Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Skví se jako Pardubice aneb Jak dnes po tolika staletích vidím toto město
Vítězná práce literární soutěže RKS Pardubice:Jsem nezúčastněným obyvatelem města Pardubic. Nepřilnula jsem k tomu městu, protože moje srdce a duše již dávno patří zcela jinému - a tím je Nymburk. To je malé a zcela odlišné od toho, které Ti chci nyní ukázat. Nemusíš sdílet můj názor, ale zkus se dívat se mnou mýma očima.
Pojď a prohlížej si ten zatuchlý kout bez přírody, kde čas se stává vírem událostí a vír časem. Věc, zakrytou vrstvou prachu, vřavy a šíleného spěchu. Procházej tím městem a neohlížej se zpátky, jinak Tě pohltí do své všednosti a jednotvárnosti jako ty všechny ostatní kolem Tebe. Dívej se před sebe, a všímej si všeho a pozoruj všechno, co Ti lidský zrak může nabídnout. Spousty obchodů a butiků! Nekonečnost přesně odměřených ostrých hran, tvrdost betonu a šeď zakrývanou barevností reklam. Spousty aut a autobusů, velikost budov, délky silnic a dálnic! Troubení a vřava působí na Tvůj sluch. Smog a zápach ve vzduchu, kouř - nadechni se přece ! A Slunce svítí na celé to hemžení jako obrovský, fantastický lampión. Život - to je jen prázdná sklenice. Plníš ji Ty! Chceš ji plnit tímto opravdovým hmatatelným světem? Masy lidí a nepřeberně zvuků, vše se najednou mísí dohromady a proudí kolem Tebe jako křišťálová řeč. Souhlasíš s tím, aby se Tvá slova stala její součástí ? A všechno je tak velké a všude je tolik věcí a lidí.
Připadáš si jako malinká část Pardubic. Tak malá a nicotná. Tvé volání zaniká v řečí ostatních. Zaplavil Tě vodopád dojmů z tisíců drobných věcí a jevů, lhostejných i abstraktních, krásných i odpudivých. Máš dojem, že se v něm utopíš, neunikneš-li. Chceš tedy utéci z centra města, chceš konečně poznat to opravdu cenné a krásné ? Hledej domy stavěné v uctívaných slozích dávných dob. Hledej ta místa, kde ještě zeleň a krásu stavby nepřekryl beton a hrana. Pohladí Tě oblé a hladké tvary, plnost a nevtíravost barvy, jednoduchost i abstraktnost orientálních symbolů. Dýchne na Tebe starobylost, obklopí Tě kouzlo skutečného bytí. Prohlížej každý detail a vrývej si ho do pamětí. Vnímej hladkost i hrubost stěn, tmavost i světlost. Najednou je tu jásavá příroda, klidná a usměvavá. A všechno přestává být důležité. Jen vnímáš tu tichou krásu, která Tě obklopila a přijala do své měkké náruče jako matka ztraceného syna. A nádhera širého prostoru zaplaveného sluncem pod klenbou oslnivé hluboké oblohy Ti dodává zasněný vyraz v očích . V zimě se přikryje nadýchanou krajkou ze sněhových vloček. Stojí to za to, vidět, vdechnout, dtit a slyšet. Tu chvilku klidu nazvi svým životem. Stojíš tu, a to, co vidíš, je teď. Minulost byla přelud, hra stínů a vzpomínání ne víc, než ohlédnutí v tunelu, pohled z tmy do tmy, do které se kdysi zřítil svět a rozplynul se v ní. Jakýsi výjev bez souvislosti, který vzniká z ničeho a v nic se opět rozpouští.
Kolem se stmívá, město zahaluje šerosvit. Stojíš obklopen černou neprůhlednou tmou. Tkvíš v prázdnu a tichu, mimo svět a lidi. Nemusíš mít strach. Noc je jako den, to jen vzduch změní barvu. Odněkud zaznívá pronikavý smích. Začíná noční život. Pardubice se brání tmě množstvím neonových poutačů a světel. Zsinalá mrtvolnost modrých se mísí s provokativností červených. Měsíc bělavě olíčil řady šedých panelových domů kolem tebe jsou jednotvárná sídliště. Nevědomky se vracíš do historických zákoutí. Tma jim neubírá na kráse, nezastírá obdiv. Nejsou tak nové, ani lesklé, na některých místech je oprýskaná omítka. Dlažebními kostkami, po kterých se procházíš, prorůstají něžné stonky trávy. Jsi na rozporu. Pardubice mají dvě stránky. Jsou jako dvě ženy. Ta první je moderní, mladá, křiklavá, výbušná, rychlá a uspěchaná, můžeš se ji dvořit, ale nikdy pro ni nebudeš dost dobrý. Ta druhá je starší dáma v šustících volánových šatech zdobených jemnou krajkou nekonečného času, který již neodměřují žádné hodiny. Její historická starobylost vyvolává obdiv a úctu.
Prosím Tě, chraň tu křehkou starobylou krásu. Zachraň ji pro ty, co přijdou po Tobě. Bojuj o ni a nedej ji zlomit, nechť činí to město odlišné od ostatních a dává mu silu a lesk, aby mohlo dělat čest svému jménu - Pardubice.
