Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Stavební vývoj Pardubic
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
ČLENOVÉ KPP OBDIVOVALI UNIKÁTNÍ ŠKOLNÍ MLÝN I HLAVU KOZLÍKA
Klub přátel Pardubicka uspořádal na počátku dubna exkurzi do školního mlýna
v prostoru potravinářské školy, jediného mlýna svého druhu nejen u nás, ale možná
i v Evropě. Tento technický unikát zapsaný mezi kulturní památky slouží svému
účelu již od roku 1947, kdy jej dodala pardubická firma Prokop a synové.
Jak se však na čtyři desítky účastníků exkurze dozvěděly, na maturitu se v letošním
roce chystají poslední čtyři studenti oboru mlynářství. Pokud v příštím roce
nebude mít zájem studovat žádný student, bude tento technický unikát zahálet. Nyní
prý probíhají jednání, aby byl mlynářský obor otevřen i v případě, že bude mít o jeho
studium zájem byť jediný student, a to především z důvodu, aby tento technický
unikát sloužil svému účelu i nadále.Mlynářská škola vznikla v Břeclavi v roce 1914. Po rozbití samostatného státu
15. března 1939 se česká státní škola stěhuje z Brna do Pardubic. Předělem byl rok
1945, kdy se podařilo pro potřebu školy získat moderní budovu původně Průmyslového
muzea postaveného roku 1931 podle návrhu architekta Karla Řepy, dnes
kulturní památky funkcionalistického stavebního stylu.
Za finanční pomoci státu a jiných institucí, např. firmy Prokop a synové, která
měla na řádném umístění školy v Pardubicích stěžejní zájem, a nadšené svépomocné
činnosti zaměstnanců a žáků byla budova v krátké době zadaptována pro potřebu
specifické školy. K slavnostnímu otevření přebudované školy došlo 31. 5. 1947, tehdy
již s vybudovaným dřevěným mlýnem od firmy Prokop a synové. Dnes je tato škola
jedinou svého druhu v republice.
Následně se čtyři desítky účastníků vydaly na pardubický zámek do kaple Tří
králů ve východním křídle pardubického zámku. Kaple je dislokována v původně
věžovitém objektu, který vyčníval do parkánového prostoru hradu. Kapli zde zřídil
na počátku 16. století pan Vilém z Pernštejna, oltář je novogotický z konce 19. století
od Františka Schmoranze.
Následovala komentovaná prohlídka archeologické expozice muzea s poutavým
výkladem Mgr. Kristýny Bulvové, vedoucí archeologického oddělení muzea. A tak
účastníci prohlídky obdivovali např. raně středověké záušnice, které ženy nosívaly
ve vlasech, dozvěděli se, že přesleny byly jakési závaží, která sloužila v minulosti
ke smotávání vláken do podoby nití. Jak Mgr. Bulvová připomněla, na přípravě
archeologické expozice se aktivně podílel i dr. Vít Vokolek, který archeologii v pardubickém
muzeu věnoval celý svůj život a je zde v rámci expozice zachycen na několika
fotografiích.
K. Bulvová dále přiznala, že jejím nejoblíbenějším obdobím je mladší doba kamenná.
„Tehdy se poprvé objevuje keramika a ta nám dovoluje sledovat historický vývoj
a také přesun obyvatel. Máme kulturu s lineární keramikou nebo kulturu s vypíchanou
keramikou. Jak je již z názvu patrné, tuto kulturu charakterizujeme právě podle druhu
zdobení keramiky. Naproti tomu pak v období raného středověku je znatelný úpadek
v oblasti výroby a zdobení keramiky.“
Opomenut nebyl ani nález keramické figurky kozlíka, kterou se podařilo nalézt
v roce 2012 při archeologickém výzkumu. Jedná se o více než šest tisíc let starou
figurku umělecky dokonale ztvárněné hlavy kozla a jak K. Bulvová připomněla, jedná
se o nejstarší dochovaný figurální nález ve střední Evropě. Objev kozlíka byl tak
unikátní, že se hlava kozlíka dostala do znaku obce Třebosice.
