Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubický slavín - Josef Václav Střebský
hoteliér (nar. 1842, zemř. 1.1.1891 v Pardubicích)Přicházíme od hřbitovní kaple ve Staré části Městských hřbitovů v Pardubicích podél ohradní zdi k měšťanské hrobce rodiny Střebských, Chmelíkovy a Štěpánovy (na plánku J. Janiše I.E/11). Jsou v ní pohřbeny dvě významné osobnosti pardubického veřejného a kulturního života - hoteliér J. V. Střebský a ředitel J. Chmelík, významný vlastivědný pracovník a regionální fotograf.
Josef V. Střebský se narodil roku 1842. Patřil k význačným osobnostem města minulého století. Nápis na jeho pomníku uvádí: „muž vlastenecky horlivě činný a o město velezasloužilý". Uveďme, že jako obchodník se prosadil také v komunální politice jako náměstek starosty a člen Okresního výboru. Nacházíme jej též ve výboru Městské spořitelny, zvoleném 5. dubna 1886 městským zastupitelstvem, 19. 4. 1886 byl zvolen do ředitelství spořitelny. Zde pracoval do roku 1889, ve výboru do roku 1888. S manželkou Marií, rozenou Treitnarovou (zemřela 9. 7. 1916 ve věku 72 let) jim v letech 1883 § 1889 patřil dům čp. 93 st.-44 n. na Královské třídě (dnešní Třída míru). Uvádí to prof. J. Sakař IV-263. Střebského bratrem (či bratrancem?) byl P. Tomáš Střebský (nar. 17. 5. 1833 v Kyšperku, dnešním Letohradě, zemřel 7. 10. 1905 v Mikulovicích jako farář). P. Tomáš Střebský působil v letech 1864-69 jako katecheta pardubické reálky, od roku 1870 byl farářem v Mikulovicích, byl též čestným kanovníkem kapituly u sv. Víta na Hradě pražském.
Do programů pardubické reálky přispěl roku 1865 statí „Počátky zpěvu církevního po Karla Velikého“ a roku 1867 studií „Nástin vývoje zpěvu církevního od Karla Velikého po naši dobu“.
Příjmení Střebský
se objevuje v Pardubicích již v 18. století, kdy po působení v Předměřicích nad Labem a v Osičích přišel 17. ledna 1737 do Pardubic jako farář Josef Jan Střebský, který např. roku 1747 znovu vysvětil sochu sv. Jana Nepomuckého na Bílém náměstí, poškozenou za války s Prusy (Sakař IV-102).
Josef V. Střebský, obchodník, koupil r. 1887 od J. Kudrnáče dům čp. 68 st.-39 n. na Královské třídě, zvaný „U zlaté růže", který s manželkou Marií přestavěl na palácový hotel s kavárnou (Sakař IV-253 a foto z archivu M. Prylové). Byl to jeden z prvních pardubických hotelů luxusního typu. V prvním poschodí byla zřízena kavárna se štukovými stropy a vysokými okny, v dalších prostorách fungovalo důstojnické kasino. V suterénu byl taneční parket, hostinské pokoje byly ve 2. patře. Při parforsních honech se sem sjížděla šlechta a důstojníci, z nichž jeden mladík podle vyprávění členky KPP paní M. Rozinkové vyjel se svým koněm po prostorném schodišti až do 1. patra do kasina. Po první světové válce celý objekt přebudoval Josef Sochor, v letech 1915-18 starosta Pardubic. Zlikvidoval průjezd do dvora, v němž vystavěl další budovu. Kasino a kavárna byly zrušeny a využívány spíše pro výstavy. Hotel Sochor zanikl v konkurenci s Veselkou a Grandem. Byl pak využíván pro byty, kanceláře a prodejní prostory. V současné době tam, kde byl za Střebských obchod, pisárna, sklad a vinárna v přízemí a později oblíbený bufet „Žralok", jsou prodejny obuvi Chance – U Vrahovských“ a džínoviny „Himis Jeans“ , první a druhé patro jsou zřejmě pusté. Stav budovy dnes spíše hyzdí hlavní třídu Pardubic.
Po smrti Josefa V. Střebského (zemřel 1. ledna roku 1891 ve věku pouhých 49 let) patřil hotel jeho vdově Marii (do roku 1915), pak v letech 1915-17 Anně, rozené Tretnarové. provdané Štěpánové, zřejmě neteři vdovy po J.V.Střebském (Sakař IV - 253), manželce obchodníka Františka Štěpána (zemřel 6. 1. 1928 ve věku 48 let, jeho žena zemřela 10.6.1934 ve věku 62 let - oba jsou pohřbeni v hrobě, před nímž stojíme. Spolumajistelkou hotelu Střebský byla od roku 1917 i Julie Štěpánová, později provdaná za Josefa Chmelíka, učitele a vlastivědného pracovníka.
