Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
11.05.2024 09:00

Nemošická stráň

Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory. 

typ akce: Přírodovědné vycházky

12.05.2024 07:40

Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou

Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

12.05.2024 08:35

Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem

Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

15.05.2024 18:00

Stavební vývoj Pardubic

Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

19.05.2024 07:05

Letohrad - Kopečková pouť

Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

HUDEBNÍ SKLADATEL EMANUEL KUKSA

obrázek k článku V roce 1982 do našeho kraje z moravského Slovácka přesídlil hudební skladatel pan EMANUEL KUKSA, současně se svoji paní EVOU FILOMONOVOU, akademickou malířkou. Jejich domovem se stala starobylá budova č. p. 11 v Ostřešanech, v Bláhově ulici.

Nedávno tento bývalý hudební pedagog, působící také v našem městě, vzpomínal svých osmdesátin ve svém několikaletém působišti ve Strážnici na Moravě. Bylo to v rámci pocty místního Kulturního domu k jeho výročí.

 

V tomto městě byl Emanuel Kuksa očarován muzikálností moravského Slovácka, jehož folklór procházel citovostí z větší části jeho života. Byla to hlavně zpěvnost a rytmus lidu tohoto kraje. Písničky slováckých hudců se mu pevně usazovaly v paměti. Jeho život byl plný studia a kantorské dřiny. Spaloval se jako dirigent, do únavy sbíral a zapisoval písničky. Takto ho Slovácko přitahovalo. Dobře si zapamatovával jeho jemné hudební odstíny, sledoval, jak hudec se vžívá do krás melodie, kterou kontráš a cimbál zahustí a basa zatvrdí. Pozoroval, jak si hudci v souhře rozumějí, jak hledají harmonické spoje podle vlastních harmonických představ. Byl si vědom, že lidová píseň není cosi mrtvého. Chápal ji jako výsledek skladatelského nadání mnoha pokolení. Každý hudec a náruživý zpěvák byl tak trochu jejím novým skladatelem.

 

Rázovitá melodika slováckých písní si někdy přisvojuje i nesourodé rytmy, nepravidelné střídání melodií, nápěvy, přerývané ostrými motivy cimbálu aj.

 

Emanuel Kuksa objevoval v lidové hudbě prvky blízké jeho vlastní umělecké povaze tak, že k ní vášnivě přilnul.

 

Narodil se 22. dubna 1923 v Brně, kde jeho otec Emanuel byl odborným učitelem na tehdejší měšťanské škole. Maturoval na reálném gymnáziu v roce 1942.

 

Po totálním nasazení pokračoval ve studiu na brněnské Konzervatoři, kde studoval na kompozičním oddělení prof. Viléma Petrželky a dirigování u prof. Bohumíra Lišky. Konzervatoř absolvoval se svým dílem – Symfonií.

 

V tomtéž období je zapsán na filozofické fakultě v Brně na katedře hudební vědy.

 

V letech 1950 – 52 byl korepetitorem na tanečním oddělení brněnské Konzervatoře.

 

Posléze se stává dirigentem Československého rozhlasu, kde řídí orchestr lidových nástrojů (BROLN). S tímto souborem podnikl také velký zahraniční zájezd do USA. Působil zde dvacet let, kdy v té době měl ještě další funkce jako dramaturg a hudební režisér. Po delší době se z Emanuela Kuksy stává hudební pedagog, kdy od roku 1982 působil na Lidových školách umění v Přelouči a později v Pardubicích. Před rokem 1982 působil jako pedagog ještě v Jihlavě a delší dobu učil ve Strážnici, kde vyučoval na všecky smyčcové nástroje, cimbál, soubory a hudební nauky.

 

Od roku 1983 je v důchodu, žije v Ostřešanech a pilně komponuje.

 

Jeho díla je možno často slyšet z rozhlasových pořadů, kde se orientuje hlavně na folklór. Mnohé jeho materiály jsou uloženy v Bratislavě.

 

Dosud je tedy Emanuel Kuksa jako osmdesátník zaměstnáván aktivitou, upravováním a aranžováním slováckého folklóru (dosud zpracoval 300 titulů). Tyto materiály jsou vesměs v archivu Českého rozhlasu v Brně. Z vlastních kompozic ještě na Konzervatoři napsal Sonátu pro klavír, Sonátu pro tympány a klavír a Sonátu pro pozoun a klavír.

 

Další díla Emanuela Kuksy jsou vedena na ohlašovacích lístcích v Ochranném svazu autorských práv v Praze.

 

Kromě v závěru uvedených hudebních skladeb napsal ještě další menší díla pro různá obsazení k účelům pedagogickým.

 

Výkaz hudebních kompozic EMANUELA KUKSY z Ostřešan:

 

Sonáta hexachordalis– pro sólovou kytaru

 

Šest motetůpro tři nástroje neb zpěv (soprán – alt, tenor), 1969

 

Dialogpro tárogáto a dudy , 1976

 

Rhytmopoiapro tárogáto, cembalo a bicí, 1977

 

4 kusy pro dudy a smyčce

 

Achilles a želva – variační suita pro orchestr

 

Straty a cumuly– orchestr , 1979

 

5 skladebpro smyčcový orchestr, 1983

 

Tři kumpáni, Po bitvě, LiPo, zpěv-baryton a orchestr, 1983

 

Sonáta pro klavír,1980

 

Sonáta pro violua klavír, 1981

 

Smyčcový kvartet in A, 1976

 

Smyčcový kvartet(hrálo Janáčkovo kvarteto m. j. v Salzburgu).

 

Létání ve snu – varhany, 1994

 

Koncert pro cimbál a smyčce (1972)

 

Koncert pro kontrabasa orchestr (1999)

 

Píseň o barvách – mini opera pro soprán, tenor, baryton a instrumentální soubor. (Provedeno v Pardubicích).

 

HUPROLOG– elektronická skladba

 

V současné době pracuje Emanuel Kuksa na opeře.

 

 


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem