Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

05.05.2024 07:55

Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice

Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

05.05.2024 08:35

Rozhledna Milíř

Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

Dodatky k životopisu Leopolda hraběte fuccera Babenhausen (1893 - 1966)

obrázek k článku Laskavostí paní Sylvie Kristinus z Hamburku (SRN) jsem obdržel v lednu 1995 zajímavý dokumentární i fotografický materiál k pozoruhodnému životopisu jejího otce Leopolda hraběte Fuggera - Babenhausen (1893-1966), který byl v letech 1930-35 nájemcem pardubického Zámečku. Vzhledem k tomu, že paní Sylvie (nar. 19. 5. 1931 v Mnichově) zemřela v Hamburku 11. února 1995, přišly v podstatě tyto materiály (hlavně podrobné údaje z vojenské služby hr. Fuggera v obou světových válkách a o jeho zajetí v bývalém SSSR v letech 1945 - 55) za pět minut dvanáct.
Protože jsem se činností hr. L. Fuggera již před časem v našem časopise zabýval v souvislosti s jeho pobytem v Pardubickách1}, budu nyní sledovat jeho život z nových úhlů pohledu umožněných prameny zahraniční provenience. Připomeňme však nejdříve jeho základní biografické údaje. Leopold Heinrich Karl Friedrich Maria hrabě Fugger von Babenhausen se narodil 18. 7. 1893 v Ódenburgu (dnešní Šoproň v Maďarsku) z manželství knížete Karla Marii Fuggera (1861-1925) s Eleonorou, rozenou princeznou zu Hohenlohe -Bartenstein (1864-1945). Leopold byl 4. dítětem z 5 dětí narozených v tomto manželství. 2) Byla mu určena vojenská dráha. Z královského saského armádního sboru přešel do Virtemberské armády ke 2. dragounskému regimentu „Kónig" (t.j. Král) č. 26 (podle říšského číslování) ve Stuttgartu. Bylo to na začátku roku 1913. Jako poručík plnil čestnou funkci praporčíka, což bývala výsada říšských rodin. Byl zařazen do 3. eskadrony rytmisťra von Neubronnera. V prvním roce se učil v pruské válečné škole v Hersfeldu. Po vyhlášení mobilizace 2. srpna 1914 poručík Fugger obdržel rozkaz odvézt z královského zámku ve Stuttgartu standartu regimentu. Jeho pluk byl ve spojení se 7. divizí jezdectva odvelen na frontu a podílel se v srpnu a září 1914 na bojích v Lotrinsku. Uprostřed září byla divize transportována na pravém křídle armády do severovýchodní Francie, kde se podílela na severozápadním boku na tzv. kruzích mezi německou armádou a vojsky Francie, Velké Británie a Belgie. Během těchto bojů byl hrabě L. Fugger velitelem jízdy. Působil v tzv. důstojnických hlídkách. Jednou spatřil a ohlásil pochod celé francouzské jezdecké divize na sever, což bylo velmi důležité pro nejvyšší německé velení.

