Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
STARÉ DOMY VYPRÁVĚJÍ 21.díl Palác - Tiburión - (bývalý hotel Střebský či Žralok) - tř. Míru čp. 68 st. - 39n.
Jdeme-li po pravé straně bývalé Královské třídy od hlavní křižovatky a mineme drogerii ( v bývalém domě BAŤA), hned za ní nás upoutá dvoupatrový dům s nápisem TIBURIÓN v portále. Toto španělské slovo znamená ZUBR a připomene nám nejen, že jsme v bývalém rezidenčním městě rodu zubří hlavy (Pernštejnů), ale i před špičkovým gastronomickým podnikem, jenž nabízí španělská vína i pokrmy.
Dům býval již v 19.století nejdříve zájezdním hostincem ?U zlaté růže? (majitelem byl J.Kudrnáč). Podle některých nepřesných zdrojů se tu roku 1880 zásluhou prof. Gustava Heše sešla porada zástupců pardubických spolků, jež projednávala návrh na založení Spolku pro zřízení divadelního domu v Pardubicích. Tentýž zdroj však uvádí, že se to stalo již v době, když podnik patřil Střebským. Josef V.Střebský, obchodník, jemuž podle J.Sakaře ( Dějiny Pardubic n.L. IV. ? Místopis, s.263) patřil na téže třídě dům čp. 93 st. ? 44 n.(v letech 1883-89), koupil ?Zlatou růži? od J.Kudrnáče až roku 1887 (J.Sakař, tamtéž, s.253) a v letech 1888-90 jej nechal přestavět na 1.palácový hotel s první kavárnou ve městě. Ta byla umístěna v 1.poschodí, měla vysoká okna a štukové stropy. Stala se místem schůzek c. a k. oficírů a bohatších měšťanů, občas sem zavítali i kvůli kasinu též příslušníci šlechty. Hotel měl průchod do ulice Sladkovského do velké Pleschovy zahrady, hostinské pokoje měl ve 2.poschodí, vybavené telefonem i ústředním topením. Majitel Josef V.Střebský, náměstek starosty, člen Okresního výboru, spoluzakladatel a předseda ředitelství Městské spořitelny, zemřel však již na Nový rok 1.ledna 1891 ve věku pouhých 49 let. Šlo o následek bujné oslavy Silvestra 1890 či jeho mnoha městských funkcí a aktivit, jež obsáhle vypočítává jeho náhrobní nápis na městských hřbitovech? (viz foto). Hotel pak řídila jeho vdova Marie, rozená Treitnarová, a to až do své smrti 9.července 1916 (ve věku 72 let).Do jejího období spadají zajímavé návštěvy i události: v září 1893 návštěva württemberské královny Charlotty ze Schaumburg-Lippe, rodačky z Ratibořic, jež si přímo u majitelky česky objednala k obědu švestkové knedlíky. 21.ledna 1906 tu v 1.poschodí ve velkém sále proběhl za osobní účasti T.G.Masaryka ustavující sjezd jeho realistické strany, jež si tu zvolila název Česká strana pokroková. Na paměť této události tu byla v období primátorské funkce J.Stříteského zásluhou pardubické odbočky Masarykovy společnosti osazena pamětní deska – dílo akademického sochaře Jaroslava Brože. V období paní Marie Střebské se v jejím hotelu scházeli t. zv. hetmani, stolní společnost, jejíž aktivity pěkně popsal její člen MUDr. Vincenc Černohorský (1857-1934) ve Východočeském republikánu z 18.11.1927 (viz příloha).
Roku 1917 koupil hotel řezník a uzenář Josef Sochor (1865-1946), od 19.června 1915 starosta Pardubic a c. a k. rada. Jeho činnost za Velké války (1914-1918) je pěkně popsána jeho nástupcem soc. demokratem F.Váchou v pamětním spise „Pardubice za světové války“ (1937). Po válce byl hotel přebudován, důstojnické kasino a kavárna byly zrušeny a velký sál v 1.patře byl občas využíván pro výstavy (r. 1927 tu např. generál ruských legií a hrdina od Zborova R.Gajda vystavoval svá vyznamenání a trofeje z Ruska). Bývalá klientela se vytratila, v 2.poschodí byly zřízeny byty, společensky žil jen suterén (odpoledními čaji o páté, na něž rád vzpomínal tiskař J.Čížek). Po roce 1948 tu již dominoval bufet „Žralok“ s potravinářským obchodem. Společenský ruch se do paláce vrátil až koncem 20.století, kdy byly zrušeny kanceláře v 1.patře a objekt celý prošel rekonstrukcí. Do velkého sálu se vrátilo pohostinství a pak kasino, ve 2.patře sídlilo určitou dobu Evropské vydavatelství J.Doležala (dnes v Semtíně). Z oken 1.patra se dnes otevřel opět krásný pohled na hlavní třídu.
Příloha: V.Černohorský, Hetmani od Střebských (VR 18.1.1927)
Foto: 1/ Hotel Střebský (kolem roku 1900)
2/ Interiér (kolem roku 1905)
3/ Účet z hotelu (1910)
4/ Hrob J.V.Střebského na Městských hřbitovech (s opisem náhr. nápisů)
