Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
LÍPY
V minulém příspěvku jsem psal o tom, jaký mají vztah Pardubice a duby. Tentokrát budu vyprávět o lípách. Jestliže dub byl našimi předky chápán jako symbol síly a mužnosti, tak lípa zastupuje ženský protipól. Mladá je často srovnávána s dívkou. Dospělá je už jako matka, která dá svým dětem vše, co potřebují k životu. Ochrání je blahodárným stínem před žhnoucím sluncem. Její květy dávají velké množství nektaru včelám, které se jím nejen nakrmí, ale ještě ho dost nanosí do úlů na jeden z nejlepších medů. Když si květy, ještě ne zcela rozkvetlé, nasušíme, můžeme z nich pak popíjet léčivý čaj během celého roku. Dá se pít běžně, nejen když jsme nemocní. Dělá dobře na duši a harmonizuje činnost našich orgánů. Staří Slované lípu zasvětili bohyni krásy a lásky ? Ladě. Někdy se jí také říkalo strom milenců nebo také svaté dřevo, protože její dřevo je nejlepší na veškeré řezbářské účely. Sloužilo k výrobě domácího nádobí a dřeváků, ale také se z něj vyřezávaly náboženské předměty. Zrovna tak lipové lýko bývalo nedocenitelným materiálem. Lípy byly odjakživa považovány za ochranný strom, věřilo se, že v nich sídlí dobří duchové. Často je nacházíme vysazené všude, kde se lidé odjakživa shromažďovali. U kapliček, na návsích apod. Prý se lidé pod nimi sedící snadněji domluvili. A láska pod nimi vzniklá mívala šťastný konec. Lip je spousta druhů, snad až 40, rostou po celém mírném pásmu od nížin až do hor. Jsou naprosto nenáročné, ale nejkrásnější jsou vyrostlé o samotě na slunci. Koruna je rozložitá, mnohdy vysoká i víc než 30metrů. O jaké lípě to píši? Samozřejmě o lípě srdčité ? Tilia cordata. Je naše domácí a má téměř k nerozeznání podobnou sestru ? lípu malolistou. Lípa je náš národní strom. Stal se jím v roce 1848 na Všeslovanském sjezdu v Praze. V Pardubicích žádnou státem chráněnou lípu nemáme, ale velkých a pěkných stromů se tady u nás najde hodně. Často jsou staré přes 100 let. Byly zahradníky vždy hojně vysazovány i jako alejové stromy, poměrně rychle rostou a snáší dobře řez a tvarování koruny. Jedna taková alej, dokonce evropsky chráněná, je pod zámkem. Ne kvůli lípám, ale kvůli tomu, že ve svých vykotlaných kmenech poskytují domov vzácným broukům ? páchníkům hnědým. Zato v Pardubičkách je alespoň jedna památná. Na křižovatce ulic Národních hrdinů a Komenského je od roku 1918 vysazena t. zv. Lípa svobody a je dokonce i označená mosaznou tabulkou. Velmi pěkný strom je na parkovišti před Larischovou vilou ? Zámečkem. Zřejmě byla vysazena v době výstavby Zámečku. Záznamy však nejsou o tom žádné. Lípy rostoucí solitérně se dokáží dožít velmi vysokého věku. V Pardubickém kraji máme jednu takovou dámu. V pase měří 9 metrů a věk je odhadován na 800 let. Roste v obci Lipka u Horního Bradla. Byla navržena do soutěže o nejkrásnější strom Evropy. V konečném výběru už soutěží jen s dubem z Anglie. Naše domácí lípy od těch importovaných poznáme poměrně dobře podle listů. Jsou lehce nepravidelně srdčité, z líce i rubu téměř stejně zelené a v paždí nervatury na rubu jsou buď bílé nebo rezaté chloupky. Listy i květy jsou oproti ostatním menší. Na přelomu června a července jsou obsypány omamně vonícími květy. Na jednom stromě jich bývá 60 tisíc i víc. Ty dříve zmíněné dovezené jsou z okrasného hlediska také velice hodnotné, mají mnohem větší listy, často zajímavě vybarvené, ale léčit nás můžou jen ty naše domácí české lípy srdčité.
