Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubické firmy a jejich firemní značky XII. část
Informace o firmě E. Kraus, továrna železných konstrukcí, kterou založil Emanuel Kraus, se zachovaly torzovitě. Sídlo firmy bylo v Dašické ulici (na místě dnešního pardubického gymnázia). Firma se vypracovala z obyčejné zámečnické dílny, ve které se zpočátku vyráběly stavební, okrasné a ornamentální práce, na opravdickou továrnu.Nejstarší dochovaný materiál, který dokládá existenci firmy E. Kraus, pochází z 26. 3. 1899 (osobní korespondence). Ze 4. 5. 1915 pochází firemní papír, který je zároveň posledním dochovaným dokumentem o činnosti firmy.
Firemní značkou bylo jméno zakladatele firmy, Eman Kraus. Objevuje se často v reklamě, jako součást inzerce. Nejčastějším doprovodem jména majitele firmy byla ukázka železného portálu, pod kterým byl nápis Eman Kraus, továrna, Pardubice. Na firemním papíru, který je datován 26. březnem 1899 (adresován bratrovi E. Krause), je firemní značka, která svým provedením patří mezi nejkrásnější firemní značky (a firemní papíry) své doby v Pardubicích. Jméno E. Kraus bylo zcela nepochybně použito i na výrobcích firmy (zřejmě v podobě štítku, jako tomu bylo v mnoha podobných případech). Zatím, jen jako pouhou hypotézu lze uvést názor, že firma používala jako další firemní značku podobu jakéhosi rytíře v plné zbroji. Tuto firemní značku se však zatím nepodařilo doložit.
Známou pardubickou firmou byla firma H. Krpata, výroba kočárů a velocipedů.
Krpatové pocházeli z Libišan. Roku 1808 se přestěhovali do Osic a v polovině 19. stol. do Pardubic. Josef Krpata byl v Osicích lakýrník a sedlář, ale nejstarší syn Hynek se vyučil kovářem. Hynkův mladší bratr se odstěhoval do Vídně. Někdy kolem roku 1851 založil Hynek Krpata firmu, která se stala v kraji tou nejstarší a největší výrobnou všech druhů kočárů. Hynek (Ignác) Krpata bydlel se svojí ženou Marií v domě č. 1. na Zeleném předměstí. Proti Krpatovu domu stál známý Vostřebalův hostinec (č. 2). Sousedem Krpatových byl dále podnikatel Marek Oesterreicher, se svojí továrnou na výrobu čokolád a cukrovinek. Dalším sousedem byl vinopalník Löwit, který si později založil hospodu U námořníka. Během půl století se Krpatův závod rozrostl. Zaměstnával asi 30 lidí, z toho 9 kovářů. Vyráběl především kočáry na zakázku, jako např. pro vévodu Nassavského. Pro Sarajevo dodal i pohřební vůz.
Krpatové měli mnoho dětí. Nejstarší Hynek byl poslán do Vídně na učení. Hynek získal nadšení pro cyklistiku. Postavil vůbec první cyklistickou dráhu v Pardubicích a stal se jednatelem Klubu velocipedistů. Vybudoval i první pardubickou plovárnu. Brzy ohlásil v pardubických novinách v inzertní části vznik nové firmy, Krpata a Plocek. Plocek po pěti letech odstoupil. Roku 1891 dostává Hynek Krpata senior na Pražské jubilejní výstavě čestnou cenu ministerstva.
Podnikatelská rodina Krpatů byla velmi široká. Další ze synů H. Krpaty si založil pod Zelenou bránou obchod koloniální. Rovněž nejstarší Krpatův syn, Hynek si začíná vést dobře jako podnikatel. Zřizuje si v Pírkově domě obchod s českými a americkými koly. Zařizoval i opravu kol. Cena obyčejného jízdního kola se tehdy pohybovala od 30 zlatých výše. Firma poskytovala i „učební hodiny“ pro ty, kteří se chtěli naučit jezdit na jízdním kole co nejrychleji a pod dohledem odborníka. Doba „zácviku“ trvala průměrně tři hodiny.
25. 5. 1902 umírá zakladatel firmy. Firma je však v dobrých rukou a pokračuje dál. Přesný rok, kdy firma ukončila svoji činnost, se nepodařilo zjistit.
Jedna z nejstarších pardubických firem používala firemní značku v podobě jména zakladatele firmy. Jméno bylo doplněno výrobkem firmy (např. jízdním kolem, kočárem atd.). Firemní značka se objevuje pouze v inzertních částech periodik, na jiném druhu materiálu se nedochovala.
O firmě Langera spol. se dochovalo podobně jako o některých již popsaných firmách velmi málo materiálu. Firma stála na Skřivánku č. 763. Továrna se specializovala na výrobu perníku (marcipánové zboží, rumové řezy apod.) Výroba perníku byla určena výhradně pro spotřebu města a blízkého okolí.
Z nedostatku materiálu o firmě Langer a spol. můžeme pouze konstatovat, že firma používala jako svoji firemní značku kruh, v jehož středu byla Zelená brána. V horní části kruhu byl nápis Langer a spol. a v dolní části kruhu bylo sídlo firmy. Firma používala tuto firemní značku především v inzertní části periodik. Součástí reklamy byl dodatek: „ Kupujte jen s touto značkou“. Další firemní značkou firmy Langer a spol. byl rovněž kruh, v jehož středu byla tentokrát umístěna Kunětická hora. Opis tvořil text Pravý Pardubický marcipán. Firemní značka se vyskytovala zcela jistě též na výrobcích (obalech), ale nedochovala se žádná.
Použitý materiál:
1) Osvěta lidu, 1902, roč. VII.
2) Osvěta lidu, 1910, roč. XV.
3) SOAP, skartovaný materiál (firemní papíry).
4) Východočeská výstava Pardubice, 1903.
5) Almanach Pardubice, adresář, 1930.
6) Soukromý archiv autora.
7) Kronika rodu Krpatů (zapůjčeno PhDr. J. Kotykem, Závodu míru čp. 1835, Pardubice)