Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
ARCHITEKT KAREL KALVODA (1903-1971)
Dnes bohužel neprávem pozapomenutý architekt se narodil 17. července 1903
v Pardubicích v rodině sedláře Václava Kalvody (pracoval i pro dostihového jezdce
R. Poplera) a jeho manželky, učitelky Pavlíny Kalvodové, rozené Votrubové. Syn absolvoval
pardubickou starou reálku a poté v letech 1923-29 České vysoké učení technické
(ČVUT) v Praze (obor architektura a pozemní stavitelství). Zde byli jeho profesory
m. j. R. Kříženecký, F. Kadeřávek, A. Ondřej, O. Blažíček, F. Cibulka, A. Mendl,
A. Ausobský, F. Hodač, A. Engl, Z. Wirth aj. Studium ukončil státní zkouškou, k níž
dostal 31. prosince 1926 vysvědčení. Druhou část zkoušky pak absolvoval 6. června
1931. Jeho přáteli byli v Pardubicích m. j. hoteliér Veselky Erna Košťál a motocyklový
závodník František Hladěna, kteří byli r. 1940 svědky na jeho svatbě s Markétou
Zenkerovou z Liberce (nar. 15. 10. 1921). První zkušenosti v architektuře získával
K. Kalvoda v Praze a Paříži (m. j. v projekční kanceláři slavného Corbusiera!) Z jeho
realizací kromě ?Zlaté štiky? (1940) připomeňme např. reklamu pro Celostátní výstavu
tělesné výchovy a sportu (1931). R. 1935 byl jednatelem výstavy ?Stavba měst?
v Pardubicích pořádané Spolkem čs. inženýrů a architektů. Za první republiky také
dozoroval stavby Ing. arch. L. Machoně v Pardubicích. Vlastní projekční kancelář měl
na Wilsonově třídě (dnešní Třídě Míru) v čp. 24/107, dnes zbouraném domě svého
otce (kdysi bývaly v tomto domě Lovecké potřeby). Arch. Kalvoda projevoval trvalý
zájem o pardubický sport (byl mj. spoluautorem motocyklového závodu Zlatá přilba
a navrhl i její cenu realizovanou klenotníkem J. Lejhancem, s kamarádem L. Francem
ze známé obchodnické rodiny založil vodáckou AROSU, na Městských hřbitovech navrhl
dnes ukradenou sochu motocyklového závodníka J. Koutského). Kromě návrhů
na reklamu a design se věnoval ve funkcionalistickém duchu i nábytku.Za druhé světové války byl nacisty internován v Natschungu, po ní spolu
s J. Hričárem realizoval ideový návrh MUDr. Karla Jičínského na památník obětí nacistického
popraviště Zámeček. R. 1948 inspiroval výstavu „Východní Čechy republice“
v bývalém Autopavilonu v Tyršových sadech. Plán na zřízení Výstaviště průmyslové
chemie v Pardubicích se nezdařil. Při staré silnici na Bohdaněč navrhl letní
amfiteátr PKO (Parku kultury a oddechu), protože se celý život zajímal intenzívně
o kulturní a zábavné parky celého světa, o nichž sbíral dokumentaci (dnes bohužel
ztracenou). Roku 1953 navrhl pro kavárnu dnes zbořeného hotelu „Veselka“ (zbořen
r. 1972) lustry a t. zv. estrádní plochu. Byl též členem odborné komise pro instalaci
pomníku J. V. Stalina od J. Malejovského ve vchodu do Tyršových sadů (po XX. sjezdu
KSSS a maďarských událostech r. 1956 byl zvolen motiv adorace Rudoarmějce
pionýrem a členkou JZD za porážku maďarské „kontrarevoluce“). S kolegy K. Řepou
a J. Dandou se podíleli na projektu a výstavbě nového nádraží v Pardubicích, jež bylo
uvedeno do provozu 1. května 1958. Arch. K. Kalvoda spoluzakládal r. 1948 pardubický
Stavoprojekt a byl hlavním projektantem sídliště Dukla. V letech 1948–50 projektoval
dům čp. 2073 ve Štěfánikově ulici. Od roku 1950 až do své smrti byl členem
Svazu architektů, v 70. letech ještě pracoval ve Vojenském projektovém ústavu (VPÚ)
v Pardubicích. Zemřel 11. listopadu 1971 ve věku 68 let.
