Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
KALENDÁRIUM 1918 - květen-červen
1.května ? na Svátek práce ? socialistické strany (ČSSD a čeští socialisté) uspořádali v zahradě Dělnického domu na Karlovině tábor lidu s průvodem, jehož se účastnilo 10 tisíc lidí (polovina žen). Šlo tak zatím o největší shromáždění v Pardubicích. Akce se účastnila i delegace městské rady, jež si také vyslechla projevy obou hostů z Prahy ? šéfredaktora ?Práva lidu? Josefa Stivína (1879-1941) a člena vedení českých socialistů dr. Emila Frankeho (1880-1939), jenž v září t. r. pomáhal ustavit v Praze t. zv. Socialistickou radu.8.května byla na c. a k. místodržitelství do Prahy vypravena deputace města a okresu ve věci zvýšení přídělu masa do obchodů. Místodržitelství však konkrétními fakty usvědčilo některé pardubické řezníky, že vyvážejí maso do Liberce. Měla být podána žádost o zvýšení přídělu.
3.června zemřel redaktor „Samostatných směrů“ Ladislav Štěpánek (nar. 1836 v Tuněchodech). Tento list nebyl jako jediný v Pardubicích úředně zastaven. Městský kronikář řídící učitel F.K.Rosůlek z něj čerpal mnoho zajímavého pro kroniku města.
7.června hladovějící lidé přepadli na nádraží vlak se slaninou, jenž směřoval do Německa. Tyto události podrobně popsal v knize „Pardubice za světové války“ (ed. F.Vácha 1937) ředitel měšťanských škol Arnošt Kabeláč (s. 44-54). Násilná rekvizice slaniny pokračovala odpoledne snahou zrekvírovat vlak s moukou. Ženy ležící na kolejích poblíž kaple sv.Anny přiměly strojvůdce vlaku k zastavení a začalo rabování (cukr, mouka, obilí aj.) Maďarští strážci pod velením por. Reméniho začali střílet do davu směřujícího k nádraží a do ulice Sladkovského. Na místě zůstali po střelbě 3 mrtví: Profesor Obchodní akademie J.Slezák, koželuh F.Hatle a žák obecné školy O.Kudrna, jimž byla na místě jejich smrti roku 1928 (k 10. výročí) zřízena pamětní deska (umístěna na domě čp.433 na nároží ulic Sladkovského a Hlaváčovy). Dalšímu krveprolití zabránil policejní komisař Jung. Viník – por. Reméni – uprchl před lynčem davu do Bohdanče. Řídící učitel Kabeláč byl vyslechnut jako svědek komisí složenou z okresního hejtmana E.Troldy, starosty J.Sochora, posádkového velitele a zapisovatele a komisaře Vichra. Dalšími přímými svědky byli ředitel gymnázia J.Durych, katecheta A.Adam, ředitel spořitelny F.Růžička, ředitel Franckovy továrny také příjmením Růžička a dělník Prokopovy továrny Kovář. Na místě byla provedena rekonstrukce činu a známý pardubický fotograf Deyl z ní pořídil snímky.
8.června se v Dělnickém domě konala protestní demonstrace. Městská rada c. a k. hejtmanství vyzvaly ke klidu, byla zakázána představení divadla a kin včetně koncertů, policejní hodina byla stanovena v hostincích na 9. hodinu večerní, obchody a vrata domů se uzavíraly již v 18 hodin. Do města přijeli poslanec J.V.Hráský a poslanec dr. L.Winter. Oba zaslali telegram místodržiteli, ministru vnitra a zeměbrany žádající odvolání stanného práva ve městě. Odpověděl jen ministr vnitra hrabě Toggenburg telefonátem, že dá vše vyšetřit.
Věznice okresního soudu byla přeplněna zatčenými, kteří v pondělí 10.června byli vyvedeni z věznice na dvůr pardubické radnice, kde byli seřazeni do čtyřstupů. Pěšky se odebrali kolem děkanství po hrázi (dnes Sukova třída), Palackého třídou a Jungmannovou ulicí k nádraží na vlak do Chrudimě k c. a k. krajskému soudu, kde 2.července začalo hlavní přelíčení s 27 obžalovanými. Vojáci uherského pěšího pluku 39 a jejich velitel por. Reméni byli vyšetřováni vojenským soudem v Terezíně.