Roku 1915 se přihlásil k letectvu (tehdy to nebyla samostatná složka armády, důstojníci nosili dále uniformy svých pluků). Jako zpravodajský důstojník byl činný v mnoha leteckých oddílech na západní frontě (Francie), východní frontě (Rusko) a v Rumunsku. Roku 1916 ohlásil v Rumunsku vrchnímu veliteli generálu pěchoty von Morgenovi příchod ruských vojsk na rumunskou frontu. Za mnohá mimořádně důležitá hlášení byl (už jako nositel Železného kříže I. a II. třídy) vyznamenán udělením Rytířského kříže domácího řádu Hohenzollernů s meči. Jak popisuje jeho matka kněžna Nora Fuggerová, zachránil se ostřelován nad rumunským územím při letu z Kronštadtu do Bukurešti z havarovaného letounu. 3)
Po skončení první světové války odešel L. Fugger z aktivní vojenské služby. 23. února 1924 se oženil ve Vídni s hraběnkou Věrou Czernino-vou z Chudenic (nar. 1904), s níž měl 4 děti: Eleonoru Věru Alexii Annu Marii (nar. 31.1. 1925 v Babenhausenu), Rudolfa Karla Mariu (nar. 1.1. 1927 v Babenhausenu), Rosemarie Therese (nar. 26. 12. 1927 v Babenhausenu), a Sylvii Theresii Karolinu Marii (nar. 19. 5.1931 v Mnichově). Dnes z Fuggerových dětí žije již jen hraběnka Rosemarie Therese, správkyně panství Babenhausen (bydlí v Mnichově, Prinzregentenstrasse 144). Manželství s V. Czerninovou však bylo roku 1936 úředně a 1937 církevně rozvedeno.
V letech 1930-35 žil L. Fugger na Zámečku v Pardubickách. 4> V říjnu 1935 byl opět převelen do Luftwaffe Hitlerovy Třetí říše. Dostal hodnost hejtmana. V červenci 1936 byl povýšen na majora, 1. června 1939 na nadporučíka, 1. srpna 1941 na plukovníka a v lednu 1945 se stal generálmajorem. Sloužil u těchto leteckých oddílů: říjen až prosinec 1935 škola leteckého snímkování v Hildesheimu; leden 1936 až červenec 1937 krajské velitelství letecké eskadry 3 v Mnichově V., Kunigundenstrasse 41 (v té době byl rytířem bavorského řádu sv. Jiří a rytířem suverénního Maltézského řádu); červenec 1937 až říjen 1937 v legii CONDOR ve Španělsku (velitel generál Sperrle) 5>; říjen až leden 1938 opět v letecké eskadře v Mnichově; duben 1939 až září 1939 říšské ministerstvo letectví v Berlíně; září 1939 až prosinec 1939 velitel letiště ve Vídeňském Novém Městě (Wiener Neustadt); leden 1940 až červenec 1942 ve štábu letecké eskadry 4 rakouského generálplk. Lóhra ve Vídni a na východní frontě; červenec 1942 až prosinec 1942 velitelem letiště 1 /XVII na východní frontě; leden 1943 až červenec 1943 ve štábu letecké župy VIII na východní frontě; červenec 1943 velitelem letiště 6/IV na východní frontě.
Na konci války byl 10 dní v americkém zajetí v západních Čechách, pak jej zajali Rusové. Koncem května 1945 byl v zajetí Rudé armády v dělostřeleckých kasárnách v Bratislavě. 6) V ruském zajetí byl do června 1955.
Po asi 4 týdnech strávených v Bratislavě následoval let do Moskvy a pak převoz do tábora Krasnogorsk. Pravděpodobně začátkem července 1945 byla většina zajatých generálů Wehrmachtu převezena do Vojkova, kde už žila skupina dříve zajatých generálů, především z výboru „Svobodné Německo" (Seydlitz, Paulus aj.). Zde na přelomu října a listopadu generálmajor Fugger onemocněl (prudké bolesti v očích) a byl převezen do lazaretu Šuja. V červenci 1949 je doložen jeho pobyt v táboře v Minsku. Na přelomu února a března 1950 tu opět ležel v lazaretu, v létě 1950 byl vrácen do Vojkova. Část zajatců byla poslána do Stalingradu, část na Sibiř. Fugger byl ve skupině odsouzených na 25 let vězení již v Minsku. Nyní asi 1 a půl roku vedl tábor jako „Lageráltester", což bylo pro něj těžkým břemenem.8) Na konci léta 1954, okolo svých červencových narozenin (18. 7.), byl propuštěn z Vojkova se slibem návratu
do vlasti. 4 - 6 týdnů byl na samotce v moskevských vězeních Butyrka a Lubjanka a byl podrobován pravidelným výslechům. Byl propuštěn 25. června 1955 jako jeden z posledních německých zajatců před návštěvou spolkového kancléře Konráda Adenauera v Moskvě, při níž došlo k navázání diplomatických styků mezi NSR a SSSR. 9) Hrabě Leopold Fugger, generálmajor v. v., zemřel v Hamburku 8. července 1966 ve věku 73 let.

Poznámky:
1} J. Kotyk, Pardubický Zámeček a jeho osudy v letech 1885 až 1935, díl 8. - V. Leo Fugger. Rod. In.: Zprávy Klubu přátel Pardubicka 1992, č.5-6, s. 128-132. Dále tamtéž, č.7-8, díl 9. L. Fugger a Pardubice, s. 171-177 a tamtéž, č.9-10, díl 10., s.219-223. Viz podrobněji ZKPP 1992, č.5-6, s.131. J. Kotyk. ZKPP 1992, č.5-6, s.132 (i s fotografiemi) podle knihy N. Fuggerové „V lesku císařských časů" (vyd. 1932). Pardubické období jeho života je podrobně popsáno v ZKPP 1992, č.7-8, 9. díl L. Fugger a Pardubice, s. 171-177. Roku 1980 vydal v SRN v nakladatelství Dietera Hoffmanna (Senefelderstrasse 75, 6500 Mainz 41) ing. Karl Ries, historik letectví, knihu „Legion Condor". 1 Podle německého materiálu Fuggerova kolegy Kilianiho z 8. 3. 1967 (4 s.) pro S. Kristinus. Podle dopisu M Leinlenda paní S. Kristinus z 23. 10. 1967. Pisatel žije v Dússeldorfu, Kurfurstenstrasse 15. Z dopisu vyplývá, že strávil mnoho společných chvil s hrabětem Fuggerem v táborech SSSR. M. Leinlend uvádí, že před pobytem ve Vojkově byl určitou dobu hr. Fugger v Banje. Podle dopisu uvedeného v pozn. 6 nejbližšími druhy hr. Fuggera v sovětském zajetí byli hr. Stumm a maďarský generál Fehér. Dopis knížete F. Thurna-Taxise autorovi z 2. února 1989. O návštěvě K. Adenauera v SSSR viz. M. Novák, Kancléř Adenauer, vyd. IRMA 1995, hlavně s. 166-167.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem