Rudolf Šrámek zakládal vodní rezervace v Bohdanči

Rudolf Šrámek byl rovněž významným českým hydrobiologem a ornitologem. Vystudoval pardubickou reálku a před studiem na přírodovědecké fakultě pracoval jako poštovní úředník v Pardubicích a Trutnově. Protože vyšel z chudých poměrů a střední školu i univerzitu vystudoval na stipendium jako nemajetný, musel vždy splnit podmínku dobrého prospěchu. Pracoval před válkou jako středoškolský učitel přírodopisu a zeměpisu na Pardubicku a Čáslavsku.

Výborně popsal rybníky

Ovlivnil výrazně ochranu životního prostředí a vývoj rybníkářství na Pardubicku. Prováděl drobný základní výzkum na všech vodách, které mu přišly do cesty, a tak díky němu je dobře popsána řada lokalit stojatých vod včetně pardubického Matičního jezera a zvláště pak Bohdanečské rybníky. Protože se také zabýval ornitologií, zejména vodního ptactva, založil v Bohdanči pozorovací výzkumnou stanici, která byla za války zapojena do odboje (Hrabovi a Jánských) a byla zde také určitou dobu ilegální vysílačka atentátníků skupiny Silver A. Stanice byla po válce v padesátých letech zase zrušena.

Šrámek psal publikace

Šrámek se zabýval již od 30. let především drobným zooplanktonem na úrovni rodů Daphnia, Cyclops apod., a věnoval se také pilně rybářství. Za svůj bohatý vědecký život publikoval více než 130 prací, z nich mnohé se věnovaly také biocenózám východočeského regionu a ornitologii vodních ptáků. Jedna z knih je věnována výhradně Bohdanečským rybníkům. V Sečské přehradní nádrži dělal spolu s bratry Cyrusovými hned po napuštění rozsáhlé hydrobiologické výzkumy a identifikoval zde velmi vzácnou perloočku Holopedium gibberum označovanou jako pozůstatek doby ledové. Tu zde ještě v šedesátých letech potvrdili Sládečkovi, ale od té doby již identifikována nebyla, přičítá se to vlivu zemědělské činnosti v povodí.

Od roku 1943 pracoval ve Výzkumném ústavu vodohospodářském v Praze a je považován za zakladatele české technické hydrobiologie. Objevil celou řadu nálevníků, perlooček a dalších vodních mikroorganismů a významně se věnoval i kvalitě vod a čistírenství. Do Čech uvedl a začal rozpracovávat systém vyšších stupňů saprobity. Po válce pracoval také na Blatné a krátce na pražské VŠZ. V letech 1950 - 55 prováděl velkou srovnávací studii korýšovitého planktonu devíti českých a moravských přehrad.

Nepřekonaní Lupenonožci

Vydal několik vynikajících knih o rybářství, např. Život našich řek s mnoha krásnými fotografiemi nebo ornitologickou popularizační knihu Ostrovy bílých perutí. V akademické řadě Fauna ČSSR vydal v roce 1962 dosud nepřekonanou monografii Lupenonožci. Vytvořil velmi pěkný a dnes již i historicky cenný krajinářský fotoarchiv jižních, jihozápadních a východních Čech čtyřicátých a padesátých let. Od roku 1958 učil na Karlově univerzitě. Byl uznáván jako vůdčí osobnost naší hydrobiologie a začínající ekologie spolu se svým přítelem prof. Hadačem, rovněž pardubickým rodákem. Od roku 1950 byl zvolen národním reprezentantem v Mezinárodní limologické společnosti (SIL). Rudolf Šrámek zemřel

9. června 1962.

Zajímavá svatba

Za zmínku stojí ještě připomenout, že s dcerou pana profesora se oženil profesor pardubické chemické průmyslovky ing. Vratislav Komprda, který po svatbě přijal na naše poměry netradičně příjmení své manželky a je mladší generaci absolventů průmyslovky znám pod příjmením Šrámek, dnes důchodce v Olomouci.