ŽILI MEZI NÁMI - Mirko Janeček

Dále již doslova cituji osobní vzpomínku M.Janečka pro Rádio Praha z 28.prosince 2008, kdy se vrátil z Kanady do ČR:

            „Při své cestě k hranicícm v červnu 1948 jsem byl spolužáky vezen autem směrem na Srní, ale na radu skautského starosty V.Fanderlíka jsem vystoupil na silnici č.190, kde pod ní probíhá Černý potok. Podle něho jsem šel 2 noci trasou Polom-Gross Falkenstein. Opravil jsem si dvakrát jižní směr, abych se vyhnul bloudění v kruhu. V údolí mezi dvěma kopci vedle státní hranice, tehdy hlídané jen dvoučlennými hlídkami se psy. Po setkání s německými dřevorubci a později s celníky jsem byl poslán do sběrného tábora v Regensburgu (čes. Řezně). Odtud jsem se dostal do dřevěného lágru ve Schwabachu, kde už byl můj bratr Zdeněk (známý ze studentského majálesu v Pardubicích 1946 – pozn. J.K.) Postupně byli všichni studenti soustředěni v Ludwigsburgu, kde byla zřízena exilová univerzita TGM, kde jsem vedl smíšený skautský oddíl.

            Potom jsem se díky dr. E.Táborskému (osobní tajemník prezidenta E.Beneše – pozn. J.K.), který vedl švédský výbor pro pomoc čs. uprchlíkům, dostal s 29 dalšími do Švédska. Všichni jsme dostali možnost po ovládnutí jazyka dále studovat. Na VŠ zemědělské v Uppsale jsem studoval až do května 1951, kdy jsem emigroval do Kanady. Do Halifaxu jsem přicestoval lodí s 20 kanadskými dolary v kapse. Pracoval jsem na farmě, kde majitel měl 3 jezdecké koně. Na podzim 1951 jsem dostal místo ve výzkumném oddělení firmy vyrábějící mouku. V roce 1956 jsem v Kanadě dokončil vysokoškolské zemědělské studium.

            Přispíval jsem do různých časopisů v Kanadě a USA, až roku 1960 jsem začal vydávat informační cyklostylovaný časopis „Hlas nových“. Název byl pak změněn na „Kanadské listy“ (1971). Časopis jsem platil z vlastní kapsy, byl jsem totiž až do roku 1988 plně zaměstnán jako imigrační úředník kanadské federální vlády v oddělení „Settlement“, což byla základní pomoc nově příchozím všech národností (uvítání na letišti, první ubytování, šestiměsíční kurzy angličtiny, hledání práce). Pomohl jsem tisícům lidí z různých zemí světa, ale největší byla skupina 10 tisíc Čechů a Slováků po srpnu 1968. Pracoval jsem hlavně v Mississauze a v Torontě.“

            V „Kandských listech“ se M.Janeček zaměřoval na historii čs. letců, vojáků a parašutistů za druhé světové války a na skauting (roku 1992 obdržel nejvyšší skautské vyznamenání „Řád stříbrného vlka“). Vydávání KL ukončil roku 2008 Ročenkou KL, jež s ročníky jeho časopisu jsou k dispozici zájemcům v knihovně KPP. Roku 1962 se ing M.Janeček oženil s kanadskou operní divou slovenského původu Helen Hajnikovou. Ta však roku 1993 zemřela a M.Janeček pak roku 1998 vstoupil v Torontě do druhého manželství s Janou Bayerovou, vdovou po svém příteli-skautovi Jiřím Bayerovi z Roztok. Do Roztok se vrátil roku 2009. Získal čestné občanství v 8 městech a roku 2015 jej Masarykova společnost v Pardubicích a senátorka M.Horská navrhli prezidentu Zemanovi na státní vyznamenání k 28.říjnu. Návrh však akceptován nebyl, zřejmě i proto, že M.Janeček patřil k příznivcům ještě exilového předsedy ČSSD Horáka.

            Na Mirko Janečka budeme vždy rádi vzpomínat. Čest jeho památce!