Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Ing. arch. MILOŠ NÁVESNÍK
Jeden z nejvýznamnější projektantů rozvoje Pardubic, dlouholetý tvůrce jeho
Směrných územních plánů.
Narodil se 13. 11. 1912 v Lázních Bělohrad v domě čp. 80, vystudoval reálku
v Hradci Králové, kterou ukončil maturitou r. 1929. Protože ho zajímaly výtvarné
a technické předměty, rozhodl se pro studium Vysoké školy architektury a pozemního
stavitelství v Praze, kterou ukončil státní zkouškou r. 1937. Po povinné vojenské
službě pracoval čtyři roky v ateliéru architektů Rejchlových v Hradci Králové. Pak byl
dva roky do konce války nasazen v Berlíně v projektové kanceláři firmy Siemens, zaměřené
na projektování elektráren. Tehdy se oženil s Věrou Erbenovou z Ostroměře.
Po válce našel nové působiště v Pardubicích, kde byl nejdříve zaměstnán na stavebním
úřadě. Od r. 1950 pak pracoval v pardubickém Stavoprojektu, kde vytrval až
do důchodu.Po studiích projektoval samostatné objekty – hlavně rodinné a činžovní domy.
Podílel se na řešení některých partií sídliště Dukla, včetně návrhu některých domů.
V r. 1956 byl hlavním projektantem sídliště Višňovka. Navrhl řadu administrativních
budov, školy, hotely aj. Některé objekty dovedl až k realizaci, např. pardubický
zimní stadion, r. 1956 projekt přestavby na krytý stadion, dokončení přestavby
r. 1964. Některé budovy a části urbanistických plánů na základě jeho studií propracovali
a k realizaci dovedli jeho spolupracovníci. Během života se také zúčastnil mnoha
architektonických soutěží, buď jako soutěžící nebo tvůrce soutěžních podmínek
či člen soutěžní poroty.
Hlavní a nejvýznamnější jeho činností bylo územní plánování, v němž byl uznávaným
odborníkem. Hlavně se dlouhá léta věnoval územnímu plánu Pardubic. Ale byl
Jiří Paleček, Pardubice:
Ing. arch. MILOŠ NÁVESNÍK
ARCHITEKT. Miloš Návesník dával Pardubicím tvář.
také zván mnohými institucemi k poradenství při řešení urbanistických problémů
i v jiných lokalitách republiky. M.j. byl členem sboru expertů při Ministerstvu výstavby
a techniky v Praze. Spolupracoval s celostátním projektovým ústavem Terplán
v Praze, Českým vysokým učením technickým, Státním ústavem dopravního projektování
a dalšími.
Ing. arch. M. Návesník v pardubickém Stavoprojektu vedl velký projekční ateliér
s řadou velmi nadaných spolupracovníků. Velmi rád sledoval růst mladých architektů
a staral se o to, aby dostali svoji šanci. Známý pardubický architekt Lubomír Driml,
který v ateliéru začínal po studiích a po r.1981 jej převzal, o něm řekl: „Architekt
Návesník dával po léta Pardubicím tvář. Být jeho pomocníkem byla pro mladého architekta
velká škola a kus životního štěstí.“
Ing. arch. M. Návesník se však především věnoval územnímu plánování Pardubic.
Od r. 1956 do 1959 s kolektivem spolupracovníků zpracoval Směrný územní plán
Pardubic. V r. 1959 dokončil zpracování Podrobného územního plánu největšího pardubického
sídliště Polabiny. Plán získal za svou kvalitu celostátní ocenění. Později se
věnoval podrobnému územnímu plánu centra města. K jeho realizaci však nedošlo
pro nepřízeň Vč. kraje. Rychlý rozvoj měst a rostoucí požadavky na hloubku zpracování
územních plánů vyvolaly nutnost Směrný územní plán revidovat. Ten revidovaný
plán byl dokončen r. 1969. V letech 1979 až 1981 pracoval na Územním plánu
sídelního útvaru Pardubice. Byl to velkorysý rozvojový plán pro město nad 100 tisíc
obyvatel. Právě proto Krajský výbor Východočeského kraje jej neschválil a nedovolil
jeho další rozpracování.
Autor plánu odešel r. 1981 do důchodu a další práce na plánování rozvoje Pardubic
prakticky skončily. Směrný územní plán zpracovávaný po r.1990 se bohužel k návrhu
Ing. arch. M. Návesníka nevrátil.
Za svou práci byl Ing. arch. M. Návesník oceněn řadou cen a vyznamenání – z nich
nejvýznamnější jsou: Krajská cena architekta Josefa Gočára r. 1968, Vyznamenání
za vynikající práci r. 1969, Cena architekta Josefa Havlíčka od Svazu architektů ČSR
a Českého fondu výtvarných umělců r. 1976 a Ocenění za celoživotní architektonickou
tvorbu a práci ve Svazu architektů ČSR r. 1982.
Ing. arch. M.Návesník do konce svého tvůrčího období pracoval v Pardubicích
a pro Pardubice. Žil zde i v důchodu. Zemřel v Pardubicích 17. 8. 1991 v nedožitých
79 letech.
Podle článku v Bělohradských listech č.2/2013, který napsali Miloš a Eva Návesníkovi.
Bohužel nemáme podrobnější výčet jeho prací, který by m.j. mohl upozornit na významné,
ale zatím nedoceněné a přehlížené stavby. Uvítám doplnění tohoto článku.
V těžkých dobách omezováni rozvoje Pardubic dal přece jen Pardubicím novou tvář.
Zaslouží si širší vzpomínku, ocenění, pamětní desku, pojmenování ulice i jmenování
čestným občanem.
