Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zápas o udržení české kultury v roce 1943
Dne 1. 5. 1943 byl vydán společný manifest zástupců nejrůznějŠích spolků, politic kých stran a občanských sdružení v emigraci o jednotném postupu protifašistických sil v boji za národní samostatnost. Určité úkoly se kladly i na kulturní frontu, která měla posilovat svými specifickými prostředky myšlenku společné Národní fronty. Ilegální činnost na Pardubicku znova ožívala, četné letáky vysvětlovaly význam boje pro zřízení nového Československa. V té době vznikl v nacistickém okupačním aparáte taktický spor, někteří úředníci doporučovali, aby za pomoci bohatých vrstev, majících strach z bolševismu, byla organizována aktivní účast Čechů na protisovětských akcích, jiná část tvrdila, že český lid se nedá na takový program získat. Za protižidovské a protiamerické postoje bylo slibováno i zmírnění dozoru na kulturním a školském úseku. Gestapo, úředníci ze Sudet a vedoucí složky SS neměli zájem provádět nějakou méně tvrdou politiku vůči Čechům. Nakonec se obě linie prolínaly.Z popudu nacistů vznikla Liga proti bolševismu, přímo podléhající Moravcovu ministerstvu školství, které se snažilo zahnat do této organizace čelné představitele české inteligence a přední továrníky. Skutečným šéfem však byl německý nacista A. Leitgeb. Liga se snažila organizovat cyklus přednášek, ale tyto akce nebyly, úspěšné. Okupační správa nařídila konat srazy dělníků v továrnách a referent, který na nich promluvil, dostával až 500 korun za jeden projev. Takové srazy se musely konat i v Pardubicích, především v závodech pod vojenskou kontrolou. Například v Semtíně.
Také Národní souručenství bylo 15. ledna 1943 změněno na organizaci "s úkoly převážně kulturními a výchovnými", což znamenalo propagovat fašismus. Za této situace měla svůj význam i tak zvaná nepolitická kultura. Otevřené protiokupační vystoupení nebylo možno organizovat, bylo by ihned likvidováno, a tak se podporovalo umění, které nesloužilo nacistům. Obyvatelé Pardubic to přesně rozpoznávali a chodili na akce, které nebyly ve službách okupačního režimu.
V květnu byla otevřena již druhá ochotnická škola pro divadelníky. Na závěr byla sehrána Klicperova hra Veselohra na mostě. Stoupl zájem o hudební pondělky. V politické situaci snad nejlépe reagovali hudebníci. Komorní hudba často symbolicky řekla více, než by se dalo čekat. Spolek pro komorní hudbu uspořádal koncert Ondříčkova kvarteta: na programu byl například Suk a Dvořák.
Zcela mimo politické dění byly kursy pro ženy v zavařování ovoce, šití, zdravovědě a v pletení. Byl uspořádán také cyklus přednášek o hudebních nástrojích.
Osvětová služba pod kontrolou E. Moravce uspořádala přednášky na téma Češi a dnešní boj, O rasových otázkách a O boji Německa na světových frontách. Účast byly vynucována, zejména v těžké situaci byli učitelé a státní zaměstnanci. Kdo mohl tyto akce sabotoval.