EVANGELÍCI NA PARDUBICKU PO ROCE 1781

V prvních letech vznikaly evangelické sbory spíše na venkově, na Pardubicku to byly helvétské sbory v Bukovce roku 1783, kde byl roku 1785 postaven dřevěný chrám, roku 1861 jej nahradil zděný a fara a v Dvakačovicích roku 1783 (na Chrudimsku, ale zasahující na jih Pardubicka) a luteránský sbor v Trnávce roku 1782, kde byla 29.5.1783 vysvěcena 1. evangelicko-augsburská modlitebna u nás. Správci těchto sborů byli zprvu kazatelé reformovaného vyznání z Uher, jak nasvědčují jména Szalon, Nagy, Kazay, Molnár. Na počátku 19.století žilo ve vesnicích kolem Pardubic několik stovek evangelíků, kteří se scházeli k bohoslužbám v soukromých prostorách, např. ve stodolách, později v dřevěných modlitebnách. První „toleranční“ kostely nesměly mít věže a zvony, ani vstup z hlavní ulice. Většina evangelických kostelů bez těchto omezení vznikla až po tzv. „protestantském patentu“ z roku 1861. V Pardubicích se po vydání tolerančního patentu k evangelické církvi nikdo nepřihlásil, až na jednotlivce v přilehlých osadách, na Vystrkově-Familii (dnešních Slovanech). První byl chalupník Jan Koníř, který zde byl od roku 1795 rychtářem. První církevní úkon v hradbách města se konal roku 1831, kdy dvakačovický farář Karel Nagy zde pohřbíval Kateřinu Schwabovou, vdovu po tkalci z Vysokého Mýta. Sto let po vydání tolerančního patentu bylo v Pardubicích pouze 136 evangelíků obou vyznání. Teprve v 90 letech zde byly založeny kazatelské stanice mateřských sborů v Dvakačovicích a Trnávce. Bohoslužby obou společenství se konaly samostatně v budově reálky (staré).

            První souhlas ke konání bohoslužeb v Pardubicích získal 1872 přeloučský kazatel Fr.Valenta. Zakladatelem pardubického reformovaného sboru byl knihtiskař, později starosta města Fr.Hoblík, který na tomto díle neúnavně pracoval od roku 1872. Začal roku 1881 vydávat „Časopis historický se zvláštním zřetelem k duchovnímu vývoji našeho lidu“. Hromadné schůze evangelíků svolával do hotelu Veselka. Roku 1892 byl založen Spolek pro postavení chrámu, jehož předsedou se stal Fr.Hoblík. S jedinou podporou byl ve Sladkovského ulici koupen vhodný pozemek a postavena roku 1897 slavnostně otevřená nová modlitebna, která pak sloužila oběma evangelickým církvím. První samostatný evangelický sbor v Pardubicích byl ustaven roku 1902. V Přelouči zřízena modlitebna roku 1882, sbor ustaven roku 1887, kostel postaven roku 1904.

            Po 1.světové válce došlo na generálním sněmu (17.-18.12.1918) ke spojení obou větví evangelické církve a vznikla „Československá církev evangelická“. Také v Pardubicích vznikla jednotná církevní organizace, jejímž prvním duchovním správcem se stal dvakačovický farář Pavel Havelka. Roku 1925 čítal pardubický sbor 1237 věřících. Sbor prošel složitým vývojem a obtížnými obdobími. Za světové války a náboženské nesvobody (do roku 1990) se tu vystřídala řada farářů, z nichž několik odešlo na evangelickou teologickou fakultu KU Praha.

Poznámka:

Rukopis neznámého autora, neznámého data, který jsem v prosinci minulého roku objevil v archivu Společnosti pro rozvoj Pardubicka. Autorovi se za zpožděné otištění omlouvám.