Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nejstarší mapy Pardubicka
V tyrolském Wensu se v r. 1628 narodil Georg Matheus Vischer, podle oblasti narození zvaný "Tyrolensis", významný rakouský kreslíř a zeměměřič. Ve svých 60. letech zhotovil na objednávku k úředním, správním a hospodářským potřebám pardubického (v té době již císařského) panství jeho podrobnou mapu, zachycující zejména pardubickou rybniční soustavu, nejstarší v Cechách, s 238 rybníky a jejich českými názvy. Mapa vznikla v období, kdy mapy byly zhotovovány ještě bez přesných geodetických podkladů. Nemá zeměpisnou síť a její orientace k severu je pouze přibližná. Nemohla být a není proto přesná. Přesto je dílem velmi významným v mnoha směrech, mimo jiné i z hlediska historického. Představuje perspektivní plastické zobrazení krajiny s městy, městysy a významnými obcemi panství, tehdejším zalesněním a vodními toky. Ikonografcky jsou na Vischerově perokresbě o rozměrech 137 x 113 cm důležité i dvě veduty % V levém horním rohu je to pohled na pardubický zámek a Pardubice včetně vodního obranného systému z ptačí perspektivy, v levém dolním rohu pak stejný pohled na císařský hřebčín v Kladrubech (je to jeho nejstarší známé zobrazení).Vischerova mapa z r.1688 však není prvním zobrazením pardubického panství. Když v r. 1560 připadlo královské koruně, došlo pro potřeby nových panských úředníků i k jeho prvnímu zmapování.
Touto prací byl pověřen Matouš Ornys z Lindperka. Jeho dosti podrobná mapa se však nedochovala, pouze spisový materiál o jednáních o provedení mapování. Z tohoto období pochází i údaj o velikosti panství, zaznamenaný v příručce pro vedoucí úředníky na pardubickém zámku, ke kterému Ornys došel: v roce 1597 byla velikost panství na jeho obvodu 25 českých mil a 13 a půl provazce 2), což bylo přibližně 232 km. Později nakreslil Štěpán Ornys mapu druhou a krátce nato, v r. 1604, dostal jeho nástupce Šimon Podolský z Podolí příkaz zhotovit mapu "pořádněji".
Dalším zobrazením panství je již zmíněná, mapa Vischerova. Daleko přesnější je pátá mapa, kterou před rokem 1775 vypracoval na základě přesného měření zemský měřič Antonín Felix Zástěra. Na jejím podkladě nakreslil potom Ing. Jakub Schmidt přehlednou mapu šestou.
Takovým množstvím mapového zpracování se mohlo do konce 18. stol. pochlubit jen málokteré panství.
Poznámky: 1) Doplňující pohledy.
2) Česká míle = 9.275 m, provazec = 42 lokte, loket = 0.59 m. Prameny: RNDr. Josef Veverka, seriál "Bratranci Veverkové", ZKPP1974. č. 6, s.10. PhDr. Dagmar Vorlova, Třísté výročí Vischerovy mapy Pardubicka, Zář 1988, č. 99, s. 3. (š-h), Mapa pardubického panství, Magazín Pochodně, 21.1.1989, s. 6. Miroslav Klimpl, Říkali mu "Tyrolensis", Pernštejn 15.2.1993, s. 3.