Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
09.08.2020 08:00

Cesta husitských hejtmanů

Bahno – Chlístovice – Sion – Polanka – Malešov. Délka trasy 10 km. Odjezd v 8:00 h vlakem ČD z hl.n., návrat v 16:02 hod. vlakem ČD. Vedoucí J. Skotnica. pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

16.08.2020 09:00

Žulová stezka

Skuteč – Žulová stezka – Vrbatův Kostelec – Podskala – Chrast u Chrudimi. Délka trasy 12 km. Odjezd v 9:03 h vlakem ČD z hl.n., návrat v 15:01 hod. (16:07 h.; 17:03 h.) vlakem ČD. Vedoucí L. Kvapilová. pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

23.08.2020 06:00

NS Údolím Šembery a kosteleckými lesy

Český Brod – Tuchoraz – NS Údolím Šembery – Kostelec n. Č. lesy. Délka trasy 13,5 km. Odjezd v 6:00 h vlakem ČD z hl.n., návrat v 16:02 hod. BUS+ČD. Vedoucí O. Svobodová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

30.08.2020 08:20

Pivovar Třebovský mlýn

Česká Třebová – pod Skuhrovem – Dlouhá Třebová. Délka trasy 12 km. Odjezd v 8:23 h vlakem ČD z hl.n., návrat v 14:55 hod. (15:17 hod.) ČD. Vedoucí P. Kožený. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

13.09.2020 07:50

Údolím Doubravky

Bílek - NS Údolí Doubravky - Chotěboř. Délka trasy 11 km. Odjezd v 7:53 vlakem ČD z hl.n., návrat 16:07 vlakem ČD. Vedoucí: J. Skotnica. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

ŽILI MEZI NÁMI - Mirko Janeček

obrázek k článku 16.ledna t. r. se v Roztokách u Prahy ve sboru CČSH konalo poslední rozloučení s Ing. Mirko Janečkem, dlouholetým vydavatelem krajanských Kanadských listů a čestným občanem Pardubic ( z rozhodnutí ZmP z 31.5.1993). Náš přítel a člen KPP nás opustil nedlouho před svými kulatými 90.narozeninami (nar. 21.ledna 1927 v Bratislavě) dne 9.ledna 2017 po delší nemoci. S redakcí Zpráv KPP a mnou osobně udržoval dlouholetý korespondenční styk a po revoluci roku 1989 několikrát navštívil Pardubice, včetně výboru našeho klubu (tehdy ještě sídlil v Sokolovně). Posílal mi pravidelně různé zajímavé novinové výstřižky včetně těch, jež se týkaly i jeho pohnutých životních osudů. Do roku 1948 žil v Pardubicích, toho roku již studoval v Praze obor zemědělské a lesní inženýrství, pracoval i ve studijním výboru Spolku posluchačů. Po rozbití studentské demonstrace v Nerudově ulici v únoru 1948, jež byla vyjádřením podpory prezidentu E.Benešovi, oponoval M.Janeček v březnu t. r. ve velkém sále pardubického Grandu před 4 tisíci studenty komunistickým řečníkům, kteří zapírali zranění studenta lesní fakulty J.Řehounka z Hradce Králové při demonstraci kulkou odraženou od dlažby. Své vystoupení popsal M.Janeček i na stránkách našich Zpráv. Jeho kolega J.Svoboda organizoval přípravu útěku studentů přes Srní na Šumavě, kde byla lesnická chata, do americké zóny v Německu.

Dále již doslova cituji osobní vzpomínku M.Janečka pro Rádio Praha z 28.prosince 2008, kdy se vrátil z Kanady do ČR:

            „Při své cestě k hranicícm v červnu 1948 jsem byl spolužáky vezen autem směrem na Srní, ale na radu skautského starosty V.Fanderlíka jsem vystoupil na silnici č.190, kde pod ní probíhá Černý potok. Podle něho jsem šel 2 noci trasou Polom-Gross Falkenstein. Opravil jsem si dvakrát jižní směr, abych se vyhnul bloudění v kruhu. V údolí mezi dvěma kopci vedle státní hranice, tehdy hlídané jen dvoučlennými hlídkami se psy. Po setkání s německými dřevorubci a později s celníky jsem byl poslán do sběrného tábora v Regensburgu (čes. Řezně). Odtud jsem se dostal do dřevěného lágru ve Schwabachu, kde už byl můj bratr Zdeněk (známý ze studentského majálesu v Pardubicích 1946 – pozn. J.K.) Postupně byli všichni studenti soustředěni v Ludwigsburgu, kde byla zřízena exilová univerzita TGM, kde jsem vedl smíšený skautský oddíl.

            Potom jsem se díky dr. E.Táborskému (osobní tajemník prezidenta E.Beneše – pozn. J.K.), který vedl švédský výbor pro pomoc čs. uprchlíkům, dostal s 29 dalšími do Švédska. Všichni jsme dostali možnost po ovládnutí jazyka dále studovat. Na VŠ zemědělské v Uppsale jsem studoval až do května 1951, kdy jsem emigroval do Kanady. Do Halifaxu jsem přicestoval lodí s 20 kanadskými dolary v kapse. Pracoval jsem na farmě, kde majitel měl 3 jezdecké koně. Na podzim 1951 jsem dostal místo ve výzkumném oddělení firmy vyrábějící mouku. V roce 1956 jsem v Kanadě dokončil vysokoškolské zemědělské studium.

            Přispíval jsem do různých časopisů v Kanadě a USA, až roku 1960 jsem začal vydávat informační cyklostylovaný časopis „Hlas nových“. Název byl pak změněn na „Kanadské listy“ (1971). Časopis jsem platil z vlastní kapsy, byl jsem totiž až do roku 1988 plně zaměstnán jako imigrační úředník kanadské federální vlády v oddělení „Settlement“, což byla základní pomoc nově příchozím všech národností (uvítání na letišti, první ubytování, šestiměsíční kurzy angličtiny, hledání práce). Pomohl jsem tisícům lidí z různých zemí světa, ale největší byla skupina 10 tisíc Čechů a Slováků po srpnu 1968. Pracoval jsem hlavně v Mississauze a v Torontě.“

            V „Kandských listech“ se M.Janeček zaměřoval na historii čs. letců, vojáků a parašutistů za druhé světové války a na skauting (roku 1992 obdržel nejvyšší skautské vyznamenání „Řád stříbrného vlka“). Vydávání KL ukončil roku 2008 Ročenkou KL, jež s ročníky jeho časopisu jsou k dispozici zájemcům v knihovně KPP. Roku 1962 se ing M.Janeček oženil s kanadskou operní divou slovenského původu Helen Hajnikovou. Ta však roku 1993 zemřela a M.Janeček pak roku 1998 vstoupil v Torontě do druhého manželství s Janou Bayerovou, vdovou po svém příteli-skautovi Jiřím Bayerovi z Roztok. Do Roztok se vrátil roku 2009. Získal čestné občanství v 8 městech a roku 2015 jej Masarykova společnost v Pardubicích a senátorka M.Horská navrhli prezidentu Zemanovi na státní vyznamenání k 28.říjnu. Návrh však akceptován nebyl, zřejmě i proto, že M.Janeček patřil k příznivcům ještě exilového předsedy ČSSD Horáka.

            Na Mirko Janečka budeme vždy rádi vzpomínat. Čest jeho památce!

Janeček


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem