909 navštívil Berlín, aby shlédl letecké pokusy, které se tam právě konaly. [19] V listopadu 1909 se neúspěšně pokusil založit v Praze německý Letecký spolek pro Čechy (Flugtechnischer Verein für Böhmen). [20]
Theodor Skulina nepřímo zasáhl pardubickou aviatiku a činnost pardubických aviatiků jako tvůrce místodržitelského Předpisu pro pořádání veřejných vzletů z 5. února 1910. [21] 16. června 1910 se v Pardubicích objevil jako „letecký zkušební komisař“, když v jeho přítomnosti skládal Ing. Jan Kašpar místodržitelskou pilotní zkoušku před veřejnou produkcí podle výše zmíněného Skulinova předpisu. [22] Ing. Jan Kašpar pak, aby nemusel před každou produkcí skládat novou zkoušku (ale stejně se tomu nakonec málokdy vyhnul) pořádal dopisem z 9. července 1910 na základě zmíněné zkoušky o „vystavení vysvědčení o zkoušce pilotské“. [23] Místodržitelství (a přímo Skulina ?) nepospíchalo, a tak Ing. Kašparovi vysvědčení vystavilo až 5. srpna 1910. [24]
Také Eugen Čihák skládal zkoušku před komisařem Theodorem Skulinou před večernou produkcí v Poděbradech, která se konala 16. července 1911. Ovšem takovéto vysvědčení okresní úřady vždy neuznávaly. I Ing. Kašpar musel před téměř každou veřejnou produkcí znovu skládat zkoušku před okresním úřadem. Jedinkrát, dne 7. srpna 1910 v Lysé nad Labem, se chtěl s uvedeným místodržitelským vysvědčením „ohánět“, ale se zlou se potázal. Příslušné okresní úředníky to rozzlobilo a předvedli, že „úřad jsou oni“. Nakonec Eugen Čihák 1. května 1912 složil zkoušku vyšší, s mezinárodní platností.
[1] Státní okresní archiv Pardubice, fond Aviatické družstvo v Pardubicích, 1911, nedatovaný seznam z 8. června 1911.
[2] Tamtéž, 1913, seznam členů.
[3] Tamtéž, 1927-1929, Pozvání.
[4] Tamtéž, 1911, doklad Čís. 81.
[5] XXVII. Výroční zpráva c. k. české vyšší reálné školy v Pardubicích za rok 1903, str. 40 a 57.
[6] Sakař, Dějiny Pardubic nad Labem, díl II., svazek 1., Pardubice 1924, str. 142
[7] Neodvislé listy, Pardubice, roč. XI., č. 18, 6. 5. 1905, str. 2, 3.
[8] Národní listy, Praha, roč. 50, č. 148, 31. 5. 1910, str. 3.
[9] Neodvislé listy, Pardubice, roč. XVI., č. 38, 17. 9. 1910, str. 10.
[10] Státní okresní archiv Pardubice, fond Aviatické družstvo v Pardubicích, 1911, doklad č. 5.
[11] Tamtéž, doklad Čís. 16.
[12] Tamtéž, doklad Čís. 49.
[13] Tamtéž, 1913, seznam členů.
[14] Národní technické muzeum, letecký archiv, kniha inv. č. 185, list 28.
[15] Neodvislé listy, Pardubice, roč. XVIII., č. 85, 26. 10. 1912.
[16] Chytilů úplný adresář král. českého, říjen 1912, str. 1123.
[17] Technický obzor, Praha, č. 4, 10. 2. 1899, str. 40.
[18] Tamtéž, č. 20, 20. 7. 1899, str. 185.
[19] Národní listy, Praha, roč. XXXIX., č. 37, 6. 2. 1909, str. 6.
[20] Prager Tagblatt, Jg. XXXIII., Nr. 312, 12. 11. 1909, S. 6.
[21] Sport a hry, Praha, roč. IX., 1910, č. 12., 22. března 1910, str. 93.
[22] Samostatné směry, Pardubice, č. 30, 18. 6. 1910.
¾.[23] Státní ústřední (národní) archiv, Praha, fond Místodržitelství pro království České, karton 9811, spis 55/9
[24] Tamtéž, spis Sth. F. 55, No 9/3, sn. 1.